Za pár dnů tu zažijete víc, než doma za pár let. Tak na co ještě čekáte?
1. Horské jaro
Nepál se probouzí už v dubnu a konec zimy tu má úplně jinou podobu než v Česku. Jakmile totiž roztaje sníh, rozkvetou rododendrony. V zelených horských údolích se tak objeví na dálku zářící drahokamy, které se při pohledu zblízka mění v bizarně rozeklané stromy obsypané rudými květy.
Připočtěte domorodce, kteří koncem března začínají obdělávat terasovitá rýžová políčka. S buvoly zapřeženými do pluhů je orají, hnojí, složitým systémem kanálů rozvádějí vodu… Na jaře je v nepálských horách vzduch průznačně čistý a výhledy daleké. Sedíte na terase horského hotýlku, popíjíte čaj, díváte se na zasněžené hřebeny v dálce, třpytící se v ranním slunci, a v duchu si říkáte: “A v Česku právě teď padá déšť se sněhem…”
2. Osmitisícovky
Ze čtrnácti světových vrcholů, jejichž výška přesahuje osm tisíc metrů, jich na území Nepálu leží osm (což se dobře pamatuje). Je to Everest (8848 m), Kančendženga (8586 m), Lhotse (8516 m), Makalu (8485 m), Čo Oju (8188 m), Dhaulagiri (8167 m), Manaslu (8163 m) a Annapurna (8091 m).
Vyzařuje z nich neskutečná energie, kterou si v sobě po návratu ponesete celé roky. "V zátáčce se objevily vysoké zelené kopce a nad nimi něco bílého," vzpomíná jeden z účastníků cesty do Nepálu na své první setkání s osmitisícovkami. "Nejdřív jsem myslel, že to jsou mraky, ale pak jsem si najednou uvědomil, že se dívám na obrovské zasněžené hřebeny. Byly gigantické!"
3. Káthmandú
Jen málo měst na světě spojuje tolik různých zážitků najednou. Káthmandú je směsicí starých chrámů, zapadlých uliček, orientálních bazarů, vůní neznámého koření, buddhistické kultury a kdoví čeho ještě.
Slavná česká cestovatelská dvojice Miroslav Hanzelka a Jiří Zikmund shrnuje: “Exotika číhá na cizince v Káthmandú na každém kroku. Střed města – čtverec obtékaný řekami Višnumatí, Bágmatí a Dhóbíkóla – to je mnohem víc chrámů než obytných domů, víc bohů než lidí, víc slávy než čeho jiného. Všude pagody a temply se střechami, jež vyrůstají jedna z druhé, výš a výš jako deštníky na ochranu božstev ukrytých uvnitř.
A jsou to bohové svérázní: ležící býci, rozchechtaní lvi, obrovští ptáci garudové s obojky spletenými z hadů, šestirucí a osmirucí bohové hinduističtí, božští sloni, jejichž kamenných chobotů se po celá staletí dotýkaly ruce poutníků, až je vyleštily jako sklo, bohové s vytřeštěnýma očima, jež mají nahánět strach a hrůzu, božstva ozdobená korunou z lidských lebek a náramky a náušnicemi z hadů...“
4. Čitvan
U hranic Nepálu s Indií leží teráj – nížinná oblast, kde se rozkládá národní park Čitvan. Od jeho založení v roce 1973 tu na ploše skoro tisíce čtverečních kilometrů bez vyrušování žijí stovky druhů zvířat.
Čitvan je pestrou mozaikou husté tropické džungle, travnatých stepních ekosystémů a pobřežních říčních ekosystémů. S průvodcem tu můžete pozorovat tygry, nosorožce, opice, krokodýly, ptáky… Při projížďce na hřbetě slona nebo při plavbě na kánoji po některé z místních řek spatříte výjevy, které jste až dosud znali jen z dobrodružných knih.
5. Trekking
Na světě asi není jiná země, kde by byly zážitky z chůze horskými údolími pod zasněženými štíty nejen tak krásné, ale zároveň i tak pohodové. Právě v Nepálu před lety začal trekking v dnešní podobě.
Dnes je tu nejběžnější tzv. ”teahouse trekking”, spočívající v chůzi horskými údolími po trasách lemovaných prostými hotýlky a restauracemi. Zabloudit není kde, každý den ujdete, kolik chcete a vyspíte a najíte se, kde chcete. Možností je nespočet.
Velmi oblíbený je třeba nenáročný pětidenní Poon Hill Trek, na který se vyráží z Pokhary. Trek vede nádhernými vesničkami a jeho zlatým hřebem je výstup na Poon Hill (3 190 m) s fantastickými výhledy na masiv osmitisícových Annapuren a Dhaulágirí.
6. Vyčištění hlavy
Chůze nepálskými horami léčí nejen tělo, ale i duši. Už jen tím, že se na pár dnů mentálně “odstřihnete” od domova, vám Nepál mozek zanesený stresy, povinnostmi a únavou vyčistí podobně jako houbička nemočená v jaru odstraní mastné usazeniny z připečené pánve. Nepál, to jsou každodenní setkání s neuvěřitelnými lidskými osudy, které vám připomenou, že se doma v Evropě přes všechny zdánlivé těžkosti máme jako prasata v žitě.
7. Rafting
Proč raftovat právě v Nepálu? Třeba proto, že se to, pokud jde o zážitky, výborně doplňuje s trekkingem. Raftingových možností je v Nepálu celá řada. Známým a vyhledávaným raftovým tokem je třeba řeka Trisuli, která je snadno dostupná z Káthmandú nebo z Pokhary.
Naprostá většina vodáckých začátečníků si vyzkouší tzv. safari rafting. Některá z místních agentur zařídí vše od půjčení raftu přes doprovod zkušeného znalce řeky až po dopravu na místo a zajištění jídla a bydlení. Vy už pak nemusíte řešit nic jiného, než si to pořádně užít. Safari rafting může být dlouhý od několika hodin po několik dnů. Výhoda je i v tom, že je bezpečný. Raft se na rozdíl od kajaku jen tak nepřevrhne, všichni jsou povinně vybaveni vestami a helmami a peřeje nebývají příliš divoké. Prostě ideální mix adrenalinu a pohody.
A pokud se v Nepálu chcete proletět s dravci, zkuste parahawking. Více se o něm dozvíte TADY.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
