1. Adolf Hitler
O nacistickém vůdci je dobře známo, že byl vegetarián a že zaměstnával hned několik ochutnavačů, protože se bál, že se ho někdo pokusí otrávit. Maso nicméně přestal jíst až počátkem 30. let dvacátého století. Předtím si poměrně často dopřával bavorské klobásky a sušenou šunku a liboval si i v pečených holubech s nádivkou. Posléze byl zapřísáhlým vegetariánem a nejčastěji jedl sojovou náhražku. Ač neváhal vraždit lidi po milionech, velkochovy zvířat považoval za nehumánní a kupříkladu chov hus na ztučnělá játra foie gras zcela zakázal, stejně jako podávání tohoto pokrmu v německých restauracích. Zakázat nechal rovněž servírování humrů, jelikož jejich vaření zaživa označoval za týrání.
Když Hitler pořádal večeře pro nacistické pohlaváry, maso se na nich objevovalo, ale on sám se ho nikdy nedotkl. O masovém vývaru říkal, že jde o čaj z mrtvol. Nebyla to ale jen láska ke zvířatům, co Hitlera donutilo přestat s konzumací masa, ale fakt, že maso a masné výrobky u něj vyvolávaly nadýmání a zácpu. Od doktorů si nechával předepisovat několik desítek více či méně pochybných léků na potíže s trávením včetně extraktu z výkalů bulharských rolníků. Se zažíváním měl Hitler takové problémy, že na konci války už prakticky jedl jen bramborovou kaši.
2. Benito Mussolini
Vůdce italských fašistů si potrpěl na domácí italskou kuchyni a označoval ji za nejlepší na světě. Speciality ostatních zemí pak považoval za podřadné a francouzskou kuchyní zcela pohrdal a tamní pokrmy pro něj představovaly odpad. Pověstné italské těstoviny ale Duce téměř nejedl, protože ho po nich prý bolela hlava. Ač podobně jako Hitler obdivoval vegetariány, sám si občas maso dával, nejraději pečené králičí či kuřecí s bylinkami. Nejraději z italské kuchyně měl desert zvaný ciambellone podobný naší třené bábovce.
Mussolini neměl rád oficiální obědy a večeře a nejraději jedl s rodinou. I zde ale projevoval diktátorské sklony a potrpěl si na tom, že než usedne k talíři a začne jíst on sám, zbytek rodiny se jídla nesmí ani dotknout a stejně tak když on skončí, končí hodování i pro zbylé členy rodiny. Svou manželku pak uváděl do zoufalství tím, že neustále konzumoval směs drceného česneku s citronem naloženou v oleji. Oblibu tohoto pokrmu odůvodňoval Mussolini tím, že ho považoval za lék na srdce. Jeho žena Rachelle pak kvůli silnému zápachu z Duceho úst raději opouštěla společnou ložnici a spala v dětském pokoji.
3. Josef Stalin
Sovětský krutovládce Stalin si z rodné Gruzie přinesl lásku k tamní kuchyni. Gruzínské pokrmy patřily k jeho nejoblíbenějším a z plna hrdla si je dopřával i tehdy, když většina obyvatel Sovětského svazu neměla co jíst. Stalin si potrpěl na vícechodové obědy i večeře, nejraději měl gruzínskou specialitu kuře s ořechovou omáčkou a další recepty s pečeným či vařeným masem s česnekem, ořechy a švestkami. Co se ořechů týče, mohl se Stalin utlouct po nezralých nakládaných vlašských ořeších podle receptu, který při zavařování používala jeho matka. Ruské speciality jako boršč nebo pelmeně pak Stalin téměř nejedl.
Při stranických večeřích pro komunistické papaláše se teprve projevovala Stalinova zvrácenost. Stoly na jeho dače v Kuncevu se prohýbaly pod gigantickými porcemi jídla a hlavně zde bylo k dispozici enormní množství alkoholu. Zatímco Stalin sám popíjel jen slabé gruzínské víno, své hosty nutil pít plné sklenice vodky. Nevypít na Stalinův přípitek sklenici s vodkou do dna se rovnalo urážce, za kterou byl psychopatický Stalin schopen dát provinilce i zastřelit. Většina jeho hostů včetně jeho nástupce Nikity Chruščova nebo jugoslávského komunistického vůdce Josipa Tita a dalších vrcholných komunistů tak končila totálně namol opilá, pozvracená a pomočená. Stalin se většinu času držel stranou a jen pozoroval a liboval si v tom, jak hluboce své podřízené dovede ponížit.
Zde si pak můžete přečíst o sourozencích Adolfa Hitler.