Britská východoindická společnost vlastnila stovky tisíc vojáků, byla měšcem i dýkou impéria – G.cz
Vyhledávání

Britská východoindická společnost vlastnila stovky tisíc vojáků, byla měšcem i dýkou impéria

Zdroj: By Francis Hayman - http://www.sterlingtimes.org/memorable_images56.htm (http://www.sterlingtimes.org/clive_of_india.jpg)NPG link: http://www.npg.org.uk/collections/search/portrait/mw01347/Robert-Clive-and-Mir-Jafar-after-the-Battle-of-Plassey-1757Current

Na Silvestra roku 1600 vydala legendární královna Alžběta I. dokument, kterým zakládala legendární společnost - Britskou Východoinickou společnost. Ta se stala ekonomickou silou impéria a sem tam i jeho obrněnou pěstí. V době své největší slávy disponovala Společnost dvěma sty tisíci vojáky a zeměmi, na kterých žilo téměř sto milionů lidí.

Jan Studnička
Jan Studnička 31.12.2020, 14:46

Napnout plachty!

Představte si všechno to, co Karel IV. udělal pro náš národ. Hromady staveb, ekonomický rozmach, politické posílení českých zemí. A teď k tomu přidejte všechnu tu kulturu, vědu, okultismus, světáckost a styl, které do Prahy přitáhl Rudolf II. A všechno to párkrát vynásobte. Máte? Tak zhruba tohle udělala Alžběta I. pro Anglii. A dokonce u toho všichni nosili podobné hadry, protože alžbětínská Anglie a rudolfínská Praha se navzájem kryjí. Nicméně! Jedním z největších odkazů, které Alžběta svému národu nechala, byla Britská Východoindický společnost AKA East India Trading Company.

Je tomu dnes přesně na den 420 let (he he), co královna vydala zakládací chartu. Původně byla na rok a musela se pravidelně obnovovat, o pár let později byla prohlášena za věčnou, ovšem s poznámkou, že má panovník právo měnit ji každé tři roky. Společnost postupně dostávala nejrůznější práva jako například monopol na obchodování s určitým zbožím od Mysu Dobré naděje dál na východ. A vyrazila k zářné budoucnosti.

East India Trading Company

Britská východoindická obchodní společnost nebyla prvním podnikem svého typu, ale byla rozhodně nejúspěšnější. Fungovala od roku roku 1600 až do 1874 a za tu dobu si prožila vzestupy a pády. Měla hodně vachrlatý start, protože v první polovině sedmnáctého století se v Anglii bojovalo o moc, ale jakmile byla královská moc obnovena, s menší finanční pomocí od East India Company, už nemohlo tohle dokonalé spojení komerce a vládní moci nic zastavit.

Společnost totiž byla na svou dobu geniálním spojením státu a obchodu. Ano, Company byla sice oficiálně na státu nezávislá, ale mezi její akcionáře patřila ohromná spousta šlechticů a vládních úředníků. Její samotní zaměstnanci ale netrpěli tím, čím monarchie obvykle trpí, tedy děděním titulů. Kdepak, Company byla čistá meritokracie. Pokud jste byli dobří, stoupali jste po korporátním žebříčku vzhůru, ať už jste se narodili ve stoce za Londýnem nebo se stříbrnou lžičkou v puse. Dokonce si Společnost založila vlastní akademii, aby mohla vybírat talentované studenty.

Company po svých obchodnících, zástupcích a mořeplavcích požadovala vysoké standardy. Byly směrnice na to, co a jak se má balit, skladovat a podobně. Na druhou stranu dávala svým zaměstnancům ohromnou svobodu v tom, jak své rozkazy plnit a obchody uzavírat. A to vše s požehnáním britské vlády, krále a samozřejmě Boha.

Což znamenalo, že Company mohla udržovat vlastní armádu, vést války, uzavírat příměří a razit vlastní mince. Ve svém základu to byla vždycky kupecká organizace, takže v centrále vždycky sídlilo jen pár set zaměstnanců, ale v Asii? V době svého největšího rozmachu měla Východoindická dvě stě tisíc vojáků a vládla z Bombaje devadesáti milionům Indů.

Stíny impéria

To byl taky mimochodem důvod jejího konce. Jak napsal kdysi britský magazín The Economist “zboží vystřídala munice, prodeje vystřídaly daňové záznamy”. Východoindická obchodní společnost, jeden z nejmocnějších ekonomických a politických hráčů na světě, se pomalu utopila ve spravování svého území, příliš nabobtnala a její neschopnost generovat peníze i pořádně vládnout, byla trnem v oku i řadě Britů.

V druhé polovině devatenáctého století tedy byla její činnost ukončena, ale je třeba říct, že vrhá dlouhé stíny. The Economist o ní totiž psal v roce 2011 jako o case study, podle které lze poměřovat polostátní podniky, se kterými se Čína tlačí na západní trhy a do zemí třetího světa. Podobně jako East India Company, i tyhle čínské firmy prosazují zájmy státu. Jen už to postrádá tu mořeplaveckou romantiku.

Jo a mimochodem, společnost sice zanikla, ale její obchodní značku vlastnila Velká Británie až do roku 1974, tedy sto let, než ji koupili soukromí investoři. Dnes vlastní společnost britský obchodník indického původu Sanjiv Mehta. Což je minimálně příjemně ironické.

Podobné články

Doporučujeme

Další články