Bohdan Sláma o Krajině ve stínu: Chtěl jsem zjistit, jak se z obyčejných lidí stanou vrazi – G.cz
Vyhledávání

Bohdan Sláma o Krajině ve stínu: Chtěl jsem zjistit, jak se z obyčejných lidí stanou vrazi

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Krajina ve stínu je nový film Bohdana Slámy, který se tématem i formou vymyká jeho standardní tvorbě. Tvůrce ezotericky společenských sond se rozhodl točit o divokém poválečném odsunu Němců, navíc inspirován skutečnou událostí - Tušťským masakrem. Černobílý kousek vstupuje do českých kin 10. září a ačkoliv se jedná o historický snímek, sám režisér upozorňuje, že téma překračování morálních hranic je aktuální i dnes.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 4.9.2020, 11:54

Krajina ve stínu Bohdana Slámy

Divoký poválečný odsun německého obyvatelstva z československého pohraničí je dodnes rozporuplně vnímanou kapitolou našich dějin. Na jedné straně jsou ti, kteří to považují za adekvátní pomstu za nacistická zvěrstva páchaná za druhé světové války, na druhé stojí odpůrci sice logického, ale co do provedení absolutně nezvládnutého jednání. Důležité téma nyní upoutalo i režiséra Bohdana Slámu, který se jinak věnuje přesně těm filmům, o kterých říkáme, že jsou "sociální sondou", ačkoliv nikdo z nás pořádně neví, co to vlastně znamená.

"Jakmile jsem si to přečetl, musel jsem to natočit. Byl jsem v šoku, jak je možné, že se takto zachová soused k sousedovi. Jak je možné, že dojde k takovému masakru mezi lidmi, kteří se znají celý život. I během natáčení jsme si všichni kladli otázku, jak je možné, že se z obyčejných lidí stanou vrazi," říká režisér o scénáři Ivana Arsenjeva. Ten se inspiroval skutečnou historickou událostí - Tušťským masakrem, během něhož bylo zastřeleno a do jámy za vesnicí pohozeno 14 Němců.

Slámovi šlo nicméně o to zachytit portrét života jedné rodiny na venkově v nejtemnějších dobách 20. století. Sám režisér v Sudetech vyrůstal. "Pocházím z Opavy a Opava byla před válkou ze 70 procent německé město, kde okolo byly české i německé vesnice. Takže já sám jsem si od dětství kladl otázku, jak je možné, že tam žádní Němci nezbyli," říká Sláma.

"Vlastně jsem nikdy úplně nepochopil, proč došlo k jejich vyhánění. Vyrůstal jsem na komunistickém dějepise, kde to bylo uváděno jako akt spravedlnosti. To ale nebyla spravedlnost, ale pomsta. A naší zemi to strašlivě ublížilo. A tady se dostáváme k tomu, co já jsem zažíval. Rozpadlé opuštěné vesnice v Sudetech, které opustili jejich hospodáři a natáhli se tam lidé ze všech koutů republiky, kteří neuměli na těch polích hospodařit. Takže jsem v dětství zažíval spoustu opuštěných domů, a to se mi teď při natáčení trochu vracelo. Ty vymlácené, opuštěné a znetvořené domy," vzpomíná tvůrce a potvrzuje tak, že minimálně pro lidi v českém pohraničí je i více než 70 let stará historie stále živá. Měla by ale zajímat nás všechny, samozřejmě.

Sláma se navíc rozhodl umocnit dobovou výpověď, na níž se mimochodem svou výpovědí podílel i pamětník masakru v Tušti Ferdinand Korbel, tím, že film natočil v černobílé, navíc na klasický filmový materiál. To znamenalo řadu zkoušek ještě před natáčením. Aby vše působilo co nejvíce autenticky, rozhodli se totiž Sláma s Arsenjevem mnoho scén pouze rámcově nastavit a nechat herce ponořit se do jejich postav a improvizovat. Natáčelo se v jihočeské vesnici Bořice, kde nyní Sláma žije.

Je to pro něj tedy veskrze osobní film, což může být pro filmaře dvousečné, obzvlášť, reflektuje-li tak závažné téma. My jsme Krajinu ve stínu již viděli a zda se Sláma dokázal vyvarovat až přílišného emočního zapojení, což pro něj bylo podle jeho vlastních slov extrémně těžké, to se dozvíte v recenzi, kterou chystáme tradičně na pátek 11. září. Premiéra filmu proběhne večer předtím, tedy 10. září.

Podobné články

Doporučujeme

Další články