Bitva u Yper symbolizuje celou první světovou válku. Tady se zrodil bojový plyn yperit – G.cz
Vyhledávání

Bitva u Yper symbolizuje celou první světovou válku. Tady se zrodil bojový plyn yperit

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Zima, zákopy, bahno, kulomety, na které musíte naběhnout, přestože je vám sedmnáct… a ustoupit není kam, protože couvnout jenom o pár kilometrů znamená prohrát celou válku. Takhle začala bitva u Yper a takhle běžela až do konce první světové.

Jan Studnička
Jan Studnička 19.10.2020, 09:17

To je lidí!

Jedním z důvodů, proč byl Napoleon při svých taženích tak úspěšný, spočíval i v nově vznikající francouzské politice. Porevoluční Francie jako první v historii přišla s technikou masivních odvodů. Bonaparte sám údajně při jednom vyjednávání krčil rameny s tím, že “může ztratit tisíc chlapů denně a nijak mu to neublíží”. A Německo povýšilo o padesát let později tenhle koncept na úplně nový level.

Víte, není to tak dlouho, co vzniklo sjednocené Německo. Je na to papír, je to dobře zdokumentovaná historie. Ještě 17. ledna 1871 existovalo po Evropě několik samostatných států jako bylo třeba Prusko a najednou bum. Německé císařství. Kaiserreich. Přes noc se uprostřed Evropy objevil politický, průmyslový a vojenský gigant, se kterým se v podstatě nemohlo měřit nic v dosahu. Gigant, který si navíc prošel průmyslovou revolucí, takže dokázal dát dohromady mnohem víc lidí než Napoleonova Francie.

Říká se, že při jednom parlamentním jednání Otto von Bismarck odmávl myšlenku války s Británií slovy: “Jestli se u nás Britové vylodí, nechám je zatknout.” Míněno: oproti nám mají ti čajíčkáři tak málo lidí, že by nám stačila policie. A Bismarck měl pravdu. Ostatně, nenajdete moc případů, kdyby se mocný Otto von Bismarck mýlil. Jenže netušil, že až k tomuhle střetu jednou doopravdy dojde, nebudou stát Britové sami.

Jak si zahákovat Paříž

Koncem července 1914 se evropské státy navzájem vyschýzovaly až do konfliktu, který měl brzy přerůst v první světovou válku. Takzvanou Velkou válku. Válku, která ukončí všechny války, říkalo se. Všichni poměrně jasně viděli, že pomocí domluv, úmluv, smluv a spojenectví budou brzy na bojišti všichni. A Německé císařství s tenkrát pravděpodobně nejlepší armádou na světě mělo plán. Rusáci tu budou za několik týdnů a bojovat na dvou frontách je náročné (lekce, kterou si z nějakého důvodu Němci nevzali do té druhé srandy o dvacet let později). Takže optimální by bylo vyřadit Francouze z boje dřív, než Rusové zaklepou na východní Prusko.

Jak se ale vypíná Francie? Na to byl takzvaný Schlieffenplan, Schlieffenův plán. Rychlým úderem projít přes Belgii, zabrat západní pobřeží Francie, dobýt obklíčenou Paříž takovým strategickým hákem, vyčistit zbytek země a pak rychle převelet všechny jednotky na východní frontu.

Průchod přes Belgii měl být maličkost, očekávalo se, že Belgičané budou hrát podle pravidel. Němci dali pár hodin dopředu vědět: “Poslyšte, my projdem do Francie, nestavte se nám do cesty, stejně nemáte šanci, jen tudy proběhneme a nenaděláme žádné škody, jo?” Jenže Belgii se nelíbilo sloužit jako dálnice pro invazivní armádu, takže v podstatě odpověděli jen: “Co kdybyste místo toho šli do řiti?”, vyhodili do vzduchu všechny důležité mosty a postavili se na odpor. Se svou titěrnou armádou proti milionovému a po zuby ozbrojenému císařskému vojsku.

Belgičané samozřejmě neměli šanci Němce zastavit. Ale zdrželi je. Dokonce je zdrželi natolik, že Němci nestihli dosáhnout pobřeží včas. V západních Flandrech se vylodil Britský expediční sbor. A při vší úctě k von Bismarckovi, policie by na ně nestačila.

Do sebe

Armády se střetly u města Ypry. Britové nemohli ustoupit, protože bránili průchod ke strategickým přístavům a Němci zase logisticky extrémně důležitou železnici. 19. října 1914, přesně před sto šesti lety, se do sebe pustily. Proti zkušeným a vycvičeným Britům stály nově zformované jednotky mladíků, kterým se v armádě přezdívalo Kinderkorps. Ale postupně se doplňovaly řady z obou stran.

Bitva zuřila až do začátku listopadu, kdy se obě strany schovaly do zákopů a přetlačovaly se až do konce války. Kromě této první pak byly další čtyři velké bitvy, které se vybojovaly na téhle linii. Zima, bláto, kulky nad hlavou… a hlavně výborná obrana obou armád zajišťovala, že v podstatě nešlo zvítězit. Němci se pokoušeli o frontální útoky, u nichž umíraly skoro čtyři čtvrtiny mužů. Britové to tady zase poprvé koupili bojovým plynem. Ne náhodou se mu pak začalo říkat “yperit”. Na jedné straně miliony mladých mužů, které mohl Kaiserreich házet na dohodové linie, na druhé straně divize Britů, Francouzů a Belgičanů.

Dalo by se říct, že to, co se dělo u Yper symbolizovalo celou válku. Statisíce mrtvých a roky utrpení… kvůli ničemu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články