Bitva u Dien Bien Phu, která se odehrála mezi 13. březnem a 7. květnem roku 1954, byla rozhodujícím vietnamským vojenským vítězstvím, jež přineslo definitivní konec francouzské koloniální nadvlády ve Vietnamu. V důsledku bitvy došlo také k následnému rozdělení země na komunistický Severní Vietnam a protikomunistický Jižní Vietnam, což vytvořilo ideální politický rámec pro pokračující konflikt a následnou válku ve Vietnamu.
Francouzská kolonie
Propojení Francie a Vietnamu sahá poměrně daleko do historie. Francouzští obchodníci začali ve Vietnamu obchodovat již v 17. století, načež se k nim přidali i francouzští křesťanští misionáři. Na jejich ochranu začaly na vietnamské území proudit v roce 1858 francouzské vojenské výpravy a invaze. Tato „iniciativa“ vyvrcholila v roce 1884, když se Vietnam, Laos a Kambodža staly francouzskou kolonií známou jako francouzská Indočína.
Po druhé světové válce se zčásti vyčerpaná Francie snažila obnovit svou kontrolu nad tamějším regionem. V září roku 1940 totiž provedlo invazi do Indočíny Japonsko, které odtamtud mohlo lépe pronikat na čínské území a efektivněji tak bojovat s Čankajškovou armádou. Japonci Francouzskou Indočínu drželi až do srpna roku 1945, kdy japonská vláda kapitulovala.
Francie začala v poválečném období vysílat na území své vojáky, aby koloniální nadvládu obnovili. Proti dalším „invazním silám“ se ovšem postavil Viet Minh, komunistické hnutí v čele s vietnamským nacionalistou Ho Či Minem, které usilovalo zejména o nezávislost Vietnamu.
Obsazení údolí u Dien Bien Phu
Viet Minh začal bojovat proti Francouzům již v roce 1946, a to v konfliktu, který je tradičně označován jako první válka v Indočíně. Nejprve se uchýlil k partyzánskému vedení války, později přistoupil i ke konvenčnějším metodám válčení, a to především z toho důvodu, že získal zbraně a finanční podporu od Sovětského svazu i Číny.
V listopadu roku 1953 se tisíce francouzských výsadkářů spustilo do údolí u města Dien Bien Phu, které leží v hornaté oblasti na severozápadě Vietnamu nedaleko laoských hranic. Francouzští vojáci se zde zmocnili malé přistávací dráhy a začali budovat vojenskou pevnost, která zahrnovala řetězec opevněných posádek po obvodu čtyřiceti mil kolem přistávací dráhy.
Ačkoli Francouzi na místo dopravili více než patnáct tisíc vojáků, byli značně přečísleni, neboť Viet Minh disponoval téměř padesáti tisíci pod velením generála Vo Nguyena Giápa, přesvědčeného komunisty, který je považován za jednoho z největších vojenských stratégů 20. století. Důležitá je rovněž skutečnost, že francouzské síly byly „roztaženy“ po celém obvodu obranného postavení.
Podcenění vietnamských sil
Francie si kladla dva hlavní cíle – chtěla najít základnu, odkud by mohla ochromit zásobovací linky do Laosu, které podporovaly tamější rostoucí povstání, dále chtěla vyprovokovat Viet Minh k otevřenému hromadnému útoku. Francie pochopitelně počítala s tím, že by v takovém případě francouzské síly s přehledem vyhrály.
V této rovině však Francouzi značně podcenili Giápovo vedení, stejně tak i zbraně a schopnosti armády Viet Minhu. Hlavním opěrným bodem Francie měla být již zmíněná přistávací dráha. S čím však francouzské velení nepočítalo, byl fakt, že Viet Minh dosponuje protiletadlovými zbraněmi. Generál Giáp zvolil poměrně pasivní taktiku – vojsko postupně rozmisťoval v hornatých kopcích, dokud údolí u Dien Bien Phu nebylo doslova obklíčeno obrovskou Viet Minhskou armádou. Viet Minh rovněž v okolí vybudoval dobře chráněné dělostřelecké pozice s obrovskými děly.
Zdroje: Česká televize, History, Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
