Narodil se 29. července 1883 v Dovia di Predappio do velmi chudé rodiny, jeho jméno Benito znamená požehnaný. Jeho dědeček musel prodat půdu. Vyrůstal v rodině radikálních socialistů, kteří byli za své názory často vězněni. Jeho otec byl kovář, ale holdoval spíše ženám a alkoholu než řemeslu. Byl učen nenávidět lépe postavené lidi. Malý Benito si uvědomoval, že je chytřejší než ostatní. Tento pocit spojený s chudobou vyústil nejspíš v jeho násilnou a hádavou povahu. Při hrách nedovedl přijmout prohru, napadl ostatní, jednou dokonce napadl jiného chlapce nožem. Byl poslán do katolické školy, ale protože byl nezvladatelný, byl poslán pryč. Ve svých 18 letech byl posedlý ženami, stal se stejným socialistou jako jeho předci. Byl to ve skutečnosti sexuální násilník – měl rád tvrdý sex a často ženy znásilňoval, čímž se také chlubil. Stal se z něj ještě větší sukničkář, než byl jeho otec.
První světová válka
V roce 1903 se útěkem do Švýcarska vyhnul vojenské službě, poté, co zde volal po násilné revoluci, byl zatčen a deportován zpět. Přestěhoval se do Milána, kde se stal redaktorem novin Avanti! Mezitím zemřela jeho matka, jako každý Ital to velice těžce nesl a její smrt ho ještě více zatvrdila. Je zatčen na protiválečné demonstraci. V novinách mohl ovlivňovat politické směřování socialistické strany. Byl pacifistou, ale později změnil názor – válka může prospět revoluci, dokonce ji podnítit. Začal tedy svolávat proválečné demonstrace. To jej nakonec definitivně rozdělilo s jeho soudruhy v socialistické straně a byl vyhozen i z listu Avanti! Ještě předtím však píše článek Giovanni Hus, il Veridico (Jan Hus, hlasatel pravdy) – za svůj vztah k Československu dostává roku 1926 Řád Bílého lva. Zakládá své vlastní noviny Il popolo d'Italia, kde hlásá myšlenky, které se v budoucnu stanou základem fašismu. Když válka začala, ihned narukoval. Byl vojákem v letech 1915–1917. Na frontě jej těžce zranili. Když se uzdravil, oženil se s Rachele Guidiovou.
Otec fašismu
Mussolini se odklonil od socialismu, začal jej považovat za nepřátelskou ideologii. Hledal svou vlastní cestu, chtěl využít slávu Itálie a využít její slavnou minulost. Inspiroval se římskými imperátory, kteří vedli společnost silou své osobnosti. Povedlo se mu oslovit staré válečné veterány, kteří měli strach z komunistického převratu. Přijal za symbol svazky (fasces) a sekyru – symbol užívaný za dob Římské říše. Začaly se formovat pouliční bojůvky, ozbrojené různými zbraněmi, jedna skupina používala k bití dokonce staré sušené ztvrdlé tresky. Nosili černé košile a Mussolini se stal jejich vůdcem – ducem. Nařídil jim napadat jeho odpůrce a kritiky (i své staré soudruhy socialisty). Bili je nebo přepadli, donutili vypít projímadlo a poté je znečištěné vyfotili a fotku otiskl tisk. Již v té době hypnotizoval davy stejně jako v budoucnu Adolf Hitler.
Pochod na Řím
V březnu 1919 zakládá oficiální organizaci Fasci di Combattimento (bojové svazky). Byla to doba, kdy se na ulici střetávali komunisté a fašisté, boje byly často velice brutální. Je dokonalým propagandistou a manipulátorem, roku 1922 dává pokyn svým následovníkům, aby vyšli na pochod na Řím. Má jediný cíl – vláda dostane strach a nabídne mu post. Sám se pochodu neúčastní, čeká na telefonát v Miláně. 28. října mu skutečně král Viktor Emanuel III. předává moc. Stává se neomezeným vůdcem Itálie. Svou absolutní moc ukazuje ihned. Giacomo Matteotti, socialistický politik, chce odhalit násilnické metody fašistů. Černé košile jej v noci brutálně zmlátí, umírá při tom na infarkt. Mussolini odmítá, že by jej zabili jeho lidé, ovšem každý v zemi pochopil, jaká je pravda. Strach ovládl jeho protivníky a opozici. Začal budovat vlastní kult osobnosti – fotil se do půli těla, například při práci na poli, snažil se vytvořit živoucí ideál nadčlověka ve smyslu Nietzscheho. Reformuje Itálii k obrazu svému. Chtěl obnovit římské impérium. Jeho teror v Libyi je dodnes nezapomenut. Patří k nejhorším zločinům kolonialismu. Přes 100 tisíc Arabů hnali fašisté přes poušť, některé pod záminkou přesídlení naložili do letadla (jejich sousedi se domnívali, že odletěli do Říma) a poté je za letu vyhazovali. Jeho velkým obdivovatelem se stal Adolf Hitler. V Etiopii fašisté použili dokonce yperit – zakázaný plyn. Ve válce proti Etiopii fašisté zabili na 350 tisíc lidí. V roce 1936 podepisuje spojenectví s nacistickým Německem pakt osa Berlín-Řím. Mussolini byl ohromen Hitlerovým úspěchem. Jeho spojenectvím s nacisty se mění i italský fašismus. Roku 1938 jsou podepsány antisemitské dekrety a Mussolini zavádí perzekuci Židů v Itálii. Do té doby bylo mezi předními fašisty množství Židů. Jeho konec začíná v roce 1943, kdy je svržen a uvězněn v horském hotelu. Je vysvobozen německými výsadkáři, brzy jej však zastaví partyzáni, ačkoliv je v německé uniformě, poznají jej. Společně se svou ženou je zastřelen a jejich těla jsou zavěšena za nohy v Miláně u čerpací stanice.
Mussolini byl posedlý silou a obecně maskulinitou. Měl bizarní zvyky, obdivoval vegetariány, sám si nasazoval česnekovou a cibulovou kuchyni – jedl například česnek naložený v olivovém oleji a citronové šťávě. Tyto pokrmy mu měly dodávat síly (životní energii).
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Benito_Mussolini
https://en.wikipedia.org/wiki/March_on_Rome
https://en.wikipedia.org/wiki/National_Fascist_Party
https://en.wikipedia.org/wiki/Italian_Fascism