fb pixel Béla Kun, zakladatel maďarské komunistické strany: Popravili jej jeho soudruzi – G.cz
Vyhledávání

Béla Kun, zakladatel maďarské komunistické strany: Popravili jej jeho soudruzi

Béla Kun
Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain

Kdo s čím zachází, tím také schází. Toto pořekadlo platí trojnásob pro komunistické vůdce v dobách Stalinových. Ať jste byl jakkoliv zasloužilý soudruh, nemohl jste si být jist svým životem.

Václav Adamus
Václav Adamus 7.3.2022, 22:18

Béla Kun se narodil 20. února 1886 v maďarském městečku Cehu Silvaniei. Jeho otec se živil jako vesnický notář, byl židovského původu. Ten bude Bélovi často připomínán, on sám si nechá změnit jméno z původního Kohn na Kun, aby se od svého židovství distancoval. Jeho otec nebyl nikterak nábožensky založený, matka byla protestantka, ale také nepraktikovala. Béla studoval nejdříve na gymnáziu, poté na Kolozsvárské univerzitě. Studií však zanechal – lákala jej politika, hlavně levicové křídlo. Vstoupil do sociální demokracie, v té době pracoval také jako společensky angažovaný (investigativní) novinář. V květnu 1913 se ožení (jeho manželkou je zdejší učitelka hudby) a přesunuje se do Budapešti.

Pod praporem revoluce

V Budapešti se dostává do středu levicového dění. Potkává zde levicového básníka Endre Adyho. Poznává také řadu marxistických intelektuálů a stává se sám nadšeným marxistou. První světová válka jej přivede na rakousko-uherskou frontu. V roce 1916 je zajat Rusy a dopraven do zajateckého tábora na Urale. Zde jeho marxistické myšlenky nabyly konkrétních podob a trvale se přiklonil ke komunismu. Naučil se ruský jazyk (což se mu v budoucnu jistě hodilo, ovládal ještě němčinu a angličtinu). V roce 1917 se připojil k bolševikům a stal se z něj revolucionář. Zajímavé je, že si Béla Kun Rusy nikterak neoblíbil, považoval je do značné míry za barbarské. Domníval se, že myšlenka komunismu je mnohem vhodnější pro vyspělé evropské státy.

Maďarská republika rad

V roce 1918 se Kun vrací zpět do rodného Maďarska. Jeho snem bylo udělat zde revoluci stejnou jako v Rusku. Do agitace se pustil hned v prvních dnech po svém příjezdu. Ačkoliv byl člen Komunistické strany Ruska, v listopadu 1918 zakládá Maďarskou komunistickou stranu. Spouští tvrdou propagandistickou kampaň namířenou proti demokratické vládě, prezidentu Mihály Károlyi, útočí také na jeho spojence z řad sociální demokracie (té byl sám členem). Pořádají pochody, manifestace a stávky. V únoru 1919 byl Kun zatčen a obviněn z velezrady. Poznal, co znamená policejní brutalita – byl mlácen a také si vyslechl spousty antisemitských nadávek. Vše se nakonec dostalo do místních bulvárních novin a z Kuna se stal mučedník. Zůstával dál ve vězení, ale řídil odsud komunistickou stranu. Když se do čela státu dostali sociální demokraté, zněly mezi lidem hlasy po tvrdém vůdci. Bélovy intriky zabraly a došlo ke spojení sociálních demokratů s komunisty, on sám poté vychází z vězení jako nový vůdce a hrdina. 21. března 1919 je vyhlášen druhý bolševický stát na světě – Maďarská republika rad. Kun sice zastává pozici komisaře pro zahraničí, ale je faktickým vůdcem nového státního uskupení. Vyhlašují diktaturu proletariátu, probíhá první kolektivizace. Vznikají také revoluční soudy, o šíření rudého teroru se starají tzv. Leninovi hoši (někdy se uvádí Leninovi chlapci), což je obdoba ruské Čeky. Republika však nemá dlouhého trvání. V srpnu 1919 byla republika vyvrácena po bojích s československou a rumunskou armádou. Béla Kun prchá do Vídně.

Pád revolucionáře

Jak již bylo řečeno, Béla Kun byl radikální i na bolševické poměry. Po neúspěchu v Maďarsku se přesunul do Vídně, která byla přestupní stanicí do Moskvy. Zde mu byla fakticky předána správa nad Krymem (stál v čele zdejšího revolučního výboru). Kun v této pozici rozpoutal doslova masakr. Začal likvidovat etnické menšiny, měl nechat popravit 10 000 Bělogvardějců. Tyto brutality vrhly na komunistickou stranu špatné světlo (už proto, že je spáchal cizinec), u Lenina upadl od těch dob Kun v nemilost. Nejspíš, aby jej uklidili, byl poslán pomáhat s revolucí do Německa. Ani zde nebylo jeho působení žádoucí, stával se toxickou osobou pro své soudruhy. Ve 30. letech je zpět v Sovětském svazu, má zde spory s většinou maďarských soudruhů. Během Velkého teroru (1936–1938) je zatčen a obviněn z trockismu (ačkoliv je téměř fanatický stalinista). V srpnu 1938 je ve věku 52 let zastřelen.

ZDROJE:

https://en.wikipedia.org/wiki/Béla_Kun

https://cs.wikipedia.org/wiki/Maďarská_republika_rad

https://cs.wikipedia.org/wiki/Diktatura_proletariátu

https://en.wikipedia.org/wiki/Hungarian_Communist_Party

Podobné články

Doporučujeme

Další články