1919, východní Slovensko. Naše nově vzniklá armáda zde vede tvrdý boj. Není to jen boj o území, ale také o svobodu. V Maďarsku proběhl bolševický převrat a revoluce se nyní šíří směrem na Západ.
Vývoz revoluce
V Rusku 1917, v listopadu, proběhla druhá část revoluce – vítězové se pobili mezi sebou a zvítězila Leninova frakce – bolševici. Mění Rusko ke svému obrazu a stává se z něj Sovětský svaz. S rozšiřováním své moci do všech koutů obrovského státu se rodí nápad světové revoluce. Šíření bolševické myšlenky za hranice má mít na starost internacionála (také Kominterna). Bezprostředně po revoluci vznikají komunistické strany mimo Rusko (např. 1918 Maďarská komunistická strana).
Maďarský převrat (1918)
Po Sovětském svazu to byla druhá bolševická republika na světě. Trvala přitom jen pár měsíců. Maďarsko se po první světové válce dostalo do krize – a to jak materiální, tak hodnotové spojené s pádem Rakouska-Uherska. V roce 1918 se prezidentem samostatné Maďarské republiky stává Mihály Károlyi, ve skrytu duše doufá, že jeho země bude územním ztrátám ušetřena. Nakonec se dozvěděl, že Slovensko, Sedmihradsko a Chorvatsko jim již nebudou říkat pane. Károlyi udělal obrat, který nemá obdoby – takřka přes noc svou politiku přeorientoval na Východ a vládu předal levicovým politikům. Domníval se, že toto je způsob, jak se vzepřít podmínkám dohody.
Maďarská republika rad (1919)
Sociální demokraté poté (můžeme říct pod nátlakem) splynuli s maďarskou komunistickou stranou v jednu sovětskou vládu. Komunisté zatím přepadli kasárna a zmocnili se zbraní, které namířili na budovu vlády. Komunistický vůdce Béla Kun, který zatím řídil revoluci z vězení, byl odtud slavnostně vyveden. Volby byly zrušeny a byla vyhlášena diktatura proletariátu. Béla Kun měl být komisařem pro zahraniční záležitosti, stal se však vůdcem nového režimu. Začali znárodňovat podniky, banky, zavedl se rudý teror. Ten prováděly revoluční tribunály a jakási obdoba Čeky zvaná Leninovi hoši (na úvodní fotce). Počet obětí je odhadován v počtu stovek. Béla Kun však stejně jako Lenin snil o světové revoluci...
Slovenská republika rad
Málokdo dnes ví, že na Slovensko komunismus zavítal už v roce 1919. Maďarská Rudá armáda měla šířit revoluci, napadli tedy svého souseda (kterého ještě minulá republika považovala za součást svého území). 16. června se dostali do Prešova a vyhlásili zde Slovenskou republiku rad. Slovo rada se používalo jako překlad ruského sovětu. V čele nového revolučního státu stojí Antonín Janoušek, příbramský rodák, jenž se ihned po vzniku Maďarské republiky rad stává jedním z jejích vůdců. Jeho syn se v budoucnu stane vysoce postaveným důstojníkem NKVD. Byla jmenována revoluční vláda a schválila se opatření podobná jako v Maďarsku. Soudy byly zrušeny a nahrazeny lidovými tribunály. Většina těchto revolučních opatření zůstala však pouze na papíře – československá vláda si vyhlášení revoluční republiky na území svého státu nenechala líbit a vyslala zde svou armádu. V té bojoval také Klement Gottwald, který ještě netušil, že jednou on sám bude komunistickým vůdcem. Bojoval tak proti budoucím soudruhům. Rudou armádu Maďarské republiky se podařilo zahnat a s ní skončila také Slovenská republika rad, trvala pouhých 21 dní.
agitacni-letaky_03.jpg
agitační plakát Slovenské republiky rad (Foto: http://www.vhu.cz/exhibit/agitacni-letaky-slovenske-republiky-rad-1919/)
Revoluční pokusy nebyly ve 20. letech 20. století nic ojedinělého. Na Blízkém východě vznikla Perská socialistická republika, která měla pouhý rok trvání. Zajímavou je jistě Bavorská republika rad. Po první světové válce byla v Bavorsku zrušena monarchie a vznikla republika. Ta však byla velice křehká a upadla do chaosu. Jediní, kteří zůstali v této době dobře organizovaní byli bavorští komunisté v čele s Ernstem Tollerem. V dubnu 1919 využili zmatku v zemi a vyhlásili Bavorskou republiku rad se sídlem v Mnichově. Jednalo se však spíš o grotesku než o vládu. Jestli o minulých republikách můžeme říci, že byly bizarní, tady jde již o čistou tragikomedii. Nová revoluční vláda přijala stejná opatření jako komunisté v Maďarsku – znárodnění, vláda proletariátu... ovšem k reálnému zavádění reforem se nikdo neměl, takže život běžel dál jako před revolucí. Bizarní bylo také složení nové vlády, kde se ministrem zahraničí stal Franz Lipp – člověk, který měl za sebou pobyt v psychiatrické léčebně a který poslal oficiální telegram papeži Benediktu XV. a Leninovi o zmizení klíčku od toalety na jeho ministerstvu. Republika rad skončila neslavně – obklíčily ji dobrovolnické jednotky Freikorps (vesměs krajně pravicové) a poté se strhla krvavá bitva, většina vůdců bavorského sovětského státu byla popravena.
Zbývá jen dodat, že i Čechy měly blízko k převratu. V prosinci roku 1920 probíhala generální stávka, která se v některých městech projevovala velice násilně. Novým revolučním centrem se tak málem stalo Kladno.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/B%C3%A9la_Kun
https://en.wikipedia.org/wiki/Hungarian_Soviet_Republic
https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_republic_(system_of_government)
https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1373056-pod-klemovou-cepici
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
