1. Hloubka vody
Michal radí: Stačí 4 až 5 metrů hloubky při skoku z jakékoli výšky. Voda tě zastaví. Třeba do tří metrů hloubky skákej maximálně z pěti metrů. Musíš se zpevnit a hned pod vodou povolit, abys zabrzdil a nešel až na dno.
2. Strach vs. respekt
Michal radí: Před každým skokem musí mít člověk respekt. Když skok podceníš, může se stát něco hroznýho. Můžeš skočit na bok a vyrazit si dech. Nejčastějšími následky chyb jsou modřiny na rukou, když při dopadu necháš rozpažené ruce. Základ je nebát se odrazit do skoku. Musíš být rozhodnutý, že to skočíš. Své odhodlání si nesmíš v půlce letu rozmyslet. Při odrazu musíš být zpevněný. Když už skáčeš, musíš to udělat pořádně. Při skoku po nohách musíš tlačit hrudník dopředu, aby sis hlídal těžiště. Nohy tam pak můžeš vždycky dotlačit. Ale jakmile se v letu příliš zakloníš, s rovnováhou už neuděláš nic.
3. Co s rukama
Michal radí: Co chceš. Třeba s nima mávat, protože tím let koordinuješ. Ale těsně před hladinou je musíš dát k tělu a zpevnit se nebo je dát nad hlavu. Před skokem si to vyzkoušej na suchu. Základ je dobrý odraz a dopad se zpevněním asi tak na dvě vteřiny, aby ti tlak vody nehnul s páteří. Když dáš ruce k tělu a nemáš je zpevněný, tlak ti může vykloubit ramena. Taky si můžeš vyrazit dech. Když nejsi zpevněný a skáčeš z pořádné výšky, dostaneš se jen do asi dvoumetrové hloubky a voda tě zmačká jako papír. Taky se ti můžou roztrhnout trenky.
4. Jak vypadá dokonalá šipka?
Michal radí: Pak se odraz spíš před sebe než pod sebe, aby se ti nepřevrátily nohy, které by tě otočily na záda. Určitě je lepší skočit víc do dálky… Ruce tam vždycky nějak nacpeš. Zato záda bys už nevrátil. Ruce můžeš mít rozpažený a těsně před dopadem se zpevníš, vytáhneš se z ramen a pořád koukáš na dlaně.
5. Co dělat po dopadu?
Michal radí: Když jdeš do vody po hlavě, vždycky musíš udělat kotoul. Po šipce z výšky se nikdy neprohýbej hlavou vzhůru. Tak si prolamuješ záda. Může to být nebezpečné pro páteř. Některý lidi to tak mylně dělají i při skoku z patnácti metrů, a večer se pak nemůžou hýbat.
6. Plavky, nebo kraťasy?
Michal radí: To je úplně jedno. Sám taky skáču v kraťasech.
7. Trénink na suchu
Michal radí: Na trampolíně. Ta zpevní tělo, trénink rotací a vrutů, suché prkno s jámou a nějaké prostranství na prostnou, jako mají gymnasti na přemety. U nás mají takové vybavení jenom v Pardubicích, kde ho ale ruší, protože dali přednost stavbě komerčního akvaparku pro veřejnost, aby město vydělalo prachy. Je to škoda, protože se tam pořádala mistrovství Evropy, a dokonce světa.
8. Jak si nezacpávat nos jako holky?
Michal radí: Nacvič si půlvteřinové vydechnutí nosem, abys to při dopadu na hladinu udělal už automaticky. Při skocích se musí myslet na všechno. Na odraz, na provedení, na rozbalení a na dopad. Není to jen o tom, že se odrazíš, a ono to nějak dopadne.
9. Klepou se nám kolena na desítce, na jaké výšce se klepou Michalovi?
Michal radí: Když jednou za rok přijedu na závody a stojím pět metrů od hrany dvacítky, tak už pod sebou cítím tu výšku. To se mi kolena klepou hrozně. A mám jenom tři dny, abych se připravil na závody. Jeden den natrénuju skok ze tří metrů a pak z deseti. Z dvacetimetrové skály ho zkusím až ve chvíli, kdy ho zvládnu stoprocentně na jistotu. Ve vzduchu dělám vlastně totéž co při skoku z desítky a zbytek už jenom dolítnu po nohách.
A co před a po Desperados High Jumpu, který se koná 31. července - 1. srpna? Tady máte další zajímavosti v okolí Hříměždic!