Na velikosti záleží

Společné úsilí dvou australských univerzit, z Melbourne a Monash, vedlo k jednomu poměrně zásadnímu objevu. Našla se velice vzácná černá díra, vzácná svou velikostí. Jenže není maličká, ani obrovská. Je střední. A to je na ní speciální.

Ve vesmíru jsme totiž doposud mohli pozorovat dva hlavní typy černých děr. Ty malé, které se tvoří rozpadem hvězd. A pak gigantické behemoty, jež jsou většinou v centru galaxií. Pro Mléčnou dráhu je to Sagittarius A. Černá díra s poloměrem dvaadvaceti tisíc kilometrů. Objevena byla někdy v sedmdesátých letech.

mohlo by vás zajímat

Šediváci jsou nejběžnější „mimozemská rasa“. Kde se tenhle design vlastně vzal?

Vědci si ale doposud nebyli doopravdy jisti, jak mohou tihle obři vznikat. Respektive, mají představu, ale nebylo jasné, jak mohly tyhle objekty vyrůst do takových rozměrů během stáří vesmíru. Neměli jsme totiž ke zkoumání žádnou „středně těžkou“ černou díru. A teď díky Australanům jednu máme.

Jedna z mnoha

Jmenuje se Goldilocks a byla objevena díky tomu, že se záření z nedalekých hvězd chytilo do gravitačního pole díry a poslalo echo. Tedy pozorovatel měl dojem, že vidí záblesk dvakrát.

mohlo by vás zajímat

Starship explodovala až pár sekund po přistání, takže se lepší

Podle vedoucího výzkumu Jamese Payntera z University of Melbourne může mít objev dalekosáhlé následky. Na Goldilocks se dá studovat růst gigantických černých děr a navíc to finálně dokazuje existenci středně velkých děr, o nichž se spekulovalo posledních třicet let. Paynter upozorňuje, že v blízkosti Mléčné dráhy by takových děr mohlo být až šestačtyřicet tisíc.