Dne 14. dubna roku 1865 slavný herec a sympatizant Konfederace John Wilkes Booth spáchal atentát na prezidenta Abrahama Lincolna ve Fordově divadle ve Washingtonu, D.C. K útoku došlo jen pět dní poté, co se konfederační generál Robert E. Lee vzdal se svou masivní armádou v bitvě u Appomattoxu, což fakticky předznamenalo konec americké občanské války. Prezident Abraham Lincoln zraněním následujícího dne, 15. dubna 1865, podlehl, a stal se tak prvním americkým prezidentem, na kterého byl spáchán úspěšný atentát.
Herec a atentátník John Wilkes Booth
John Wilkes Booth se narodil v Marylandu roku 1838 v rodině známých herců. Dokonce i sám Booth se nakonec dostal na jeviště a objevil se roku 1855 v Shakespearově Richardu III. v Baltimoru.
Navzdory svým sympatiím k jižanské Konfederaci zůstal Booth během občanské války na Severu, kde se věnoval úspěšné herecké kariéře. Ve chvíli, kdy občanská válka vstoupila do jakési závěrečné fáze, Booth a několik jeho spolupracovníků vymysleli plán s cílem únosu prezidenta a jeho následného přesunu do Richmondu, tehdejšího hlavního města Konfederace.
Plán ovšem ztroskotal. Dne 20. března roku 1865, tedy v den plánovaného únosu, se Abraham Lincoln nedostavil na místo, kde Booth a jeho šest kolegů čekali v záloze. Již o dva týdny později padl Richmond do rukou jednotek Unie a 9. dubna se generál Robert E. Lee vzdal v bitvě u Apomattoxu, což znamenalo jednak faktický konec občanské války, v druhé řadě pak obrovskou čáru přes rozpočet Johnu Boothovi a jeho kolegům.
Booth musel na situaci reagovat, a proto přišel s ještě zlověstnějším plánem na záchranu umírající Konfederace. Když se John Wilkes Booth 14. dubna dozvěděl, že se Lincoln zúčastní velice uznávaného představení Our American Cousin ve Fordově divadle ve Washingtonu, D.C., vytvořil plán nový – tentokrát se ovšem nejednalo o plán únosu, ale o osnování vraždy.
Fordovo divadlo
Booth i jeho spiklenci věřili, že atentát na Lincolna, viceprezidenta Andrewa Johnsona a ministra zahraničí Williama H. Sewarda (tedy atentát na prezidenta a jeho dva potenciální nástupce) uvrhne americkou vládu do totálního chaosu.
Lincolnovi na zmiňovanou komedii skutečně dorazili. Ačkoli přišli pozdě, prezident Lincoln byl údajně v dobré náladě a během představení se několikrát od srdce zasmál. Nikdo netušil, že komedie bude mít hořký konec. Lincoln byl situován v soukromé lóži nad jevištěm, kde sledoval představení s manželkou Mary Todd Lincoln, mladým armádním důstojníkem Henry Rathbonem a jeho snoubenkou Clarou Harrisovou.
Ve 22:15 do soukromého boxu vtrhl Booth a vystřelil ze svého jednoranného derringeru ráže 0,44mm. Rána zasáhla Lincolna zezadu do hlavy. Důstojník Rathbone okamžitě zareagoval a na Bootha se vrhl, ten jej však bodl do ramene a seskočil na pódium, kde zakřičel: „Sic semper tyrannis!“ neboli „takto vždy tyranům“, což bylo motto státu Virginie.
Dav se nejprve domníval, že odehrávající se drama na pódiu je součástí inscenace, ale výkřik první dámy je přesvědčil o opaku. Přestože si Booth při nepovedeném seskoku na pódium zlomil nohu, podařilo se mu divadlo opustit a uprchnout z Washingtonu na koni.
V publiku byl třiadvacetiletý lékař Charles Leale, který ihned po výstřelu a následném výkřiku Mary Lincolnové pohotově spěchal do prezidentské lóže. Tam také objevil prezidenta, který byl zhroucený na židli, ochrnutý a těžce dýchající. Několik vojáků odneslo Lincolna do penzionu přes ulici, kde jej položili na postel.
Následky atentátu
Když do domu dorazil generální chirurg, usoudil, že Lincolna nelze zachránit a v noci pravděpodobně zemře. Viceprezident Andrew Johnson, členové Lincolnova kabinetu a několik jeho nejbližších přátel u prezidentova lůžka v penzionu celou noc bděli. První dáma ležela v šoku a žalu na posteli ve vedlejším pokoji ve společnosti svého nejstaršího syna Roberta Todda Lincolna.
Prezident Abraham Lincoln byl nakonec prohlášen za mrtvého v 7:22 ráno dne 15. dubna roku 1865 ve věku 56 let. Občanská válka skončila za necelý měsíc. Prezidentovo tělo bylo posléze uloženo do rakve, zahaleno vlajkou a převezeno do Bílého domu, kde se chirurgové postarali o důkladnou pitvu.
Edward Curtis, přítomný armádní chirurg, později popsal scénu, když byla vyjmuta osudová kulka a zarachotila v čekající míse, do které byla odložena. Napsal, že se lékařské kolegium tehdy zastavilo a zíralo na onu kulku, „příčinu tak mocných změn ve světové historii, jak si možná nikdy neuvědomíme“.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
