Zapomenutý atentát na Augusta Gölzera: Nacistický úředník byl v Brně zastřelen dvěma levicovými odbojáři – G.cz
Vyhledávání

Zapomenutý atentát na Augusta Gölzera: Nacistický úředník byl v Brně zastřelen dvěma levicovými odbojáři

Zdroj: Neznámý autor - http://www.fronta.cz/plakat/partyzanska-odpoved, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5821536

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je jednou z nejvěhlasnějších bojových operací, ke kterým na území Protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války došlo. Ve stínu tohoto velkého činu se ale mnohdy zapomíná na 7. únor roku 1945, kdy byl v Brně Vladimírem Blažkou a Aloisem Bauerem zlikvidován SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Po Reinhardu Heydrichovi se jednalo o druhého nejvyššího představitele SS, na něhož byl v Protektorátu proveden úspěšný atentát.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 7.2.2021, 13:10

Kdo byl cílem?

Je tomu již 76 let od doby, kdy k odvážnému činu Vladimíra Blažky a Aloise Bauera došlo. Blažka s Bauerem byli na samém sklonku války stále mladými levicovými odbojáři a členy komunistické odbojové organizace Předvoj, přesto, nebo možná právě proto, se rozhodli jednat. Samotná operace je dodnes obestřena několika otazníky, navíc téměř zapomenuta ve stínu významné vojenské operace, která stála za zlikvidováním zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Spekuluje se zejména o tom, kdo měl být primárním cílem atentátu. Původně jím údajně měl být nacista Otta Koslowský, brněnský kriminální rada gestapa. Ten se aktivně podílel na nacistickém běsnění po atentátu na Reinharda Heydricha, tvrdě potíral levici a byl tedy největším trnem v oku tamějšího odboje.

Proč byl Koslowský jakožto cíl nakonec vyměněn, je nezodpovězenou otázkou, na kterou existuje mnoho různých vysvětlení. Blažka s Bauerem mohli například obdržet nekvalitní fotografii, podle které nešlo zcela přesně identifikovat daného nacistu. Jedním z vysvětlení je také závažnost a tíha situace, jež během atentátu na oba útočníky dolehla. A tak jednoduše vystřelili na prvního esesáka, kterého spatřili.

Cílem brněnského atentátu se tedy nakonec stal August Gölzer, nacistický pohlavár a SS-Hauptsturmführerem. Gölzer vstoupil do NSDAP již roku 1927 a následně se roku 1936 připojil i k ozbrojené organizaci SS. Opravdu se tedy nejednalo o žádného nacistu nováčka, Gölzer své ideologii věřil již dekádu před vypuknutím největšího konfliktu v lidských dějinách. V závěru druhé světové války byl po reorganizaci vnitřních struktur všeobecných SS převelen na nově vzniklé velitelství v Brně, kde působil ve funkci účetního.

Zapomenutý atentát

Blažka s Bauerem čekali v den atentátu na Gölzera před jeho domem v Nerudově ulici číslo 14. Esesák Gölzer se zrovna s manželkou vracel ze své kanceláře, jež se nacházela na dnešní třídě Kapitána Jaroše, když na něj před dveřmi domu přibližně v půl deváté německy zakřičel Blažka: „Ruce vzhůru!“ V tu ránu padly čtyři výstřely, z nichž až ten poslední zasáhl svůj cíl, a August Gölzer se skácel k zemi. Atentátníci se dali na okamžitý útěk a vyděšená Gölzerova manželka se začala shánět po pomoci.

Navzdory snahám německých lékařů, podobně jako tomu bylo u atentátu na Heydricha, se však raněného nacistického úředníka zachránit nepodařilo. August Gölzer zemřel na těžký průstřel hrudníku krátce po půlnoci 8. února 1945. Atentát byl úspěšný.

Na případ bylo gestapem uvaleno informační embargo a v dobovém tisku se tedy o atentátu nenajde ani zmínka, což však neznamená, že by se tím tajná policie nezabývala. Právě naopak, rozběhlo se rozsáhlé pátrání po atentátnících. Cesta gestapa vedla skrze členy odboje, ze kterých informace a zmínky o atentátnících nacisté doslova vymlátili. Trýzněním, šikanou a mučením se nakonec k odpovědím přeci jen dostali. Blažkovi a Bauerovi se dařilo úspěšně skrývat po dobu jednoho měsíce, poté byli dopadeni a zatčeni.

Boží mlýny

Celá akce vrcholí smutnou dohrou při příjezdu státního ministra a kolaboranta K. H. Franka do Brna. Jako trest pro atentátníky byla ve hře dokonce veřejná poprava přímo na místě činu v Nerudově ulici, což mělo splnit jakousi funkci veřejného zastrašení dalších potenciálních útočníků. K. H. Frank si však osobně vyžádal protokolární dokumentaci případu Blažky a Bauera a trest pozměnil. Z jeho příkazu byli oba dne 14. dubna roku 1945 na dvoře Kounicových kolejí chladnokrevně zastřeleni ranou do týla, přičemž popravu vykonal nechvalně známý kriminální rada brněnského gestapa, Otta Koslowský. Ten, jenž měl být původně cílem atentátu. Smutná ironie osudu. Nacistovi Koslowskému se po válce dařilo poměrně dlouhou dobu unikat úřadům, ale i on byl nakonec dopaden a před Mimořádným lidovým soudem v Brně odsouzen roku 1947 k trestu smrti. Boží mlýny v jeho případě tedy opravdu mlely pomalu, ale jistě.

Podobné články

Doporučujeme

Další články