Stačilo málo k rozpoutání prvního globálního konfliktu. V napjaté atmosféře roku 1914, dne 28. června, se mladý bosenskosrbský aktivista Gavrilo Princip rozhodl provést atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, čímž spustil válečné tažení, které si vyžádalo více než deset milionů životů. Tehdy šlo o největší globální konflikt své doby.
Atentát, který vyvolal válku
Gavrilo Princip se narodil 25. července 1894 v malé vesnici Obljaj v Bosně, která tehdy byla součástí Rakouska-Uherska. Pocházel z chudé rolnické rodiny. Jeho rodiče, Petar a Maria Principovi, měli devět dětí, ale šest z nich nepřežilo dětství. Gavrilo byl od narození často nemocný a několikrát byl na pokraji smrti. Trpěl tuberkulózou, která ho nakonec také zahubila. Přesto byl ve škole bystrý student s vášní pro romantickou literaturu a poezii. Sám se pokoušel psát básně a knihu srbské národní poezie, kterou obdržel na konci základní školy, si uchovával i během studia na vojenské škole a obchodní akademii.
Rok 1912 znamenal pro Principa zásadní obrat. Balkánské státy včetně Srbska vyhlásily mobilizaci pro první balkánskou válku proti Turecku, a osmnáctiletý Princip, ačkoli narozený v Bosně, cítil jako etnický Srb povinnost bojovat za své domovské Srbsko. Vstoupil do ilegální organizace Mladá Bosna, která sdružovala bosenské Srby usilující o nezávislost, a pokusil se přidat k srbské guerille bojující proti Turkům v Makedonii. Byl však odmítnut kvůli své malé postavě a neduživosti.
Kvůli svým politickým názorům byl Princip vyloučen ze školy v Sarajevu a poté odmítnut i na jiné škole v Bělehradě. Tato negativní zkušenost v něm vyvolala potřebu vyniknout, a tak se rozhodl učinit něco zásadního. Jeho příležitost se naskytla při návštěvě arcivévody Františka Ferdinanda.
V červnu 1914 byl rakouský arcivévoda a následník trůnu František Ferdinand d'Este pozván generálem Potiorkem, správcem bosenské provincie, do Sarajeva, aby spolu s manželkou Žofií Chotkovou sledoval vojenské manévry. František Ferdinand si byl vědom nebezpečí této cesty; jeho strýce, císaře Františka Josefa I., se místní nacionalisté neúspěšně pokusili zabít už v roce 1911. Přesto se rozhodl do Bosny odcestovat. Na místě na něj čekalo sedm členů organizace Černá ruka, včetně Gavrila Principa. Přestože Princip nebyl členem této organizace, jako člen Mladé Bosny s ní spolupracoval v rámci sjednocování nacionalistických skupin pod názvem Sjednocení nebo smrt. Černá ruka chtěla Františka Ferdinanda odstranit, protože jeho plán na přiznání nových práv jižním Slovanům v Rakousku-Uhersku by ztížil jejich boj za nezávislost.
Každý z osmi atentátníků měl pistoli, granát a kyanidovou kapsli pro případ odhalení. Plánovali se rozmístit podél trasy průvodu a jeden po druhém se pokusit zabít arcivévodu Františka Ferdinanda. První atentátník, Muhamed Mehmedbasić, znervózněl a nezasáhl. Druhý, Nedeljko Čabrinović, hodil granát, který však zasáhl jiné auto, zranil posádku a přihlížející. Plán selhal, když vůz arcivévody změnil trasu, ale náhodou zabloudil do ulice, kde Gavrilo Princip seděl v kavárně. Jakmile vůz zpomalil, Princip se k němu rozeběhl a několikrát vystřelil, smrtelně zranil arcivévodu a jeho ženu Žofii.
Princip se pokusil spolknout kyanid a zastřelit se, ale policie mu zbraň vyrazila. Kapsli s jedem vyzvrátil a byl zatčen. Protože mu ještě nebylo 20 let, nemohl být popraven, a tak dostal trest 20 let těžkého žaláře. Byl převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde trpěl v otřesných podmínkách, zejména po vypuknutí války.
Na tuberkulózu, která se mu vrátila, 28. dubna 1918 zemřel. V době smrti vážil pouhých 40 kg. Po válce se ukázalo, že mu nikdy nebyly doručeny dopisy od jeho rodiny. Tak skončil osud člověka, jehož čin zásadně ovlivnil tok novodobých dějin.
Zdroje informací:
https://biographics.org/gavrilo-princip-the-teenager-who-started-wwi/
https://www.britannica.com/biography/Gavrilo-Princip
https://www.rferl.org/a/princip-worldwar-terezin-sarajevo/25435831.html
Podobné články
Doporučujeme
