Viktorie I.: Královna Velké Británie, ale také "babička Evropy" a první indická císařovna – G.cz
Vyhledávání

Viktorie I.: Královna Velké Británie, ale také "babička Evropy" a první indická císařovna

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Přesně před 119 lety zemřela britská královna Viktorie I., panovnice, která dala vzniknout celé jedné dějinné éře a ta je po ní pojmenovaná – viktoriánská. Na trůně vládla dvěma generacím - 63 let a právě v délce vládnutí ji připomíná její prapravnučka, současná královna Velké Británie Alžběta II. I když ta už svoji slavnou praprababičku v roce 2015 v délce vládnutí trumfla. Británie, za vlády této ženy zažila největší územní expanzi, kdy si podrobila bezmála pětinu zemského povrchu. Viktorie I. si naší pozornost jednoznačně zaslouží. Dějiny, a to nejen ty evropské, rozhodně ovlivnila.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 22.1.2020, 07:22

Poslední dobou toho byla častokrát zmiňovaná rakouská císařovna Marie Terezie. Není to ale pouze tato žena, která dokázala stát v čele obrovské monarchie. Britská královna Viktorie I. ji dokonce v mnohém – při vší úctě – předčí .

Tato od pohledu konzervativně a majestátně vyhlížející panovnice během své vlády zažila opravdu ledacos - průmyslovou revoluci, ale také celou řadu dalších převratných společenských změn. Viktoriinu éru ale provázel také přerod její země v moderní konstituční monarchii. Právě viktoriánská doba je charakteristická dlouhým obdobím míru, ekonomické, koloniální a průmyslové konsolidace. Bylo to období prosperity a také rozvoje střední třídy. Série zákonů postupně zvýšila moc britské Dolní sněmovny na úkor Sněmovny lordů a hlavně monarchy samotného, jehož role se tak stávala stále více symbolickou.

Královna dosáhla značných úspěchů na poli diplomacie. Dopis německému císaři, který byl tchánem její dcery – například pomohl odvrátit druhou francouzsko-německou válku v roce 1875. Pět let předtím se zase snažila udržet území Turecka jako nárazníkové pásmo mezi Evropou a Ruskem. Na sklonku života se Viktorie dočkala nešťastné války proti Búrům, posledního imperiálního výboje Británie. V této válce, stejně jako předtím v krymské válce, navštěvovala osobně vojáky a nemocnice.

Babička Evropy

Viktorie se narodila 24. 5. 1819. Jejím otcem byl princ Edwarda, vévoda z Kentu (čtvrtý syn krále Jiřího III.), a matka princezna Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská. Její rodnou řečí byla němčina. Již za jejího života se ovšem vynořily spekulace o Viktoriině nemanželském původu. Otec zemřel, když jí bylo pouhých osm měsíců, a Viktorie si smutky z neúplné rodiny léčila psaním povídek. A když otcovi starší bratři zemřeli bez legitimních potomků, stala se po smrti strýce Viléma IV. v roce 1837 královnou. Bylo jí tehdy pouhých 18 let.

V prvních letech vlády jí se státnickým břemenem pomáhal hlavně premiér lord Melbourne, rádcem jí byl i strýc (matčin bratr), belgický král Leopold. Později se Viktorie opírala například o diplomatický um ministerského předsedy Benjamina Disraeliho. Královna byla posledním monarchou z hannoverské dynastie. Po její smrti na britský trůn nastoupili Windsorové, kteří jsou na něm dodnes.

Své postavení na mezinárodní scéně si upevňovala i příbuzenskými pouty s předními šlechtickými dvory. A to jí, stejně jako Marii Terezii vyneslo dokonce přezdívku. Zatímco rakouské panovnici se přezdívalo „tchyně Evropy,“ tak Viktorie se mohla pyšnit označením „babička Evropy.“ Královna měla s manželem, německým princem Albertem Sasko-Kobursko-Gothajským (svým bratrancem), devět dětí. Dětí měla sice Viktorie devět, ale nikdy nesmířila s jejich rozením. Podle encyklopedie Britaniky je nazývala odvrácenou stranou manželství a své nejstarší dceři o tom řekla: "Je pěkná tvá hrdost nad poskytnutím života nesmrtelné duši, ale já se s ní neztotožňuji; mnohem víc nás ženy v těchto chvílích vnímám jako krávy nebo psy, neboť naše ubohá podstata je nucena stát se natolik animální a neestetickou."

Právě díky svým potomkům měla královna celkem 42 vnoučat! O zajímavé situace na tehdejší politické scéně tak nebyla nouze. Mnozí panovníci, kteří proti sobě stáli v první světové válce, byli buď vnoučaty Viktorie, nebo jejich partnery. Třeba královnina prvorozená dcera se stala německou císařovnou a matkou Viléma II., jednou z Viktoriiných vnuček byla Alexandra, manželka ruského cara Mikuláše II. Příbuzenská provázanost v rámci celé Evropy byla v té době tedy značná.

První císařovna Indie

V roce 1861 Viktorie po 21 letech manželství ovdověla, což ji uvedlo do hlubokého zármutku. Začala se oblékat jen do černé a na dlouho ztratila zájem o veřejné dění. I zde se nabízí podobnost s Marií Terezií, která po úmrtí svého manžela Františka I. Štěpána Lotrinského smutek také již nikdy neodložila. Viktorie v té době také často pobývala na svých sídlech mimo Londýn. Tím poklesla i její popularita, kterou si ale opět získala mimo jiné korunovací císařovnou Indie (1876) - byla první 2nebo opulentní oslavou půlstoletí na trůnu v roce 1887. Na oslavu přijela do Buckinghamského paláce padesátka panovníků z celého světa.

Viktorie se těšila mezi svými poddanými poměrně velké oblíbenosti. Je možná proto trochu překvapivé, že za svého života zažila několik pokusů o atentát. Panovnice ale zemřela po krátké nemoci 22. 1. 1901 v Osborne House na ostrově Wight. Tehdy tam jako obvykle trávila vánoční svátky. Byla pohřbena 2. února ve Frogmore Mauzoleu vedle svého manžela prince Alberta.

Vlády se poté ujal její syn Edward VII. Královnino jméno dnes nese několik míst na světě, mimo jiné australské státy (Victoria a Queensland), hlavní město Britské Kolumbie (Victoria) nebo největší africké jezero a Viktoriiny vodopády. Jméno královského páru nese i londýnské Muzeum Viktorie a Alberta.

Podobné články

Doporučujeme

Další články