Vypracoval se z ničeho a žil opravdový americký sen. Andrew Carnegie se řadí mezi nejbohatší lidi všech dob a je po boku Johna D. Rockefellera považován za jednoho z nejvýznamnějších amerických průmyslníků. Nesmírně štědrý filantrop skotského původu se v Americe vypracoval z ničeho a je definicí amerického snu. Jeho společnost byla ve své době největším průmyslovým podnikem na světě, nechal postavit newyorskou Carnegie Hall, stál u založení několika škol, univerzit, muzeí a tisíců knihoven a 90 % svého majetku rozdal na dobročinné účely.
Carnegie Hall
Předchozí díl se věnoval jednomu z nejvýznamnějších amerických průmyslníků, Johnu D. Rockefellerovi, jenž je často považován za nejbohatšího člověka moderní historie. I dnes bude hlavní postavou jeden z nejvýznamnějších amerických průmyslníků, který často svádí právě s Rockefellerem pomyslnou „bitvu“ o nejbohatšího Američana.
Tím člověkem je Andrew Carnegie. Jméno tohoto amerického průmyslníka, podnikatele, obchodníka a filantropa pravděpodobně nedisponuje takovým věhlasem jako právě jméno Rockefellerovo, většině se ale snad vybaví alespoň proslulá newyorská koncertní síň Carnegie Hall. Tu dal Adrew Carnegie v roce 1891 postavit.
V některých žebříčcích, v nichž nefiguruje africký král králů Músa Keita I., se na první příčku zařazuje často právě John D. Rockefeller nebo Andrew Carnegie. S přepočtem majetku na současnou hodnotu je to totiž vždycky poněkud složité, zvláště pokud daný „boháč“ 90 % svého majetku rozdal. Tak jako to udělal Andrew Carnegie.
Andrew Carnegie
Andrew Carnegie se narodil 25. listopadu roku 1835 v Dunfermline ve Skotsku. Carnegie je všude uváděn jako americký průmyslník, americký obchodník, americký podnikatel atp., nicméně z místa narození je zřejmé, že je skotského původu. Do Spojených států se dostal spolu s rodiči ještě jako dítě, bylo mu tehdy 12 let. Jednalo se o poměrně běžnou záležitost, kdy mnoho Evropanů utíkalo do Ameriky za lepším životem.
Život Andrewa Carnegieho je v podstatě definicí amerického snu. Carnegie ve Spojených státech jako přistěhovalec totiž zpočátku pracoval v továrně na cívky, byl dělníkem. Během života prošel řadou různých prací a pozic. Byl také zapisovatelem a poslíčkem v telegrafní společnosti, kde začal následně kariérně stoupat, prošel mnoha pozicemi a vypracoval se na operátora. Přibližně v osmnácti letech začal pracovat pro železniční společnost. V tu dobu si všiml prudkého a intenzivního průmyslového rozvoje a začal své vydělané peníze investovat.
Těsně před třicítkou již vlastnil podíly v mnoha ropných firmách, ocelárnách, uhelných dolech a společnostech budujících železnice. Investoval tak prozíravě, že od roku 1865 už nemusel fakticky pracovat. Zásadní zvrat nastal v 70. letech 19. století, když založil v Pittsburghu svou společnost Carnegie Steel Company (Carnegieho ocelárny). V souvislosti s Carnegieho filosofií se traduje o jeho sporu s hlavním inženýrem Charlesem Schwabem.
Když oba zmínění sledovali nově postavenou vysokou pec, která tehdy stála miliony dolarů, hlavní inženýr údajně prohlásil, že by ji s nově nabytými zkušenostmi postavil lépe a na každé tuně vyrobené oceli by ušetřil desetinu centu. Carnegie údajně neváhal, nechal pec zbourat a dal postavit novou, lepší a výkonnější. Těžko soudit, jestli se historka zakládá na pravdivém základě. Nicméně vzhledem k tomu, že během 15 let se z Carnegieho ocelárny stala největší ocelárna světa a Andrew Carnegie byl jedním z nejbohatších lidí planety, historce pravděpodobně lze přikládat určitou váhu.
Již v 90. letech 19. století byla Carnegieho společnost největším a nejziskovějším průmyslovým podnikem na světě. Carnegie ji však v roce 1901 prodal J. P. Morganovi za 303 milionů dolarů a dal se na dráhu filantropa. V té době se mimochodem jednalo o největší finanční transakci v historii.
Filantrop
Přestože byl Andrew Carnegie jedním z největších průmyslníků a podnikatelů světa, je na něj dnes vzpomínáno spíše jako na nesmírně štědrého filantropa. Primárními oblastmi jeho filantropie a mecenášství se stalo vzdělání, vědecký výzkum, umění a světový mír. Většinou svých peněz podpořil výstavbu škol, univerzit, muzeí a asi tří tisíců veřejných knihoven. A také dal postavit onu Carnegie Hall, jednu z nejznámějších budov v New Yorku. Mimochodem je podle něj pojmenován nejvyšší kaktus Carnegia gigantea, známý též jako saguaro, a sauropodní dinosaurus Diplodocus Carnegii.
Jen za posledních 18 let svého života rozdal přibližně 350 milionů dolarů, tedy zhruba 90 % svého majetku. Andrew Carnegie zemřel 11. srpna roku 1919 ve věku 83 let. Než se tak ovšem stalo, odkázal i zbytek svého majetku několika různým nadacím.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
