„Je ti teplo, děvče?“ Kdo by neznal všemi známou hlášku z ruské pohádky Mrazík? Hlavní představitel této postavy, herec Alexandr Chvylja, měl poměrně úspěšný život a těšil se přízni Kremlu. Tvůrci filmu však takové štěstí neměli. Jaké byly jejich životní osudy?
Mrazík s přízní Kremlu
Alexandr Chvylja, narozený 15. července 1905, tudíž měl v pondělí narozeniny. Byl sovětský herec švédského původu. Díky členství v Komunistické straně Sovětského svazu se mu vyhnuly restrikce, které však postihly ostatní tvůrce Mrazíka. Zemřel 17. října 1976 v Moskvě.
alexandr_chvylja_in_the_liberated_earth.jpg
(Foto: Autor: Свердловская киностудия – https://www.kino-teatr.ru/kino/movie/sov/4799/titr/, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=90283381)
Alexandr Chvylja pocházel z rodiny švédských přistěhovalců, kteří se usadili ve vesnici Oleksandro-Šultine poblíž Doněcka. Po dokončení herecké školy začal působit v divadle v Charkově, ale od roku 1946 se soustředil výhradně na filmové herectví. Role dědy Mráze se mu stala osudovou, nejen v pohádce Mrazík, ale i při tradičních novoročních oslavách v Kremlu. Za své herecké výkony byl oceněn Stalinovou cenou a získal titul Národního umělce. Ve své filmografii má celkem dvanáct filmů, a po Mrazíkovi si zahrál už jen ve dvou dalších snímcích.
Nikolaj Robertovič Erdman, autor scénáře k pohádce Mrazík, pocházel z rodiny pobaltských Němců a vyrůstal v Moskvě. Svou uměleckou dráhu začal jako básník a poprvé se proslavil hrou Sebevrah, která však narazila na cenzurní překážky. Když se pokoušel o zrušení zákazu, psal dokonce Stalinovi, avšak neúspěšně. Právě tyto restrikce ho přiměly přejít od poezie k psaní scénářů.
Erdmanův životní příběh se zkomplikoval, když jeden herec recitoval jeho ironické bajky o Stalinovi. Erdman byl za to poslán do vyhnanství, ale neustále se vracel do Moskvy. Jeho tresty se nakonec stupňovaly a byl poslán na frontu, kde však nebojoval, nýbrž skončil v uměleckém klubu NKVD. Po válce se raději zaměřil na tvorbu ideologicky nezávadných scénářů. Mrazík, jeho poslední dílo, se stal klasikou. Erdman zemřel v roce 1970, zanechávaje za sebou bohaté, byť politicky komplikované, umělecké dědictví.
Režisér slavné pohádky Mrazík, Alexandr Rou, se po celý svůj život soustředil výhradně na tvorbu pohádek, čímž si nikdy nezpůsobil žádné problémy. Možná si tak kompenzoval své neveselé dětství. Rou zdědil své příjmení po otci, irském inženýrovi, který přišel do Ruska na pozvání samotného cara. Když však vypukla válka, otec uprchl a už se nikdy nevrátil. Alexandr se tak musel od raného věku postarat o sebe i svou nemocnou matku.
Studoval dramaturgii a svou kariéru začal jako asistent režiséra. Od roku 1937 začal natáčet své vlastní filmy. Za svou celoživotní práci byl oceněn titulem Zasloužilý umělec. Na rozdíl od scénáristy Erdmana se jeho kariéra obešla bez zákazů a politických komplikací. Buď měl štěstí, nebo se opravdu vyplatilo věnovat se v totalitním režimu pouze pohádkám.
Zdroje informací:
Podobné články
Jan Fiedler
Doporučujeme
