Jednodušší Albert

Staří Einsteinovi se trochu báli, že bude nebohý Albert trochu jednodušší, protože dlouho nemluvil. Ukázalo se ale že nemluvil, protože byl zamyšlený. Možná jste slyšeli, že Einstein propadal z matiky a fyziky, ale to je mýtus, kteří si vymysleli lidi, co nedodělali učňák v Přelouči. Mladý Einstein v matematice i fyzice vynikal a počítal extrémně komplikované rovnice už v patnácti letech. Možná proto, že… TO BYL ALBERT EINSTEIN!

Je pravda, že měl problémy při svém studiu na střední a vysoké škole, ale hlavně proto, že byl roztržitý, pravděpodobně trpěl Aspergerem a trávil většinu času v laborce. Proto mu i přes dobré výsledky nebyla nabídnuta pozice na univerzitě. Einstein tedy šel pracovat na patentový úřad a přestože dělal šest dní v týdnu… po večerech dostal pár nápadů.

mohlo by vás zajímat

Einstein na zabití: Vojtěch Kotek v novém krimi seriálu ztvární otravného vnuka geniálního fyzika

1905

Víte, co je Annus Mirabilis? Ne, není to pornoherečka, i když by se to tak mohlo zdát. Annus Mirabilis je výraz pro Zázračný rok. A přesně tak popisoval později Einstein svůj rok 1905. Jak říkává Neil deGrasse Tyson, ten rok se Einstein až strašidelně napojil na vesmír. A vydal ne jednu, ne dvě, ne tři, ale hned čtyři naprosto přelomové vědecké práce, které otřásly akademickým světem. A nepřímo vedly k tomu, že se v roce 1945 otřásl svět doslova.

V březnu roku 1905 Einstein vydal své dílo na téma fotoelektrické jevy, které se zabývalo tím, proč kovy bombardované fotony emitují elektrony. Neznamená to, že když posvítíte baterkou na plech, tak začne jiskřit, to úplně ne… Zkoušel jsem to. Fotoelektrický jev byl tak zásadní, že vynesl Albertovi Nobelovu cenu. O pár dekád později.

Hned v dubnu 1905 Einstein popsal Brownův pohyb. Ten byl zásadní proto, že použil kapalinu jako argument pro pohyb atomů a tím obecně dokázal existenci atomů ve vesmíru. Protože si musíte uvědomit, že na začátku dvacátého století ještě neexistoval důkaz o tom, že by atomy skutečně existovaly. Spousta fyziků je považovala za užitečnou učební pomůcku, jakousi metaforu, ale nic víc.

Einstein ale nebyl hotov a hned v červnu publikoval speciální teorii relativity, která nahradila newtonovské vnímání prostoru. Byla nazvaná speciální proto, že popisované jevy fungovaly jenom v hypotetické realitě bez působení gravitace. Na obecnou teorii relativity jsme si ještě museli pár let počkat.

A v září tohohle magického roku dodal k relativitě náš drahý Albert všemi oblíbené DLC, které všichni tak dobře znáte: E=mc²

A mimochodem, bylo mu šestadvacet. Největší úspěch, kterého jsem v šestadvaceti dosáhl já, byl můj paladin na osmdesátém levelu.

GALERIE Albert Einstein

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Do nekonečna a ještě dál

Nemusíte se stresovat tím, že vedle Alberta Einsteina působíte jako trochu chytřejší labrador, jeho genialita měla údajně biologický základ. Po jeho smrti se při zkoumání jeho mozku zjistilo, že měl o patnáct procent větší parietální lalok, tedy místa, kde v mozku sídlí vaše kognitivní schopnosti, chápání komplexností, vizuální představivost a logické nebo matematické schopnosti.

Od roku 1905 Einstein použil svůj “deformovaný” mozek na hromadu věcí. Tak třeba o deset let později dokončil teorii obecné relativity, spojil ji se speciální teorií relativity a nakonec se mu ji i podařilo dokázat v roce 1919. Ta samozřejmě má vliv úplně na všechno, gravitace, vesmír, světlo, černé díry…

Některé aspekty teorie relativity nejsou pořádně dokázané dodnes. Třeba existence černých děr se definitivně potvrdila až loni v dubnu s fotkou černé díry. Koncept červích děr je taky Einsteinova práce, původně se jim říkalo Einstein-Rosenův most, ale protože nikdo moc nechápal, co tím pánové fyzici myslí, Albert přišel se slavnou analogií jablka a červa. Tedy červí díry.

Někteří fyzikové spekulují, že oba koncepty, černá i červí díra, jsou propojeny, takže za horizontem události černé díry se teleportuje někam jinam. Pravděpodobně někam, kde Matthew McConaughey shazuje knížky z polic a brečí.

Celkem napsal Albert Einstein přes tři sta vědeckých prací a vynalezl lednici, která nepotřebuje elektřinu a nevypouští skleníkové plyny. Víte, jak se pohání? Teplem. Takže se dnes ten princip používá pro převoz vakcín ve vysokých teplotách. A to vymyslel jen tak mimochodem ve třicátých let, když se coural po Americe.

Poté, co si prošel těžkými depresemi způsobenými Hirošimou, pustil se do práce na své teorii všeho. Sice ji nedokončil, ale položil tím základy pro teorii strun, takže… that’s nice. A možná, že i jeho poslední slova byla geniální, ale to se nikdy nedozvíme, protože je řekl sestře v nemocnici, řekl je v němčině a ona německy neuměla. Scheize.