Akce Kámen: Zákeřná a ohavná provokační metoda StB, která vábila československé uprchlíky do pasti – G.cz
Vyhledávání

Akce Kámen: Zákeřná a ohavná provokační metoda StB, která vábila československé uprchlíky do pasti

Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-N0415-365 / Otto Donath / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5366851

Před 73 lety byla v komunistickém Československu zahájena Akce Kámen. Šlo o provokační metodu StB, jejímž smyslem bylo polapit všechny, kteří se pokusí o útěk přes státní hranice s Německem do americké okupační zóny. Státní bezpečností byla vytvořena fiktivní hranice, po jejímž překročení se uprchlíků ujala fiktivní německá pohraniční stráž. Vše bylo realisticky zinscenované tak, aby nikdo z uprchlíků nenabyl dojmu, že jde o pouhou lest. Jednalo se o velice zákeřnou metodu, jež nám dnes dokládá mnohé o tehdejším režimu.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 23.4.2021, 13:08

Únor 1948

Po únorovém převratu v roce 1948 se život v Československu převrátil naruby. Část občanů se s „novým režimem“ smířila nebo byla nucena se s ním smířit, část občanů – podstatně menší – se s ním smířit nehodlala a rozhodla se prchnout do zahraničí. Nešlo však o výlet vlakem do přírody, jednalo se o velice riskantní a nebezpečnou akci. Při přechodu hranic šlo často o život.

Právě na ty občany, kteří se o přechod a útěk přeci jen pokusili, se zaměřovala Akce Kámen. Na ty, kteří se po Vítězném únoru snažili ilegálně přejít pěšky přes státní hranice s Německem a dostat se tak do americké okupační zóny.

Akce Kámen

Státní bezpečnost si byla situace vědoma a rozhodla se podniknout několik kroků k tomu, aby uprchlíkům v útěku zabránila. Na území komunistického Československa byla zřízena fiktivní státní hranice, po jejímž překročení měli uprchlíci nabýt dojmu, že jsou v Německu – ačkoli ve skutečnosti československou státní hranici stále nepřekročili.

Poté, co uprchlíci překročili onu fiktivní hranici, je zastavila falešná hlídka německé pohraniční stráže. Následně byli převezeni do opět falešné úřadovny polního důstojníka americké vojenské kontrarozvědky. Vše bylo realisticky zařízeno a přizpůsobeno tomu, aby situace na uprchlíky skutečně působila tak, že se nachází v americké kanceláři vojenské kontrarozvědky.

Na tomto místě také probíhal výslech, který zdánlivě vypadal jen jako sběr potřebných informací o osobě uprchlíka. Klíčové nicméně bylo z dané osoby vytáhnout informace o protirežimních aktivitách, o spolupracujících osobách podílejících se na protirežimní činnosti a v ideálním případě ji přimět k dobrovolnému odevzdání zbraní.

Následně byli uprchlíci odváděni do sběrného tábora, přičemž během cesty často úmyslně došlo k jejich „zabloudění“ zpět na území Československa, kde byli zatčeni. Někdy byli také během cesty do tábora na rádoby „německém“ území přepadeni hlídkou SNB, zatčeni a přepraveni zpět do Československa. Klíčové bylo, aby uprchlíci nepřišli na skutečnost, že šlo o fiktivní hranici a promyšlenou past Státní bezpečnosti. Informace by se totiž rychle rozšířila a metoda by nebyla efektivní.

Informace, které byly z uprchlíků vytaženy během výslechu ve falešné americké kanceláři, byly následně použity proti nim. Důsledkem byl často odstrašující proces s vysokým trestem odnětí svobody. Využity byly i informace, které uprchlík uvedl o spolupracujících osobách. Nešlo však jen o zadržení osob a jejich následné potrestání. Příslušníci StB často zatčené osoby okrádali, některé dokonce chladnokrevně zavraždili.

Možná i několik stovek obětí

Akce byla často naplánovaná již od samého počátku. Nastrčení agenti StB se sami nabízeli zájemcům o útěk z Československa s tím, že je přes hranice spolehlivě převedou. Pokud člověk souhlasil, byl již od počátku v rukou agentů. Tito „falešní“ převaděči často využívali tmu, která zakryla nedostatky, a také skutečnost, že uprchlíci často neznali terén a prostředí v okolí hranic. Prvním zadrženým na falešné hranici pod hlavičkou Akce Kámen byl Jan Prošvic s manželkou a dětmi.

Do Akce Kámen bylo zapojeno mnoho úřadoven StB, včetně pražské, karlovarské, ašské, chebské, plzeňské, klatovské či brněnské. Počet úspěšně provedených akcí se dle odhadů pohybuje kolem hodnoty několika stovek, ačkoli se dosud podařilo podložit a zdokumentovat příběhy přibližně čtyř desítek obětí. Akce Kámen byla zákeřnou a ohavnou metodu, jež je mimo jiné důkazem o ještě větší zákeřnosti a ohavnosti celého tehdejšího režimu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články