Různá vyprávění o životě jednoho z nejhorších a nejstrašnějších lidí, kteří kdy chodili po této planetě, často začínají následovně: „Kdyby Adolfa Hitlera přijali jako malíře na uměleckou školu, možná by žádná druhá světová válka ani nebyla.“ Těžko se lze dohadovat o pravdivosti a relevanci tohoto výroku, neboť v historii žádné „kdyby“ neexistuje, nicméně se jedná o poměrně populární a zajímavou úvahu. Ve spojitosti umění a Adolfa Hitlera sehrál svou roli také Adolf Ziegler, Hitlerův oblíbený malíř, jenž se jako prezident „Říšské komory výtvarných umění“ staral o vyčištění německého umění od umění zvrhlého, které neodpovídalo požadavkům nacistické ideologie.
(Ne)malíř Hitler
Adolf Hitler byl znám svým nadšením pro umění, zejména proto, že se i on sám věnoval malbě. V mládí se dokonce dvakrát pokusil dostat na Akademii výtvarných umění ve Vídni, nýbrž mu bylo roku 1907 komisí sděleno, že nemá talent. O rok později nebyl k přijímacím zkouškám ani připuštěn.
Během života vyprodukoval stovky děl, včetně obrazů, plakátů a pohlednic. Odborníci se ovšem shodují, že komise ve Vídni rozhodla správně. Hitlerovy obrazy se v dražbách po druhé světové válce často vydražily za neuvěřitelné částky, některé stály až několik desítek tisíc dolarů. To bylo však způsobeno zejména historickou hodnotou v kontextu Hitlerovy osoby, nešlo o finanční ocenění kvalitního malířství.
V roce 1939 se měl Adolf Hitler údajně vyjádřit následovně: „Jsem umělec, a ne politik. Jakmile bude vyřešena polská otázka, chci zase žít jako umělec.“ To svědčí hned o několika skutečnostech. Hitler si o sobě celoživotně myslel, že je opravdovým umělcem a nehodlal se svého přesvědčení vzdát. Zadruhé, poté, co rozpoutal celosvětovou válečnou mašinerii už se k umění nevrátil, jak původně deklaroval. Zůstal politikem, vůdcem, velitelem a válečným zločincem.
Když je řeč o umění a Adolfu Hitlerovi, je nutné zmínit také Adolfa Zieglera. Kromě jména jej s Hitlerem pojilo právě tolik zmiňované malířství – Ziegler byl Hitlerovým oblíbeným malířem a jako prezident „Říšské komory výtvarných umění“ dohlížel na vyčištění německého umění od umění tzv. zvrhlého, tedy neodpovídajícího konvencím nacistické ideologie.
Adolf Ziegler
Adolf Ziegler se narodil v Brémách 16. října roku 1892 do rodiny architekta Zieglera. Studoval nejprve ve Výmaru, poté na Akademii výtvarných umění v Mnichově – byl tedy malířem „z povolání“, na rozdíl od Adolfa Hitlera.
Po první světové válce, které se sám účastnil, žil v Mnichově a pokračoval ve studiích. Roku 1925 se setkal s Adolfem Hitlerem a v roce 1929 vstoupil do NSDAP. Když se nacistům podařilo v roce 1933 dostat k moci, byl jmenován profesorem na mnichovské akademii. Během čtyř následujících let stihl obdržet Zlatý stranický odznak a stát se prezidentem Říšské komory výtvarných umění – dosáhl vysokého postavení na poměry nacistické Třetí říše, neboť dohlížel na „správnost a čistotu“ německého umění.
Není divu, že byl Adolf Ziegler vůdcovým oblíbeným malířem, zaměřoval se totiž na témata, která Hitlerovi a celé nacistické velící partě imponovala. Mezi nejznámější Zieglerova díla patřily například ženské akty čistokrevných árijek.
Z Mnichova do Dachau
Ke zmiňovanému „vyčištění“ došlo nejintenzivněji v roce 1936, kdy komise v čele se Zieglerem očistila více než stovku německých muzeí od „poskvrněných“ obrazů. Zabavena byla díla mnoha umělců, včetně Oscara Kokoschky, Egona Shieleho, Emila Noldeho, Maxe Beckmanna či Georga Grosze. Zpravidla se jednalo o německé či rakouské výtvarníky, ale pozor – seznam zahrnoval například i díla Pabla Picassa, Vincenta van Gogha, Paula Gauguina, Henriho Matisse, Paula Cézanna nebo Théodora Géricaulta.
V závěru války Adolf Ziegler zpytoval svědomí, a to navzdory tomu, že v tu chvíli nemohl tušit, že se závěr války vlastně blíží. Jednalo se o srpen v roce 1944, když na jedné z uměleckých výstav vyjádřil značné pochybnosti o správnosti Hitlerovy politiky. Nebylo tedy žádným překvapením, že byl okamžitě zatčen Gestapem a poslán do koncentračního tábora v Dachau.
V Dachau však dlouho nepobyl, na Hitlerův osobní rozkaz byl po měsíci a půl z tábora propuštěn. Po druhé světové válce se již Zieglerova kariéra z pochopitelných důvodů nerozběhla. Pro spolupráci s nacistickým režimem byl vyloučen z mnichovské akademie. Adolf Ziegler se usadil ve vesnici Varnhalt poblíž Baden-Badenu, kde 18. září roku 1959 ve věku 66 let zemřel.
Zdroj: Wikipedia
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
