Chceme muže zábavné, kreativní a vtipné. Ale když takové najdeme, bojíme se, že o ně přijdeme. Že budou chladní, ale k druhým vřelí.
Podívejte se na tyhle krásné květy. Květy v ledu. Je to tak jednoduchý nápad. Tak jednoduchý, až je kýčovitý. Tak kýčovitý, až je milý a pozorný. A když vám tento nápad připraví muž, oceníte jej. Jako já včera večer.
kvety9.jpeg
Kostky ani nemusíte dávat do sklenice, stačí jen pozorovat, jak roztávají na slunci (Foto: thestar.com)
Nepatřím k ženám, které stále dokola kritizují muže, s nímž žijí, nebo muže, kteří se pohybují kolem nich. Život je příliš krátký na to, abych jej utrácela s takovými exempláři mužského druhu, kteří jsou impotentní v nápadech. Raději si užívám jen s těmi, s nimiž je zábava, s těmi, kteří nikdy nejdou stejnou cestou, s těmi, kteří dokáží vytvořit skvělou náladu, kteří umějí napsat scénář hezkého dne.
Prostě nechci být s mužem, který se ptá druhých, jak mě sbalit, kam mě vzít, jak mi to udělat, co mi udělat k večeři, co mi říkat, abych se nenudila. Prostě mám ráda muže, kteří jsou kreativní, zábavní a přiliš neřeším, zda jsou ženatí, starší, chudí nebo cizinci.
Vím totiž, že až mi bude 60, tak je jen malá pravděpodobnost, že zažiju to, co včera - prostě jsem skončila u něho v bytě. V jeho koupelně, v jeho vaně, unavená z procházky. Chtěla jsem si odpočinout. Napustil mi vanu, teplou. Bez pěny, krásně čistou. Když jsem si do ní lehla, zaklepal, a když jsem řekla, že chci být sama, vstoupil. A pomalu do vany nasypal celý velký dřevěný džber plný kostek ledu a v něm uvězněné květy. Díval se na mě, na led - jak se rozpouští, jak fialky a pampelišky plují na hladině. Díval se na to, jak jsem vstala a na mém těle ulpěly květy a zkopírovaly tvary mého těla.
Jasně, je to kýč, je to možná směšná romantika, ale mě fascinovala ta jeho jistota, že mě dostane k sobě domů. A to, že předtím musel jít na louku, nebo do obchodu, do květinářství, do všech malých misek a krabiček, co doma měl, nalít vodu a ponořit do ní květy, nechat ji zamrznut v mrazáku a pak si počkat, až si lehnu do vany. Je to malá drobnost, ale ta drobnost ho odlišuje od jiných a snad není troufalé zobecnit fakt, že my ženy dáme těm mužům, kteří jsou jiní. Mužům, kteří ovládají abecedu chování k ženě.
Muži nemusí dělat zrovna tak složité opičárny, jako je sypat kýbl s květy v ledu do vany. Někdy stačí jen utrhnout pár květů, nechat je zmrazit a pak je vložit své dívce do dlaně. Je to milé gesto a holka se nemusí trmácet po městě s trapným pugetem růží. Ovšem, když holka přijde na rande pozdě, zbyde mu jen louže a cáry květů. Ať si poradí sám, aby mu květy neroztály.
Samozřejmě, že zamrzlé květy si můžete udělat sama, proč taky čekat na chlapa, který má nápady. Víme dobře, že jich moc není. Budete se divit, kolik je vlastně květů jedlých. Například řeřicha, fialka, pampeliška, levandule, sedmikráska, karafiát, měsíček, maceška, květ bezu atd.
A jak už to ale v životě bývá. Tak jako musíme zapomenout na mnohé muže, musíme zapomenout i na některé květiny. Takže nepoužívejte tyto: šalvěj, verbenu, hrachor, oleandr, narcis, lobelku, azalku, nebo třeba rododendron. Jsou buď jedovaté, nebo trpké a hořké. Místo nich zkuste ale třeba bylinky. Také vypadají v ledu dobře.
Vtipné ale je, že je to přitom tak jednoduché. Muži jsou vizuální a rádi se dívají na ženu, na její tělo a tvář, zatímco ženy jsou spíše akustické, poslouchají, co jim muž říká. A v tom je jejich největší problém. Oni často nevědí, co nám mají říkat. Kdyby ale zapnuli mozek, nalili nám třeba prosecco a do něho dali kostku ledu se žlutým květem, mohli by vyprávět o tom, jak vnímáme barvy, proč jim věříme, co třeba znamená žlutá, že je to odchod, loučení atd. Stačí přitom tak málo a měli by nás v hrsti. Tedy některé z nás.
A když už jsme u toho jazyka, někdy se nemusí ani tolik snažit, abychom odpovídaly, stačí když nám do úst strčí něco, co máme rády - třeba sladký nanuk. Voda, sladký sirup a pár květů.
Problém je, že my víme, co bychom chtěly, ale zároveň je pod naší důstojnost o to žádat. A tak jim ani neradíme, protože se bojíme, že bychom tlačily, nebo bychom byly zklamané. Hrozí totiž, že muž řekne: a proč bych to měl dělat, nebo ještě hůře, kde mám ty kytky sehnat. On totiž nemusí použít jen kytky, ale třeba i plody. Nejhorší ze všeho je, že oni často vůbec nevědí, proč by to měli dělat.
kvety3.jpg
Fialky, kůra z citrónu, malina - prostě do ledu můžete dát téměř všechno (Foto: flovers.com)
Dny jsou často šedé a smutné a ten důvod, proč si tak všímáme mužské pozornosti je ten, že se podvědomě bojíme, že zůstaneme samy. Muž, který je pozorný, nás, i když je to hříšná myšlenka, neopustí, ani když bude ženatý a my vdané. Ne vždy totiž čekáme, že nás požádá o ruku a bouchne šampaňské, ale chceme vědět, že když nám bude nejhůře, že nám pomůže.
Ale když se vrátím zpátky ke květům a zapomenu na muže, někdy mám pocit, že mi přinášejí více štěstí a radosti než oni. Trochu mi připomínají naše vztahy - také pomalu a jistě roztají a zmizí.
A v hlavě a myšlenkách zůstane chaos, barevný a vřelý, studený a amorfní, jako třeba tato fotka.
Příště si řekneme něco o tom, že není sůl jako sůl, stejně jako nejsou všichni muži stejní, i když často tak vypadají.
A TADY máte hned dvacítku nejvoňavějších květů, které ucítíte na cestách i v zahradách.
Podobné články
Martin Miko
Dominik Landsman
Veronika KratochvílováDoporučujeme
Jan Fiedler
