6. Jeruzalémský ostrov

Vznikl z říčních nánosů po velkých povodních roku 1432. Zprvu se mu říkalo Vrbový ostrov (podle vrbového proutí, které na něm rostlo) nebo také Růžodolský. Jeho dnešní jméno nejspíš pochází z roku 1800, kdy zde Mojžíš Jerusalemský postavil bělidlo pro místní kartounku (textilní továrnu). Na začátku 20. století se spojil s Rohanským ostrovem a dnes jeho území leží mezi Karlínským viaduktem a Hlávkovým mostem.

7. Libeňský ostrov

Při regulaci Vltavy ve 20. letech minulého století se jižní část Libeňského ostrova (kterému se také říkalo Veliký ostrov) spojila s Libní, Karlínen a kusem Rohanského ostrova. Vzniklý poloostrov tak tvoří ve Vltavě slepé rameno. Dnes je především využíván k rekreaci – sídlí zde oddíly vodáků, tenisový a volejbalový oddíl, Junák - český skaut a další podobné organizace. A v těsném sousedství se právě staví nové, většinou však nehezky ‚moderní‘ bydlení.

8. Holešovický ostrov

Ostrov byl poměrně rozlehlý, na jeho území leželo i několik polí. Sahal od Trojské lávky až po Pelc-Tyrolku. Na konci 19. století byl při stavbě trojského zdymadla ostrov spojen s pravým (trojským) břehem. Dnes je na jeho území několik sportovišť a je součástí přírodního parku Drahaň-Troja. Podchází ho trasa metra C (Holešovice - Kobylisy) a z jeho břehu vede nový Trojský most.

9. Trojský ostrov

Kdysi tento ostrov stál na úrovni Císařského ostrova u protějšího břehu. Od pevniny jej dělilo odpadní rameno pro Trojský mlýn – a stejně jako Holešovický ostrov byl při regulaci Vltavy připojen k pevnině. Na jeho území byla vybudovaná dolní část zoologické zahrady, která využila pozůstatků kanálu a zřídila zde tůně pro vodní ptactvo.

BONUS: Nový „Bezejmenný ostrov“

Výtvarník Jan Trejbal předminulý rok kousek od spodní části pražské zoo objevil nový ostrůvek. Z historických materálů zjistil, že zde kdysi existoval brod. Už dříve kolem roku 2002 se po povodních objevil ostrůvek, na kterém se uchytila vegetace. Těsně po záplavách z roku 2013 měl díky dalším říčním nánosům na délku sto osmdesát metrů, na šířku kolem třiceti a jeho nejvyšší místo trčelo až neuvěřitelných osm metrů nad hladinou.

 

Ostrůvků má Praha v současnosti stále dost – znáte je všechny?