21. února 1948 byly založeny Ústředním výborem Komunistické strany Československa takzvané Lidové milice (též nazývané jako „ozbrojená pěst dělnické třídy“). Jednalo se dělnické bojové jednotky, které se podílely na přípravě a provedení komunistického převratu v Československu v únoru roku 1948. K čemu vlastně Lidové milice sloužily?
Dělnická armáda ve službách KSČ
K formování takzvaných Lidových milic docházelo koncem 40. let 20. století. Ty se původně nazývaly Dělnickými milicemi a sloužily především na obranu průmyslových podniků před jejich legálními majiteli a hlavně k zastrašování politických protivníků. Služeb Lidových milic využívali komunisté takřka po celou dobu své vlády. V rámci těchto bojových jednotek složených z dělníků byla pořádána různá bojová cvičení, při kterých se učili zacházet se zbraněmi a bojovat. Zajímavé je, že LM měli ve své moci přímo komunisté a jejich vrchním velitelem byl generální tajemník strany KSČ.
V podstatě se jednalo o nelegální armádu KSČ, která sloužila propagandě a zastrašování odpůrců. Až neuvěřitelné je, že zbraně a výzbroj Lidových milic se skladovaly přímo v průmyslových podnicích a továrnách, kde členové dělnické bojové jednotky pracovali. Co se týče počtu, jednalo se zhruba o 18 tisíc mužů na území republiky, kteří patřili do oddílů Lidových milic.
Lidové milice zastrašovaly KSČ odpůrce půl století
Jednou z hlavních událostí, kdy Lidové milice zasahovaly, je nechvalně známá demonstrace na podporu komunistů 21. února 1948, která se konala na Staroměstském náměstí v Praze. Zde totiž vyzbrojení dělníci dohlíželi na převzetí moci komunisty. LM však žádnou oporu v ústavě ani zákonech neměli, a to až do roku 1989. Během let 1949 až 1954 však LM zasahovaly zhruba ve 120 případech.
Během let 1968 až 1988 sehrály LM důležitou rolu v období normalizace po okupaci sovětskými vojsky v srpnu roku 1968. Zasahovaly například během protestních akcí v srpnu 1969, když milicionáři zastřelili dva mladé demonstranty v davu. Šlo o 18letého Františka Kohouta, kterého střelili do hlavy, a o rok staršího Vladimíra Krubu. Celkem bylo během těchto demonstrací postřeleno několik desítek lidí. Nejednalo se však pouze o milicionáře, ale i o příslušníky SNB nebo vojáky základní služby. Na konci 60. let disponovaly Lidové milice již 27 tisíci členy.
V roce 1989 se Lidové milice zasahovaly například v rámci demonstrací během Palachova týdne. Rovněž se zúčastnily demonstrací v srpnu a říjnu 1989. 17. listopadu 1989 se však s LM nepočítalo. V prosinci 1989 se KSČ neodvážila použít LM k potlačení listopadových událostí, a proto se na mimořádném sjezdu strany rozhodlo, že se LM rozpustí. Tehdy se jednalo o početně zhruba o 80tisícovou dělnickou bojovou jednotku.
Dle zprávy Ministerstva národní obrany z roku 1990 vyplývá, že Lidové milice měly k dispozici poměrně slušný inventář zbraní. Jednalo se o 70 tisíc samopalů, 7 tisíc kulometů, 20 tisíc pistolí, 2 tisíce ručních granátů, 130 protiletadlových kulometů, 358 minometů a 149 bezzákluzových děl.
A zde je 6 zajímavostí o Janu Palachovi.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
