Parta britských architektů chce na jihu Anglie postavit repliku slavného města z Pána prstenů. A samozřejmě potřebují vaše peníze. Je to sice hezký nápad, jenomže už předem je jasné, že se nedostanou ani k rozdělání malty.
1. Nereálné cíle
Skupina britských fanoušků před několika dny zveřejnila svůj plán nikoliv na Kickstarteru, ale na IndieGoGo, což je druhá největší platforma na crowdfunding. A jejich plány nejsou skromné: chtějí postavit repliku města králů – Minas Tirith – přesně tak, jak ho ve filmové trilogii zhmotnil Peter Jackson. Filmové Minas Tirith je samozřejmě z drtivé většiny prací počítačových animátorů, skutečná replika nikde neexistuje. Tenhle tým ‚vizionářů‘ přesto tvrdí, že ho dovede za bezmála dvě miliardy liber postavit. A přesně tuhle částku vyžaduje během pouhých dvou měsíců po lidech z celého internetu.
Nechme stranou, že se nikdy v historii podobná částka podobným způsobem nevybrala. I setinová suma by byla neslýchaným úspěchem, tím spíš na IndieGoGo. Po sedmnácti dnech je na kontě tolkienovských snílků necelých 80 tisíc liber, za což si popravdě můžete postavit tak maximálně garáž, případně stáj, abychom zůstali věrni světu Pána prstenů. Kde se stala chyba, když tu fanoušci Pána prstenů pořád jsou, jak jistě dokazují miliardové tržby hobití trilogie, jejíž svět jsme opustili relativně nedávno?
2. Architekti, nikoliv developeři
Základní problém je v tom, že tihle naši ‚architekti‘ staví doslova vzdušné zámky. Stačí se na Minas Tirith podívat a je vám jasné, že i dvě miliardy jsou směšnou částkou. Za tyhle peníze by se dala postavit tak možná papundeklová replika na nějaké větší skále, kterou tým odkoupí – desítky kilometrů od jakékoliv civilizace. Prostě středověké město s můstky, branami a několika budovami jakože vtesanými do skály. Mohlo by to být velkolepé, mohlo by to vypadat velkolepě. Prostě takové hezké šméčko, kam se lidé přijdou mrknout, koupí si plaketu, zastřílí z luku, poklábosí s chlápkem v kostýmu elfa,a j(e)dou zas domů. Jenže naši architekti, kteří nikdy nic nepostavili, ačkoliv mají výkresů plnou skříň, počítají s ubytovací kapacitou, pětihvězdičkovým hotelem, elektřinou, internetem a tekoucí vodou. Zkrátka veškerou infrastrukturou.
Opět se podívejte na video a připomeňte si měřítko. Dvě miliardy liber nejsou žádné drobné, o tom není sporu, ale to znamená, že by třetina planety musela dát nějakých třicet korun. A to se prostě nestane, jak naznačuje oněch mrzkých osmdesát tisíc liber. Navíc by architektům stačilo zapátrat v okolí, aby zjistilií, že projekt takového rozsahu se většinou (několika)násobně prodraží. Oni ale z principu crowdfundingových kampaní budou operovat s pevně daným rozpočtem.
3. Mizerné perky
Návštěva zdarma, čestná plaketka, nocleh pro dvě osoby? Odměny za příspěvky jsou naprosto neinvenční. Pokud chcete vybrat dvě miliardy, musíte mít připravený byznys plán. Tyhle odměny dával dohromady někdo na koleni pět minut před zveřejněním, a přitom jsou pro případné mecenáše tím prvním, nad čím přemítají, když se rozhoduje o tom, kolik peněz opustí jejich šrajtofli.
4. Málo času
Dva měsíce na vybrání dvou miliard liber. To je nějakých třicet milionů liber denně. Už teď je jasné, že se nepovede vybrat ani milion – vlastně už před startovním výstřelem byl tenhle cíl naprosto nereálný. Abyste od někoho dostali peníze, musíte už nějaké mít. To ví i ten nejblbější politik. Na architektuře se ale zjevně tohle pravidlo nevyučuje.
5. Málo propagace
Fanoušci radí organizátorům, aby se cpali na velké weby, aby oslovili Petera Jacksona nebo herce z Pána prstenů. Všechno pozdě. Kdyby to mysleli vážně, sehnali by si podobnou podporu mnohem dřív. Jak se říká, pozdě bycha honiti.
6. Střet nového a starého
Kdyby chtěli architekti postavit repliku Minas Tirith ve zmenšeném měřítku coby nádherně zpracovanou středověkou tvrz, ještě by se tomu dalo fandit. Peněz by možná stačilo méně, byla by z toho turistická atrakce a třeba by něco přihodila i Anglie. Jenže plány jsou mnohem ambicióznější. Hotel, kino, všechny výdobytky moderní doby a dokonce i zázemí pro firmy, které by tu chtěly nabízet svůj byznys. Prostě už to od začátku vypadá jen jako moderní divadýlko, které se veze na hřbetě tolkienovské popularity.
7. Očekávání fanoušků
V podstatě od prvního zveřejnění jsou organizátoři zasypávání fandovskými dotazy typu: Bude to Minas Tirith před korunovací, nebo po ní? Budou tam elfí fresky a trpasličí dary? Bude ve svítilnách hořet olej ze začarovaného lesa, nebo plánujete úsporné zářivky? Na většinu dotazů však nemají organizátoři odpověď a dokonce ještě ani nezveřejnili plán města, ačkoliv to byl jeden z jejich prvních slibů. Jednoduše šli do celého podniku absolutně nepřipravení.
Co se nás týče, mnohem raději bychom přispěli na Jurský park. I když by to stálo trochu víc peněz.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
