Jurský svět o víkendu vydělal půl miliardy dolarů. Kolik je jich potřeba na ten opravdový a kdo by do toho šel? Možná je na čase uspořádat kickstarterovou kampaň.
Deset let se o tom filmu mluvilo, ale nikdo ho nechtěl natočit. Spielberg se mu vyhýbal jako horké bramboře, studio ho všemožně odsouvalo, a když už se nakonec dílo podařilo, odhadovali účetní v Universalu, že snímek za první víkend v severoamerických kinech vydělá něco kolem stovky milionů dolarů, což při rozpočtu a nákladech na reklamu bude znamenat mírný zisk. Možná... Jenže dinosauři překvapili. Zařídili největší předprodeje lístků za poslední dvě sezóny a otevřeli v USA za 200+ milionů. Ještě nemáme finální čísla, ale asi jen o pověstný vlásek zůstanou pod epickým otvírákem prvních Avengers. A to je obrovská pecka, kterou nečekal nikdo.
Nostalgie evidentně zapracovala na plné obrátky, lidé vodí do kina ratolesti, aby podobně jako kdysi oni mohli zažít ten pocit padající čelisti, když se na plátně objeví první dinosaurus. Jurský svět už nemůže počítat s momentem překvapení jako tehdy v roce 1993 Spielbergův Jurský park, ale magie fiktivního zábavního parku funguje i tentokrát.
Kolik by vlastně stálo postavit takovou atrakci ve skutečném světě? Na tuhle hypotetickou otázku se pokusil odpovědět jeden z propagačních spotů filmu, který potenciálním investorům předal cenné informace.
Levné by to nebylo, ale vzhledem k těm olbřímím tržbám by to mohl někdo zvážit. Teď už jen najít onoho komára v jantaru a vyprodukovat pár dinosauřích mláďat. Neříká se nadarmo, že s bezednou peněženkou je stropem pouze vaše fantazie.
1. Pozemky - 250 miliard Kč
V prvních dvou filmech jsme se dozvěděli, že existuje jeden ostrov, na kterém stojí samotný park, a druhý ostrov coby inkubátor nových dinosaurů. Oba jsou kousek od Kostariky a jednoduchým propočtem přijdete na to, že právě jejich pořízení bude největší položkou na účtě.
2. Klonování - 250 milionů Kč
Máte jantar s uvězněným hmyzem? Vědci sice nedávno zjistili, že zas tak snadno by se z něj dinosauří šroubovice nevyextrahovala, ale hrajme si ještě chvilku na bohy, dejme výzkumným pracovníkům dost peněz na přístroje a času na bádání. Za čtvrt miliardy by na to časem mohli kápnout.
3. Zázemí - 40 až 60 miliard Kč
Vybudovat klece a obytné komplexy pro zaměstnance a návštěvníky, pořídit auta a helikoptéry, postavit vlastní elektrárnu a vyřešit soběstačnost celého komplexu. Je to pořádný logistický oříšek, navíc ve vražedném developerském tempu, které si většinou megalomanští miliardáři vyžádají, ale technicky vzato jde jen o to správně lidi namotivovat.
4. Provoz - 40 miliard Kč
Celoroční provoz rozsáhlého areálu, včetně záložního ostrova a defakto velké exotické zoo, by stál další miliardy. Vstupné do tohohle parku by asi nemělo slevy pro důchodce a studenty, protože jinak by se Juráč nikdy nezaplatil.
5. Žrádlo a péče - 5 miliard Kč
Když zrovna dinosauři nežerou lidi, spořádají toho mnohem víc než největší v zoo chovaná zvířata. A v Jurském světě je jich opravdu dost. Právě na žrádle a speciální péči by mohl Jurský svět při nezájmu návštěvníků vykrvácet. Není divu, že ve filmu se snaží marketingové oddělení vymýšlet nové a nové způsoby nalákání lidí k pokladnám. Že jsou taková řešení krátkozraká, to je vidět už po úvodní půlhodince snímku.
6. Platy - 200 milionů Kč
Rizikové příplatky za sežranou ruku, únos pterodaktylem a zalehnuté bubínky po konverzaci s libovolným prehistorickým druhem. Zaplatit musíte nejen špičkové vědce, ale i odolné dělníky. Něco to prostě stát bude, ale když to vyjde, budete moct inkasovat víc než za koncert Karla Gotta. Přitom dinosaurus jako dinosaurus...
Jurský svět v reálu sice asi jen tak neuvidíme, ale těchhle 13 ikonických filmových cetek byste si za tučnější pěníz pořídit mohli.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
