Ačkoliv ideální věk na prvního potomka podle přírody (to je ta věc, která byla dřív než facebook anebo iPhone) je 20–25 let, tak nějak tento fakt nebereme v potaz. Příroda věděla, proč je tento věk ideální, ale my si jedeme podle svého a na její názory a doporučení nedbáme. Na děti bude přeci v budoucnu času dost. I když pořízení potomka ve vyšším věku doporučuje devět z devíti Karlů Gottů, my vám povíme, proč to není ideální.
1. Přebalování
Pořízení dítěte před třicítkou značně prodlužuje interval mezi tím, kdy vy přebalujete vaše dítě a dobou, kdy dítě bude přebalovat vás. Jestliže si na „stará“ kolena pořídíte dítě, nemusíte ten přebalovací pult, vlhčené ubrousky nebo zásypy posléze prodávat, protože se ani nenadáte a za několik let je upotřebíte sami.
2. Společné aktivity
Jedním z artiklů dobrého rodiče je trávit s dětmi hodně času a hlavně se s nimi aktivně zapojovat do jejich činnosti. Děti budou rády, když si s nimi vyběhnete před barák zakopat s míčem, zaskákat panáka nebo jen tak blbnout při hraní na slepou bábu.
Chodit s nimi do parku krmit holuby, tahat je po slevách v Lidlu anebo nadávat z okna na tu dnešní nevychovanou mládež, tím je moc neohromíte.
3. Máte ještě dostatek energie
Být vlastníkem malého dítěte, to není jen tak. Takové dítě vyžaduje nejen spoustu pozornosti, ale i dostatek fyzických a psychických sil, abyste s ním drželi krok. Nevyspání a únava se mnohem lépe zvládají ve třiceti.
Čím je člověk starší, tím víc mu ubývají síly. Je to prostě tak. Jenom Jarda Jágr se zatím drží. Vy ale Jarda Jágr nejste. Na výchovu dítěte je třeba hodně síly.
4. Dožijete se jeho maturity
V případě, že si pořídíte potomka do svých třiceti, je poměrně pravděpodobné, že se dožijete jeho maturity (pokud to nebude líný a blbý netáhlo, co půjde po základce někam k pásu), a dokonce se třeba dožijete i svatby a vnoučat.
Je asi dost blbý, když vás do školky na vánoční besídku vašeho dítěte musí přivést z LDNky nebo v lepším případě z domova důchodců vaše ošetřovatelka.
5. Předejdete společenským nepříjemnostem
Je poměrně dost špatné, když jdete se svým dítětem po ulici, když tu vás někdo zastaví se slovy: „To je ale hezké děťátko. Je dobře, že má takhle hezký vztah se svým dědečkem (babičkou).“ Jednoho to zabolí.
Stejně tak, když si jdete vyzvednout dítě do školky a učitelka zařve na třídu: „Anička jde domů. Má tady babičku (dědečka).“
6. Až dítě odejde z domu
No a tady je to úplně nejdůležitější. Až dítě vyroste, osamostatní se a vypadne z domu, můžete se ještě rozšoupnout. V devadesáti, až váš potomek opustí hnízdo, moc slávy neuděláte. V padesáti nebo šedesáti se dá ještě leccos dokázat. V devadesáti už můžete jenom odjet na hřbitov a tam si lehnout a čekat.
A TADY máte 66 trapných hlášek, které říkají rodiče svým dětem už celé generace.