Dvaačtyřicetileté Italce z města Sonnino jižně od Říma hrozí, že půjde do vězení. Zanedbávala domácí práce.
Manžel ji samozřejmě udal policii a ta incident předala soudu, kde čelí obvinění z týrání v rámci rodiny. Za to ji hrozí trest odnětí svobody ve výši dvou až šesti let.
Zanedbaný manžel, který se patrně musel doma živit pouze omítkou nebo drobnými předměty, které nalezl pod postelí, neboť mu manželka nevařila, tak opět oprášil starý a zajetý model, že žena patří do kuchyně.
Ačkoliv si feministky na celém světě nyní hystericky drásají zažloutlými a neudržovanými nehty kůži na předloktí, popřípadě si splétají nervózně copánky na knírkách či bradkách, je to jasný důkaz toho, že ten nesmysl jménem emancipace se pomalu blíží ke konci.
Všechno hezké jednou skončí. Ženy si těch pár dekád na výsluní užily dosyta. Mohly volit. Mohly být volené a mohly studovat. Nyní je pomalu čas vrátit se ke starému modelu, což bude mít spoustu výhod.
1. Domácnost by šlapala jako hodinky
Znavený muž se vrátí z práce. Doma je naklizeno, uvařeno, děti jsou uspány anebo spořádaně sedí na židličkách a čumí potichu do zdi. Muž se nají a jde k televizi. Když usoudí, že televize bylo dost a pokud už děti spí, chopí se manželky a tuto osouloží. Vůbec se nemusí snažit, aby žena dosáhla orgasmu, protože ženský orgasmus byl jen takový pokus na přelomu století, který se neujal. Tím pádem na ženu nemusí brát ohledy. Po půl minutě vášnivého sexu si jde dát sprchu a pak spát.
Žena ještě musí žehlit, ale pak má dovoleno si na chvilku číst. Potichu samozřejmě.
Takováto kultivovaná a poklidná domácnost by každého muže nabila pozitivní energií a domů by se vždycky rád vracel. Ubylo by rozvodů.
2. Na pracovišti žádné třecí vazby
Ryze mužský kolektiv by odváděl stoprocentní výkon. Nebyl by tam žádný rušivý ženský element s výstřihem až k pupíku. Všechny ženy by totiž byly doma a uklízely nebo vařily.
Nikdo by nemusel brát ohledy na něčí city a ubylo by sexuálního harašení. Všichni by se soustředili na svou práci a těšili se domů, až se zase nají, pustí si televizi a dají si sex.
3. Bezpečné silnice
Ačkoliv statistiky uvádějí něco jiného, všichni víme, že statistiky lžou a že ženy neumí řídit. V případě, kdy by ženy nemohly řídit auta, by se stala autodoprava jedním velkým snem. Všichni by jezdili mnohem rychleji, na parkovištích by to odsýpalo a ubylo by drobných nehod.
4. Již žádná znásilnění
Vzhledem k tomu, že by ženy dřely pořád doma u plotny, nikdo by je neznásilnil. Pokud ano, nikoho by to stejně nezajímalo. To musí uznat i ty nejzanícenější feministky, že svět bez znásilnění by byl krásným místem.
5. Všude samý profesionál
Žádné doktorky, žádné soudkyně, žádné političky. Nic. Žádné iracionální osoby, které se nejprve řídí svými city a až pak rozumem. Kam bychom přišli, tam bychom byli v dobrých rukách mužského profesionála.
Během pracovní schůzky bychom se s protějšky bavili o důležitých věcech, jako je fotbal a podobně, protože by nehrozilo, že na pracovní schůzku dorazí nějaká žena. Tím pádem hovory o menstruacích a dětech bychom neznali.
6. Mohli bychom se chovat konečně přirozeně
Ženy ve společnosti jsou taková zábrana proti mužské přirozenosti. V blízkosti žen se totiž muži většinou snaží chovat kultivovaně. Prostě nepřirozeně.
Pokud by se nám podařilo stáhnout ženy z ulic, muži by byli konečně volní. Mohli by spokojeně smrdět potem, prdět, krkat a nadávat jak dlaždič. Svět by byl krásným místem.
A TADY se můžete podívat na devět případů mužské emancipace.