Před sedmi lety poskytl Ekvádor diplomatický azyl whistleblowerovi Julianu Assangeovi. Tomu je teď ale konec, ve čtvrtek ráno byl zakladatel WikiLeaks zatčen a nyní čeká na soud ve vazbě. Pro jedny je Assange zavrženíhodný zločinec, pro druhé hrdninou. Co bychom vlastně o zakladateli WikiLeaks měli vědět?
1. Nelehké dětství bez otce
Julian Assange se narodil 3. července 1971 v australském Queenslandu. Jeho biologický otec, protiválečný aktivista John Shipton, se s Julianovou matkou Christine Hawkinsovou rozešel ještě dříve, než se chlapec narodil, a malého Juliana tak vychovával její nový manžel Brett Assange, který ho adoptoval. I on se s Assangovou matkou rozešel, když bylo Julianovi 8 let, takže Julian prakticky celé dětství a dospívání strávil bez otce. Toho biologického poprvé spatřil z vlastní iniciativy až ve svých 25 letech. V období dětství se Julian s matkou více než 50krát stěhovali a Julian kvůli tomu 37krát měnil školu. Nějakou dobou ho dokonce vzdělávala matka doma. I přesto ale vynikal v matematice a projevoval zájem o tehdy ještě osmibitové počítače. To ho přivedlo k rozhodnutí, že se stane programátorem. Programování studoval na univerzitách v Queenslandu a Melbourne, studia ale nedokončil.
2. Mladý hacker na hraně zákona
Jakmile se mladý Assange začal zajímat o programování a počítače, zaměřil se i na možnosti jejich využívání. A zneužívání. Julian se začal zabývat hackingem, tedy překonávání ochrany a nabourávání se do cizích systémů a už v 16 letech si vysloužil přezdívku Hackovací Robin Hood, jelikož jeho cílem nikdy nebylo hackingem škodit, ale právě naopak využívat své znalosti a schopnosti k obecnému užitku. Assange se stal členem hackerské skupiny a za své aktivity se dokonce několikrát dostal do hledáčku policie. Jednou byl i vyšetřován, ale jeho trestní stíhání bylo uzavřeno tím, že zaplatil pokutu. To vše bylo pro Assange předstupněm jeho životního díla – projektu WikiLeaks.
3. Otec kontroverzních WikiLeaks
Když Assange zanechal v roce 2006 vysokoškolského studia, stal se jedním ze zakladatelů serveru WikiLeaks, jehož je dodnes šéfredaktorem a hlavní osobností. WikiLeaks na svých stránkách zveřejňují uniklé utajované vládní a korporátní dokumenty, přičemž těm, kteří tyto choulostivé materiály poskytnou, poskytuje server stoprocentní anonymitu. Na serveru sídlícím ve Švédsku bylo publikováno velké množství amerických vládních dokumentů, které odhalily mimo jiné mučení a zabíjení zajatců americkou armádou během války v Iráku. Dále zde byly uveřejněny nabourané e-maily několika amerických politiků. Z pochopitelných důvodů jsou tak WikiLeaks považovány americkou vládou za server napomáhající terorismu a Assange je v očích čelních představitelů USA zločinec. On se hájí tím, že jen světu zprostředkovává pravdu, kterou nejvyšší místa tají.
4. Nenáviděný práskač i podivínský hrdina
Pohled na Juliana Assange se různí. Ti, jejichž dokumenty zveřejnil na svém serveru, ho většinou považují za teroristu a bezpečnostní hrozbu. Na seznamu nepřátel ho má nejen americká vláda a bezpečnostní složky, ale například i scientologická církev, ruské kliniky pro léčbu kenovými buňkami nebo četné banky a nadnárodní korporace. Během svého života obdržel Assange mnoho výhrůžek smrtí. Naopak pro mnohé je Assange netradičním hrdinou, který bojuje za absolutní informační svobodu. Muž, který příliš nedbá o svůj zevnějšek a sám o sobě říká, že je tak trochu podivín, je podporován i četnými celebritami, jakými jsou například Lady Gaga, Pamela Anderson nebo Jemima Khan.
5. Nejslavnější diplomatický vězeň
Spravedlnost si na Assange došlápla, akorát ne tak, jak by asi lidé vzhledem k jeho aktivitám očekávali. Mezinárodní zatykač nebyl na whistleblowera vydán kvůli jeho činnosti s WikiLeaks, ale pro údajné znásilnění, k němuž mělo dojít ve Švédsku. Dočasně zatčen byl v Londýně, kde byl po dlouhém vyjednávání propuštně na kauci. V obavách z dalšího stíhání, které Assange považuje za pouhou záminku, jak se ho zbavit, porušil podmínky kauce a 19. června 2012 přišel na londýnské ekvádorské velvyslanectví, kde požádal o diplomatický azyl. Ten mu byl prezidentem Raffaelem Correou udělen 16. srpna téhož roku. Vyšetřování případu znásilnění ve Švédsku však už bylo odloženo. Stále ale může být zatčen a vydán do USA, kde mu hrozí stíhání za zveřejnění dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu. Až do teď byl Assange 7 let svým způsobem vězněm ekvádorské ambasády, kterou nemohl opustit kvůli zatčení. Je ironií osudu, že si pro něho policie nakonec přišla přímo do prostor ambasády.
O dalších lidech, kteří stejně jako Assange musí trpět kvůli svému boji za svobodu, více zde.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
