Smrt redaktorů Charlie Hebdo je sice tragická, nicméně poukázala na pokrytectví společnosti, která nedokáže ocenit a postavit se za opravdové bojovníky za demokracii.
Poslední dny se nesly v takové masivní hysterii, až se mohlo zdát, že Země neobíhá kolem Slunce, ale kolem "svobody projevu". Důvodem byla chladnokrevná vražda novinářů magazínu Charlie Hebdo dvěma extremistickými islamistickými teroristy ve francouzské Paříži, kam se posléze slétly vyjádřit solidaritu hlavy většiny světových zemí.
Již samotná přítomnost politiků, jako je Cameron, Netanjahu, Orbán, Davutoglu či Lavrov, udělala z celé pietní akce pokryteckou frašku. Korunu by jí dodala již jen přítomnost Baracka Obamy, jehož vláda perzekuovala osoby, o kterých je tento článek. Pokrytci jsou však i milióny lidí, kteří v ulicích či na internetu (jakoby se probudili z mnohaletého limba) najednou křičí, jak moc je svoboda projevu pro západní civilizaci důležitá.
Charlie Hebdo má na FB 2 miliony "lajků"
Smrt novinářů je sice obrovskou tragédií, ale zastiňuje ji fakt, že málokdo štěkne po perzekuovaných lidech, kteří pro svobodu projevu a právo na informace udělali daleko více, než že jen přes výhrůžky smrti kreslili, dle mého soukromého názoru, přízemní, paušalizující a často xenofobní vtipy.
1. Chelsea Manningová (narozena Bradley Manning)
Chelsea Manningová má na FB 27 tisíc "lajků"
Chelsea Manningová, toho času ještě muž jménem Bradley, zveřejnil(a) historicky největší objem materiálu klasifikovaného jako přísně tajný – skrze projekt Wikileaks. Transsexuální voják a počítačový analytik armády Spojených států si užil celkem dost ponižování a šikany a značně psychicky trpěl tzv. „Don’t Ask Don’t Tell“ politikou - nikdo se vás na sexuální orientaci nebude ptát a vy máte možnost o ni pomlčet, ale pokud se rozhodnete jít s kůží na trh, budete vyhozeni.
Manningová měla přístup jak k utajeným zprávám z válek v Afghánistánu a Iráku, tak například ke korespondenci mezi americkými diplomaty a ministerstvem zahraničí či dokumentům z věznice Guantanamo. Dnes již oficiálně žena Chelsea narazila na citlivé informace týkající se nelegálních válečných operací a cítila morální povinnost tajné dokumenty ukrást a zveřejnit. Vynesla je na CD popsaném jako Lady Gaga.
Asi největší rozruch vzbudilo video, které se objevilo na internetu pod názvem „Collateral murder“, na němž americký vrtulník nejdříve omylem postřílí novinářský štáb a následně některé civilisty, kteří mu přispěchají na pomoc. Podle svých slov poslala Wikileaks i video masakru civilistů v afghánské vesnici, které však údajně zničil Daniel Domscheit-Berg, než z organizace vystoupil. Manningová byla v srpnu 2013 odsouzena k 35 letům vězení s možností žádosti o prominutí zbytku trestu po 8 letech.
2. Julian Assange
Julian Assange má na FB 137 tisíc "lajků"
Australský novinář a hacker, který spoluzaložil Wikileaks a v organizaci působil jako šéfredaktor, je od června 2012 uvězněn v prostorách ekvádorské ambasády v Londýně. Jihoamerická země mu poskytla azyl poté, co se britské úřady rozhodly vydat jej do Švédska, kde čelí podezření ze sexuálního obtěžování a nižšího stupně znásilnění – přesněji nucení k nedobrovolným sexuálním praktikám během dobrovolného sexuálního styku.
Dle Assange vykonstruovaný případ však není ani tolik důvodem, proč se Australan tolik vydání do Švédska brání. V první řadě ještě ani nebylo vzneseno obvinění a Assange má být pouze vyslechnut v předběžném řízení. Mimo to mu ani v případě odsouzení s největší pravděpodobností nehrozí delší odnětí svobody, než si již „odkroutil“ v prostorách ambasády. Hlavním problémem je, že Švédsko není Assangeovi ochotno zajistit, že až bude v jeho jurisdikci, nevydají jej do USA, kde by musel čelit daleko závažnějším šetřením a případným obviněním ze špionáže, pokud by se prokázalo, že vědomě spolupracoval s Chelsea Manningovou.
Celý případ je podezřelý i proto, že švédské zákony umožňují státnímu zástupci vyslechnout podezřelého v přípravném řízení mimo hranice Švédska a Assange již několikrát nabídl, že bude vypovídat v Londýně. Přestože Britové již utratili několik milionů liber za non-stop sledování ekvádorské ambasády, švédská prokurátorka nebyla za 2 a půl roku ochotna přiletět Assange vyslechnout. Dle Assangových zastánců je to přitom praxe ve Švédsku velmi běžná – nedávno upozornili na případ, kdy státní zástupce letěl vyslechnout švédského hokejistu podezřelého z podobných činů kvůli tomu, aby mohl být k dispozici svému týmu v nejbližším zápase. Assange je sice trochu kontroverzní osobou, ale jeho případ velmi podezřele páchne.
Další částí do skládanky celé kauzy je Edward Snowden.
3. Edward Snowden
Edward Snowden má na FB 20 tisíc "lajků"
Američan Edward Snowden pracoval jako systémový administrátor v CIA, později školil kontrarozvědku v NSA a poté působil v soukromé bezpečnostní agentuře Dell, která pracovala pod smlouvou pro NSA. The Washington Post a The Guardian zveřejnily v červnu rolu 2013 první várku informací, které jim poskytl Snowden a které usvědčovaly NSA z rozsáhlého, celosvětového špionážního monitoringu osob, včetně amerických občanů a parterů v rámci NATO. Odposlouchávány byly například budovy Evropské unie či telefon německé kancléřky Merkelové.
Snowden se nechal slyšet, že společnost má právo na to vědět, jakým způsobem jim jejich vlády opravdu vládnou. Mj. hledal oporu v americké ústavě (4. a 5. dodatek), Všeobecné deklaraci lidských práv, která zakazuje masové sledování osob státními rozvědkami, a v neposlední řadě v tzv. "Norimberských zásadách", kodifikovaných OSN, ve kterých stojí, že „jednotlivé osoby mají mezinárodní povinnosti, nadřazené národním zákonným povinnostem poslušnosti, tudíž jednotliví občané mají povinnost porušit domovské zákony, aby předešli zločinům proti lidskosti a míru.“
Snowden chtěl poté, co v Hongkongu předal své materiály novinářům, zamířit přes Rusko a Kubu do Ekvádoru. Než však stačil v Moskvě přestoupit, americké úřady zrušily platnost jeho pasu a Snowden se již dál nedostal. Vzhledem k tomu, že postiženy byly v první řadě tajné služby USA, Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu (počítačový specialista se dostal k jejich materiálům díky tzv. „Five Eyes“ dohodě o spolupráci tajných služeb těchto anglofonních zemí), Rusko logicky poskytlo Snowdenovi azyl, který mu posléze prodloužilo a nakonec dostal povolení k tříletému pobytu.
Ekvádor, Nikaragua, Bolívie a Venezuela nabídly Snowdenovi politický azyl. Ze zveřejněných informací mimo jiné vyplývalo, že USA tlačily na své evropské spojence, aby z něčeho obvinily a zatkly Juliana Assange a posléze ho vydaly, což značně podporuje teorii o vykonstruovaném švédském případu.
4. Barrett Brown
Barrett Brown má na FB 226 "lajků"
Novinář, satirik a esejista Barrett Brown, taktéž považovaný za neoficiálního mluvčího hackerské organizace Anonymous, založil organizaci Project PM, která zveřejňovala data získaná hackerskými aktivitami týkajícími se obzvláště korespondence a komunikace mezi zbrojařskými firmami, národními ozbrojenými silami, lobbisty a politiky.
V březnu 2012 prohledala FBI Brownův byt a zabavila jeho disky a počítače, jejichž data měly obsahovat důkazy o přesné povaze jeho napojení na řadu hackerských organizací. V září téhož roku byl zadržen jakožto podezřelý z údajného vyhrožování agentovi FBI ve videu, které nahrál na Youtube. Následně byl obviněn z „vyhrožování, pomsty a spiknutí proti zástupci federálního práva.“
V prosinci přibylo dalších 12 obvinění za jeho podíl na hackerském ataku na servery soukromé bezpečností agentury či rozvědky Strafor. Od října 2013 do dubna 2014 bylo soudem Brownovi a jeho právníkům zakázáno komunikovat s médii. Většina obvinění proti Brownovi sice byla stažena, novinář však již dva a půl roku čeká na soud ve vazbě.
5. Jeremy Hammond
Jeremy Hammond má na FB 544 "lajků"
Politický aktivista a hacker Jeremy Hammond měl již před svou největší kauzou celkem slušné zkušenosti s oplétačkami se zákonem. Zatčen byl během protestů proti neonacistickým skupinám v Ohiu, za potyčku s účastníky anti-gay demonstrace během chicagské Gay Pride či výtržnostem v podniku, ve kterém se se svými příznivci setkal popírač holocaustu David Irving. Hacker si odseděl dva roky za data ukradená organizaci Protest Warrior podporující válku v Iráku. Taktéž mu bylo nařízeno uhradit 2,5 milionu dolarů jakožto odškodné majitelům kreditních karet, jejichž detaily získal (500$ za jednu kreditní kartu), přestože na účtech nechyběl ani jediný dolar.
Hammondovi začalo však téci pořádně do bot až poté, co byl obviněn z nabourání se do systému agentury Strafor. Zveřejněné dokumenty se týkaly převážně soukromých i státních klientů Straforu. Hammondem získané informace obsahovaly například zprávu, že pákistánská tajná služba věděla dlouhou dobu o úkrytu Usámy Bin Ládina a že jeho tělo nebylo, jako zněla oficiální verze, hozeno do moře, ale odvezeno na vojenskou základnu. Z komunikace viceprezidenta Straforu Freda Burtona dále vyplývá mj., že jedním z jeho zdrojů byl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který údajně plánoval vraždu lídra Hizballáhu Hasana Nasrallaha a otevřenou válku proti Íránu; že dalším spolupracovníkem Straforu byl bývalý ředitel soukromé žoldácké společnosti Blackwater James F. Smith, který měl mít podíl na zabití Muammara Kaddáfího a který měl být momentálně nasazen, aby podporoval nepokoje proti syrské vládě Bašara Assada; či že Strafor vlastní rozsáhlé informace o pokusech sesadit venezuelského prezidenta Huga Cháveze.
Nejzajímavější jsou však data týkající se tajně vznesených obviněních proti Julianu Assangovi vládou USA a informace diskreditující švédské vyšetřování Australana kvůli podezření ze sexuálního napadení. V listopadu 2013 byl Jeremy Hammond odsouzen k 10 letům vězení a následným 3 letům probace soudkyní, jejíž manžel byl klientem Straforu a jehož email a internetový účet u firmy byl v rámci hackerské akce zveřejněn. Odvolávání se Hammondových právníků na předpojatost nebylo vyslyšeno.
A
TADY máte lekci politologie pro fanklub Vladimíra Putina.