1) Konečně by od něj byl pokoj

Miloš Zeman neustále plní titulní stránky médií a neuplyne den, kdy by nějakým svým kontroverzním počinem nerozpálil své odpůrce do běla. Prakticky nahradil Miroslava Kalouska v pozici politika, který může za všechno. Tu mluví sprostě v rozhlase, tu vyvolá ústavní krizi, jindy se zase zastane zlodějů nebo vrahů. Pokud by Zeman skončil ve vězení, přestal byl plnit veřejný prostor, maximálně by dal jednou za rok rozhovor a útěk by u něj vzhledem k nefunkčnosti dolních končetin nehrozil.

2) Prospělo by to jeho zdraví

Velkým neduhem Miloše Zemana je jeho zoufalý a sebedestruktivní životní styl. Je typickým pacientem, který potřebuje pro záchranu života razantní restriktivní léčbu šokem. Za mřížemi by se mu nedostávalo alkoholu, kterému se tak rád oddává, a cigarety by sehnal jen jako kontraband. Navíc vězeňská strava není dvakrát vydatná, tudíž by i shodil na váze. Stačilo by pár měsíců odnětí svobody a jeho tělo by mu jistě poděkovalo.

3) Rodina by si oddechla

Uvěznění Miloše Zemana by možná nejvíce ocenili jeho nejbližší, jejichž životy se s jeho zvolením prezidentem obrátily naruby. Dcera Kateřina, uklizená po drobném pornoskandálu do britského exilu, by se mohla vrátit do vlasti a zde si opět užívat života, z beder první dámy by opadla nutnost vést manželovi vyčerpávající kampaň a šaškovat v uniformě na střelnici se samopalem. Vše by se vrátilo do starých kolejí a paní Ivana by si opět mohla užívat poklidného života v domácnosti jako manželka důchodce z Vysočiny, který by jií navíc neobtěžoval svou přítomností. I Jiří Ovčáček už by nemusel do krve hájit na Twitteru kdejakou pitomost, co Zeman provede.

4) Přiblížil by se Havlovi

Kritici Miloše Zemana neustále hořekují nad tím, že není tak dobrým prezidentem, jako byl Václav Havel. Uvěznění by ho tomuto idolu prezidentství přiblížilo, jelikož i Havel strávil nějaký ten rok ve vězení. Zemanovi by se tak konečně možná dostalo nálepky disidenta, na kterou jinak nemá nárok; a není to jen Havel, kdo část kariéry prožil v žaláři – takový Nelson Mandela by rovněž mohl být Zemanovi ve výkonu trestu příkladem. Čas na cele by si stejně jako Havel mohl krátit sepisováním literárních děl. Pokud by popsal své čtyři a půl roku ve funkci, výsledek by konkuroval nejlepším Havlovým absurdním dramatům.

5) Milost i z druhé strany

Když byl Zeman zvolen prezidentem, nechal se slyšet, že není fandou milostí a nehodlá je udělovat. Jak ale sám dodal, jen blbec nemění názor, a tak se mu v průběhu prezidentování omilostňování vězňů zalíbilo a dopustil se ho celkem osmkrát. Ve vězení by měl jedinečnou šanci poznat proces udílení prezidentské milosti i z druhé strany. Splňuje totiž tři podmínky, které si pro tento akt milosrdenství stanovil – je starý a nemocný, má rodinné zázemí a nespáchal násilný trestný čin. Jen by se jeho nástupce v úřadu prezidenta nesměl na tyto pravidla vykašlat a nemilostňovat stejně jako Zeman několikanásobné nájemné vrahy, kterým všehovšudy nic není a doma na ně nikdo nečeká.

TADY se podívejte na Ivanu Zemanovou na návštěvě u Kajínka ve vězení. Pozve ho k sobě domů až se za mříže dostane její manžel?