V tomhle se zřejmě náš pan prezident nemýlí tak, jako se mýlí v politice.
S termínem „tree hugger“ jste se dozajista již někdy setkali, aniž byste se zajímali o různé alternativní pohledy na medicínu a vědu obecně. Stačí si vzpomenout na někdejší výstupy „starého jezevce z Vysočiny“ (např. v dokumentu od Roberta Sedláčka z roku 2007), případně na předvolební prezidentský spot od Filipa Renče (s tématem to sice úplně nesouvisí, ale srovnejte, co se říká v tomto klipu a jaká je současná realita):
Jenže jako obvykle „vědci zjistili“... Konkrétně Matthew Silverstone – jehož závěry z knihy Blinded by Science (Oslepen vědou) vycházejí z mnoha erudovaných studií a kterou cituje i britská BBC – tvrdí, že objímání stromů lidem skutečně zlepšuje celkový zdravotní (fyzický i duševní) stav.
Ale je to opravdu tak?
1. Přítomnost zeleně
Ve skutečnosti nemusíte stromy přímo objímat a vlastně nepotřebujete ani stromy jako takové. Je nesporný a prokázaný fakt, že samotná přítomnost živé zeleně působí pozitivně na lidskou psychiku.
2. Zdravý pohyb na čerstvém povětří
Obecně procházka v lese klade jiné nároky na náš organismus než jakákoli jiná běžná cesta z bodu A do bodu B ve městě, kde se přesunujeme auty či prostředky hromadné dopravy. A i kdybychom nakrásně chodili po městě pěšky, chůze po tvrdém rovném asfaltu nebo po kočičích hlavách se nedá srovnávat s tím, když nohy klademe do měkkého lesního či lučního povrchu.
3. Ticho
diana-with-notched-sugi.jpg
V Japonsku je velmi rozšířená praxe tzv. forest bathing neboli koupání v lese, kdy lidé v hlubokých lesích v tichu a o samotě rozjímají a meditují (Foto: dianasjourney.com)
Nemusí to být sice takové ticho, že slyšíte trávu růst, ale zvuky ptactva, lesní zvěře, padajících šišek či listí a větru prohánějícího se větvovím a listovím jsou našemu sluchu příjemné zřejmě již z toho důvodu, že jsme na ně coby lidský rod zvyklí už hezkou řádku (minimálně desítky tisíc) let – do měst se zcela odlišnými zvuky jsme se hromadně přesunuli až teprve pár generací (tedy maximálně několik stovek let) nazpět a naše mozky a těla evolučně vyvinutá k dlouhodobému pobytu v přírodě se na to ještě nestihla ‚přeprogramovat‘.
4. Aromaterapie
S tím souvisejí i různé vůně, které stromy, les a příroda obecně ‚produkují‘. Nejde jen o to, že nám často připadají příjemné – ne všechny pachy vydávané přírodou skutečně příjemné jsou. Náš čich a s ním i mozek na ně všechny reaguje velmi citlivě, ačkoli mnohdy jen na podvědomé úrovni, čímž nás ale udržuje v určité bdělosti a ostražitosti. Proto je také prokázáno, že pobyt v přírodě zlepšuje pozornost a paměť, jelikož jsme díky němu vystaveni mnoha rozmanitým podnětům.
5. Akupresura
profimedia-0039968013.jpg
Hladkou i zbrázděnou kůru se zajímavými útvary má například buk. (Foto: Profimedia.cz)
A jsme u samotného objímání stromů – jejich někdy hladká, jindy drsná až rozbrázděná kůra zprostředkovává zcela jedinečný hmatový zážitek, což může skutečně při poctivém a dlouhodobém objetí stromu vést minimálně k lepšímu prokrvení dotýkajících se oblastí našeho těla, případně to může mít i jistý akupresurní účinek – i když v takovém případě by už byla asi potřeba mít s sebou nějakého ‚akupresurního odborníka‘, který by nás přesně navedl, abychom si při objímání tlačili na ty správné ‚energetické dráhy‘.
6. Vibrace
Matthew Silverstone jde v závěrech své knihy ještě dál – tvrdí, že všechno jsou vibrace a vibrují i stromy, což se na nás pak přenáší právě při těsném dotyku s nimi. S těmi vibracemi je to na obecné rovině skutečně pravda, ale daleko intenzivnější a slyšitelnější vibrace jsou například zvuky, tedy hudba. Tu sice nelze objímat, ale účinky na lidské tělo bezpochyby má – třeba při ní můžeme částečně či zcela ohluchnout, pokud překročí určitou decibelovou mez.
Ale co se týče objímání, stejně jako stromy musí přeci na základě Silverstonovy teorie fungovat také obyčejní lidé – takže proč objímat stromy, když se na sebe můžeme těsně nalepit sami navzájem.
A tady se ještě podívejte na 5 magických lesů jako z pohádky.
Podobné články
Martin Miko
Dirk DigglerDoporučujeme
Jan Fiedler
