Polibek (též pusa, pusinka, hubička, pocel, huban, huba, políbení, líbnutí) je přitisknutí úst – zejména rtů – jako projev citové náklonnosti a přízně. Je faktickým krátkodobým úplným zrušením osobních proxemických zón.
Tolik suchá encyklopedická fakta, a teď přichází mokrá bizarní realita:
Tak pusu mi dej a pojď ke mně blíž
A zde máte jako bonus stejnou dvojici (Andrew Garfield a Emma Stone) v rozpohybované variantě:
„Polibek je hymnou lásky.“ Jan Svatopluk Machar
Kdesi na francouzském statku...
„Polibek bez kníru je jako vejce bez soli.“ Španělské přísloví.
Líná huba...
„Kdo si vzal polibek a nevezme si všechno, zaslouží, aby ztratil i to, co získal.“ Publius Ovidius Naso
Nechte to koňovi, ten má větší hubu
„Ta pusa je má, ta pusa je tvá...“
„... nakonec proč se ptát, bude krásná a nekonečná.“ Hana Zagorová
„Deset polibků se zapomene snadněji než jeden.“ Johann Paul Friedrich Richter
Líbám rááád, a je to na mně doufám znáát
Polibek má být dobrý jako sladký čas, říkají Asiaté
Tohle je asi ten legendární „polibek smrti“
Líbáš jako anděl, ďábel, Bůh?
Nebo spíš jako vůl?
„Člověk musí často líbat ruce, které by nejraději uťal.“ Dánské přísloví
A na závěr trochu zvážníme – existuje totiž hned 5 teorií, proč se lidé líbají a proč je to zdravé.