13 důvodů, proč nestudovat na soukromých univerzitách

Obrázek uživatele Ivan Brezina
29.09.2015, 18:50

Buď jděte na státní ‚vejšku‘, nebo si pusťte TV seriál a otevřete desítku z Lidlu

Na iDnes jsme se dočetli, že Akreditační komise neprodloužila Univerzitě Jana Amose Komenského oprávnění vyučovat jeden z programů. Což je zásadní průšvih ohrožující budoucnost školy. Rektor a majitel školy Luboš Chaloupka (který si z peněz univerzity už vyplatitl skoro tři čtvrtě miliardy) na to reagoval soukromým nákupem velmi drahých nemovitostí.

No a? Je to jeho škola, takže vyvádění peněz z účtů UJAKu je čistě jeho věc. Horší ale je, že:

1. Odklon penězovodu

V konkrétním případě Chaloupka peníze neinvestuje zpátky do školy, ale do nemovitostí. Už to napovídá, že kvalita vzdělání nejspíš nebude nic moc.

2. Chybějící tradice

Na rozdíl třeba od Anglie nebo USA nemají soukromé vysoké školy v Česku tradici. Objevily se až po roce 1989 (pokud nepočítáme nevýznamné pokusy za 1. republiky).

3. Slabí vyučující i studenti

Nejlepší pedagogy ve všech předmětech najdete na státních vysokých školách. Pokud některý z nich zároveň učí i na nějaké soukromé univerzitě, je to pro něj jen takový ‚šolich‘. To samé platí i pro studenty – soukromé vysoké školy jsou ‚volbou z nouze‘ pro ty, kteří se nechytili na státních. Z toho plyne, že na žádné soukromé vysoké škole nenajdete takovou úroveň výuky a tak obohacující kolektiv spolužáků, jako na těch státních.

4. Příliš rychlé studium

Soukromé vysoké školy neprodukují skutečně vzdělané absolventy, ale ‚turbostudenty‘ a ‚rychlokvašky‘. Dokazuje to namátkou třeba absolvent Vysoké školy Danubius ve slovenském Sládkovičově místopředseda ČSSD JUDr. Michal Hašek, který tu získal doktorský titul za velmi podezřelých okolností).

5. Titul za nic

Soukromou vysokou školu už z principu nemůžete nedostudovat. Jste zákazníkem, za studium platíte, a proto vás vždycky nechají nějak prolézt. Víme, o čem mluvíme – jedna naše bývalá kolegyně na nejmenované soukromé univerzitě obhájila bakalářskou práci, se kterou by na stejné fakultě Univerzity Karlovy neprošla ani jako se seminárkou. Titul ze soukromé univerzity je tedy vždy v zásadě koupený.

6. Soukromé ‚vejšky‘ nikdo nezná

Soukromé vysoké školy nemají žádné jméno. Nikdo je nezná, a to nejen v cizině, ale často ani doma. Vysoká škola politických a společenských věd? Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství? Vysoká škola podnikání? Co to proboha je?!

7. Podivní týpci

Špatnou pověst, korupční skandály a nekvalitní vyučující podtrhuje fakt, že za souromými vysokými školami se často skrývají různé obskurní existence a podivní týpci. Třeba Vladimír Kovář (majitel Unicorn college, více ZDE) nebo Vladimír Harangozzo (donedávna majitel Vysoké školy Karla Engliše, více ZDE).

8. Chybějící prestiž

Vystudovali jste nějaký obor na soukromé vysoké škole? Absolventi stejných oborů na státních školách se na vás už z principu budou dívat skrz prsty. Politolog na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů bude svou úrovní zákonitě k smíchu politologům v FSV UK.

Politik ČSSD Michal Hašek může být stokrát JUDr., ale úroveň jakési vysoké školy někde ‚mezi lány kukuřice u Dunaje‘ z něho oproti doktorům práv z UK dělá zákonitě kašpara. Jejich vzdělání a vědomosti totiž nemá ani náhodou.

9. Nízké nároky

Soukromá vysoká škola vás nic pořádně nenaučí už proto, že jde většinou o absenční (dálkové) studium. Nemusíte tedy každý den chodit na přednášky a semináře, ale prostě si jen doma něco čtete, a pak to někde deklamujete. Představa, že byste dálkově vystudovali medicínu, fyziku nebo nějaký jiný obtížný obor, je zcela absurdní.

10. Vzdělání jako zboží

Soukromých vysokých škol je v Česku tolik, že se o studenty musejí přetahovat reklamou. To, čeho je nadbytek, nemá hodnotu – co víc potřebujete vědět?

11. Korupční potenciál

Soukromé školy poskytují velký prostor pro korupci. Ve státní správě a v politice panuje hlad po akademických titulech. Některé funkce nemůžete vykonávat, pokud nejste Dr., Mgr., Bc. nebo aspoň DIS. Připočtěte snobskou touhu Čechů být „něco víc“ a bude vám jasné, proč už v dubnu 2006 odvysílala Česká televize reportáž Titul jako úplatek. Zaznělo v ní mimo jiné toto:

„Ministerstvo školství zaostřilo na soukromé vysoké školy a začalo přísněji kontrolovat, jak se na nich učí. Důvod? Cesta k titulu byla na některých z nich výrazně lehčí než na státních školách. Konkrétní příklad navíc se známkami korupce. V jednom z policejních odposlechů v případu soudce Berky nabízí prorektor soukromé Vysoké školy Karla Engliše Vladislav Větrovec akademickou hodnost pražské advokátce, ovšem výměnou za informace z vyšetřovacího spisu.“

Jiří Hynek, redaktor: „Vladislav Větrovec, dnes obviněný v kauze zločinného spolčení soudce Berky, pracoval v roce 2004 jako prorektor brněnské Vysoké školy Karla Engliše. V té době ho policie začala vyšetřovat kvůli podezření, že opsal právnické texty a vydával je za své. Větrovec v tomto odposlechu žádá advokátku Lenku Hnilicovou, aby mu od své známé na státním zastupitelství sehnala kopii vyšetřovacího spisu. Za to jí slíbil odměnu – akademický titul Ph.D.“

Větrovec: „Jinak Ph.D. už máš teda, jo?“

Hnilicová: „No, nemám. Vždyť mě vyhodili z toho, vždyť to víš, ne?“

Větrovec: „Tak víš co, máš tu práci ještě?“

Hnilicová: „No, jasně, ale ona je prostě úplně na hovno, že jo, tímhle tím pádem.“

Větrovec: „Ale víš, víš, že dělám prorektora, to nevíš, viď?“

Hnilicová: „Ne.“

Větrovec: „Tak si dáme sázku, ty zvládni tady to a…“

Hnilicová: „Do tejdne teda, jo?“

Větrovec: „No, do tejdne, do konce března ho máš. Teď se neuraz, ale teď jsem rád, že ho nemáš ten titul, protože aspoň, aspoň ti to můžu vrátit. To umíme, to umíme.“

Hnilicová: „Tak jo.“

Vladislav Větrovec byl tehdy prorektorem Vysoké školy Karla Engliše, jejímž majitelem byl Jan Harangozzo – muž, který na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni sám vystudoval magisterský titul během pouhého měsíce (běžně se studuje nejméně tři roky). Snobská touha Lenky Hnilicové být „paní doktorkou“ ale díky novinářům zůstala neukojena.

12. Devalvace vzdělanosti

Vzdělanost národa se nepoměřuje procentem vysokoškoláků. Je to paradoxně naopak: čím víc lidí s titulem, tím nižší úroveň a hodnota vzdělání. V populaci je totiž jen určité procento chytrých lidí, kteří na vystudování vysoké školy ‚mají hlavu‘.

Samotný titul z nikoho vzdělance neudělá. Kde je psáno, že každý kopáč, soustružník nebo traktorista musí být „študovanej člověk“? Soukromé vysoké školyale právě tohle dělají – lidem, kteří nemají dostatečnou mentální kapacitu, rozdávají FIKCI vzdělanosti (ne tedy vzdělanost samotnou).

13. Ztráta času

Studium na soukromé vysoké škole je každopádně ztráta času. Inteligentní člověk se víc naučí na státní univerzitě a blbec by ten čas lépe využil sledováním seriálů na Nově a lemtáním lahvové desítky pořízené v akci.

Chtěli byste titul i za cenu, že bude ze soukromé vysoké školy?

Anketa se načítá...

A abychom byli vyvážení, zde je článek o Univerzitě Karlově, přesněji řečeno o její katedře estetiky.


Komentáře

Doporučeno pro vás