Příběhy, které dotyčný vágus vypráví, jednoho chytnou za srdíčko a nejedno oko nezůstane suché. Oni to mají promakané a jsou mistři ve svém oboru.
1. Jenom projíždí
„Šéfe, promiň, že otravuju, ale mám takový problém. Já su z Moravy (až nyní si uvědomí, že by měl nasadit moravský přízvuk) a jedu za kamarádem do Prahy. Tady jsem přestupoval a zapomněl jsem si ve vlaku peněženku. Teď mi chybí už enem dvacet korun na lístek. Až dojedu do Prahy, kamarád se o mě už postará.“
Sice mu peníze nedáte, ale z nějakého důvodu ho uspokojí nabídnutá cigareta. Očividně, čím víc cigaret, tím blíže bude Praze. Navíc to na vás tento nešťastník již zkoušel předevčírem. Buď tedy za kamarádem do Prahy jezdí obden a pravidelně nechává svou peněženku ve vlaku a nebo má jeho příběh trhliny.
2. Je upřímný
„Hele, já ti to řeknu na rovinu. Jsem na ulici a potřebuju peníze na víno.“
To je natolik upřímné a člověčí, že se jeden neubrání a tu dvacku tomu nebožákovi dá. S poctivostí nejdál dojdeš a v tomto případě se dotyčný záhy zlije krabicákem. Přejme mu to.
3. Čeká tu na kamaráda
„Hele, čekám tady na kamaráda. Má už dvě hodiny zpoždění a nemám telefon, abych mu zavolal. Nemám u sebe žádné peníze. Ale jestli mi půjčíš nějaký drobný, tak ti je vrátím, až kamarád dorazí.“
Podle alkoholového oparu, který se nad dotyčným vznáší, ušmudlané a smradlavé bundy (mnohdy i se zaschlými skvrnami od zvratků) lze jednoznačně vyvodit, že onen kamarád pravděpodobně nebude při penězích, takže vaše investice do této osoby je nevratná. Navíc není tak úplně jasné, k čemu dotyčný peníze potřebuje. Pokud totiž na někoho čekáme, většinou tato činnost není finančně náročná.
4. Okradli ho
„Šéfe, prosím tě. Před chvilkou mě okradli. Nemám ani korunu. Mohl bys mě trošku založit?“
Potácející se osoba s krvavými šrámy v obličeji s nepřítomným výrazem a odpudivým zevnějškem působí spíše, že se právě chystá okrást vás, než že byla okradena, avšak jeho verzi předem vyloučit nelze. Je samozřejmě otázka, o co byl okraden, protože pán vypadá, že po kapsách má maximálně tak vývrtku na víno a tím veškerý jeho majetek končí, ale kdo ví. Materiálně zruinovaný člověk, který před chvilkou přišel o všechno, se spokojí i s jednou cigaretou a vše je potom v pořádku.
5. Není mu rozumět
„Heeje, oudveje kou škrk škyt, tady ten tááám, škyt, peňze tam, škyt…..“
Vágus si na nic nehraje. Je ožralý jak motyka, dopotácí se k vám (původně se potácel k osobě, která šla padesát metrů před vámi, ale než k ní stihl dorazit, byla osoba dávno pryč a on natrefil znovu na vás) a něco nesrozumitelně mumlá. Možná říká, že dostal infarkt, a potřebuje zavolat sanitku. Vzhledem k tomu, že to z něho táhne jak žoku, tak je spíš možné, že právě dopil ředidlo a potřebuje peníze na nové.
6. Žena ho vyhodila na ulici
„Šéfe, promiň, že obtěžuju (bezdomovci svým cílům výhradně tykají), ale žena mě dneska vyhodila z bytu a potřebuju nějaké peníze, abych mohl přespat někde v hotelu. Dnes už to nevyřeším, ale zítra si s ní o tom promluvím.“
Inu, pokud dotyčný takto smrděl a byl nechutný i doma, není divu, že ho žena vykopla. Spíš je otázka, kde by tento vágus vzal ženu, nota bene, byt. Každopádně, my tu nejsme od toho, abychom ho soudili. My jsme zde od toho, abychom mu dali pětikorunu na hotel, popřípadě nějakou tu cigaretu. Když totiž nasbírá sto cigaret, dostane v hotelu jednu noc zdarma. To je totiž soutěž, kterou většina hotelů po sezóně vyhlašuje, aby natáhli zákazníky.
A TADY se můžete podívat na žebříček bezdomovců podle dosaženého vzdělání