6. Zbigniew Libera

Je nepochybně jedním z nejzajímavějších polských současných umělců, jeho díla jsou niterná a zvrácená. V 80. letech natočil několik videosnímků na motivy nemocnice a smrti. Na začátku častých afér byla zdánlivě nevinná série multiplů inspirovaná hračkami pro děti Opravná schémata. První vznikla v roce 1995 a jmenovala se Kenova teta. V povědomé růžové krabičce se místo sexy panenky Barbie skrývala její ironická parafráze - stará, tlustá a špatně oblečená; zcela v protikladu soudobému ideálu ženské krásy, jak jej předkládají masmédia. Asi největšího skandálu docílil umělec, když se spojil s dánskou korporací Lego a z prefabrikovaných součástek vytvořil vlastní stavebnici – koncentrační tábor.  

7. David Černý

Dne 28. dubna 1991 společně se svým kamarádem natřel růžovou barvou známý pražský tank IS-2 č. 23, což tehdy vyvolalo skandál. V Praze na Smíchově v galerii Futura v Holečkově ulici je trvale umístěno jeho sousoší z roku 2003. Jedná se o torza nahých dolních částí těl dvou sehnutých mužských postav o výšce 520 cm. Po žebříku je možno vylézt k otvoru v zadní části těl, otvory lze sledovat videosmyčku, na níž se Václav Klaus a Milan Knížák spokojeně krmí kaší. V polovině října 2009 potvrdil investor multifunkčního Copa centra budovaného u stanice metra Národní třída, že v neveřejném výběrovém řízení bylo jím navržená penisová fontána vybrána k umístění na dvoraně nové budovy. Fontána je sestavena z asi 30 bronzových poloztopořených různě tlustých penisů, které budou střídavě chrlit vodu, kolem středního osmnáctimetrového penisu. Plastika má být podle Černého především komentářem k situaci a obsazení českého parlamentu. Na penisech mají být zabudovány displeje, na nichž se budou objevovat jména podle aktuálního politického dění. David Černý také navrhoval umístit sochu obřího onanisty na Národní divadlo s názvem Národ sobě navždy. Vedení ND nakonec rozhodnutí instalovat dílo změnilo.  

8. Marco Evaristti

Návštěvníci výstavy Marca Evaristtiho si mimo jiné měli možnost umixovat rybičku v „rybí ruletě“. Kontroverzní umělec v roce 2008 také uzavřel dohodu s vězněm odsouzeným na smrt. Po jeho popravě mělo z vězňových ostatků vzniknout krmivo, jímž by návštěvníci na výstavě krmili rybičky. Na památku osvětimských obětí vytvořil Evaristti dílo s názvem Rolex Gate. Jedná se o vláček, směřující k branám koncentračního tábora Osvětim, který je stvořen ze zubů a zlatých výplní židovských obětí holocaustu. „Chtěl jsem vytvořit umělecké dílo, které líčí všechna ta zvěrstva, na která mnozí zapomínají. Chtěl jsem spojit některé z nejkrásnějších věcí s těmi nejohavnějšími a nejhrozivějšími,“ řekl výtvarník.  

9. Gottfried Helnwein

Jeho rané práce jsou převážně hyperrealistické kresby zachycující zraněné děti, stejně tak jako performance – často s dětmi – na veřejných prostranstvích. Často se zaměřuje především na psychologické a sociální úzkosti, historická témata a politické náměty, zvláště na období nacismu. Často se nechává ve svých pracích inspirovat také dalšími dvěma Vídeňany Hermannem Nitschem a Rudolfem Schwarzkoglerem, kteří zobrazovali svá těla ve stavech jednoznačně odkazujících k utrpení, bolesti a smrti. Spolupracoval také s některými hudebníky. Obal alba vytvořil například pro skupiny  Scorpions, Rammstein nebo Marilyna Mansona.  

10.  La Chapelle

Kariéra Davida LaChapella začala na začátku 80. let v galeriích v New Yorku.  Díky své výjimečné tvorbě upoutal pozornost svého vzoru Andyho Warhola, který mu následně nabídl první práci fotografa v magazínu Interview. Postupně začal fotografovat známé osobnosti, spolupracovat s prestižními publikacemi a tvořit výjimečné reklamní kampaně. Mezi osobnosti, se kterými během své dvacetileté kariéry pracoval, patří například Madonna, Pamela Andersonová, Paris Hiltonová, Uma Thurmanová, David Beckham, Hillary Clintonová, Leonardo DiCaprio a mnoho dalších. Ve svých dílech se zabývá zvrhlostí a groteskností dnešní kultury, inspiruje se Warholem, výjevy ze života Krista, básníkem Williamem Blakem nebo Michelangelovými freskami v Sixtinské kapli.

 

A nedávno rozčeřil kulturní, politické i společenské vody také maďarský fotograf Norbert Baksa a jeho Fashion story focená v uprchlických kulisách.