Peter Kürten, známý jako Düsseldorfský netvor nebo vampýr, se stal noční můrou občanů svého města. Lidé si původně mysleli, že po návratu z vězení bude „sekat latinu“. Jenže místo toho, aby litoval svých minulých činů, trávil čas za mřížemi plánováním brutálních vražd, kterými chtěl uspokojit své zvrácené touhy.
Vrah, který si oblíbil nůžky
Peter Kürten se narodil 26. května 1883 v Kolíně nad Rýnem a během života se stal jedním z nejšílenějších sériových vrahů v německé historii. I když působil důvěryhodně, mezi jeho zvrácené záliby patřily pedofilie, zoofilie a nekrofilie. Nejraději vraždil pomocí nůžek. Za své zločiny byl odsouzen k trestu smrti a následně popraven gilotinou.
Když Peter Kürten vzpomínal na své dětství, vždy si vybavil sardinky. Celá rodina složená ze třinácti dětí žila v jediné místnosti s otcem alkoholikem, který pravidelně znásilňoval jejich matku a své dcery před jejich očima. Zatímco jeho sourozenci z toho měli doživotní trauma, Peter se tomu smál a líbilo se mu to. Ještě více byl nadšený, když se seznámil se starším sousedem, který chytal a mučil zatoulané psy. Tento muž ho naučil něco, co Peter považoval za nepostradatelnou dovednost – jak přivést psa k vyvrcholení.
Petera to pochopitelně brzy omrzelo. Ve věku devíti let zatlačil dva chlapce pod vor a nechal je utopit. Po neúspěšných sexuálních pokusech se svými sestrami skončil v patnácti letech ve vězení za krádeže a žhářství. První vraždu, kterou už nelze považovat za nehodu, spáchal 25. května 1913 v Kolíně nad Rýnem. Vloupal se do hospody, kde v horním patře spala desetiletá dívka. Během znásilňování ji škrtil a poté ji bodl nůžkami do krční tepny. Její rodiče, spící v přízemí, nic netušili. Policie však měla jasno – na místě činu našla kapesník s iniciálami P.K., což vedlo k obvinění dívčina strýce Petera Kleina.
Když byl Kürten v roce 1921 propuštěn z vězení, zdálo se, že se změnil. Oženil se, začal se dobře oblékat, našel si práci a dokonce se zapojil do odborů. Byl to muž, který se účastnil nedělních bohoslužeb a působil naprosto důvěryhodně. Po čtyřech letech se přestěhoval do Düsseldorfu, kde si také vybudoval pověst slušného člověka s dobrou pověstí. Ale přetvářka netrvala věčně, jeho vražedné instinkty se opět projevily.
V únoru 1929 se vrátil ke svým starým způsobům. Jedné noci začal sledovat asi padesátiletou ženu, kterou následně napadl na odlehlém místě. Zasadil jí pětadvacet bodných ran svými oblíbenými nůžkami. Život zraněné ženy zachránil náhodný kolemjdoucí. O pár dní později bylo poblíž kostela nalezeno ohořelé tělo malé dívky a krátce poté mrtvola pětačtyřicetiletého mechanika. Obě oběti byly ubodány nůžkami. Policie byla bezradná a ve městě Düsseldorf se šířila panika a strach. Zdálo se, že v německém městě řádí sériový vrah.
Na základě nedostatečného popisu útočníka, který v dubnu napadl mladou ženu, vyšetřovatelé došli k závěru, že by mohl jít o maniaka, který se vyhýbá lidem a je schopen rychle utéct z místa činu. Tento profil odpovídal místnímu epileptikovi, který se dobrovolně přihlásil a přiznal se k činu. Navíc přiznal, že má sklony k podpalování stodol. Bylo zřejmé, že má vážné mentální problémy. Veřejnost však byla uklidněná tím, že útočník byl chycen, a znovu se mohla pohybovat bezpečně ve městě. Málokoho zajímalo, že policie neměla žádné konkrétní důkazy proti tomuto mladíkovi.
Po čtyřech měsících od svého posledního útoku se Kürten opět vrátil k vraždění. Nejprve napadl ženu, která odmítla jeho sexuální příkoří, a zasadil jí čtrnáct ran nožem. Tato žena útok přežila a poté, co se zotavila, začala pracovat pro policii jako písařka. Tato práce jí později umožnila identifikovat Kürtena jako vraha. Poslední Kürtenovou obětí byla jednadvacetiletá Češka Marie Budlichová, která přijela do Düsseldorfu za prací. Když vystoupila na nádraží, byla obtěžována bezdomovcem. Kürten se objevil a nabídl jí pomoc. Marie jeho pomoc ráda přijala a během procházky se ji pokusil znásilnit. Nakonec od útoku ustoupil a nechal ji naživu, protože prosila o slitování. Marie se chtěla svěřit kamarádce, ale omylem popletla adresu na dopise, který nakonec skončil v oddělení nedoručitelných zásilek. Když ho poštovní úředník otevřel, kontaktoval policii. Policii se podařilo Marii Budlichovou najít, a když ji vyslechli, ukázalo se, že si pamatuje některé detaily, které je zavedly přímo k domu Kürtena. Jeho manželka pak na policii vypověděla, že se jí muž přiznal ke všem činům. Kürten byl zadržen a obviněn z jedenácti vražd. Následně byl popraven gilotinou 2. července 1931 a jeho poslední slova zněla: „Chci slyšet šplouchnutí vlastní krve.”
Zdroje informací:
https://www.britannica.com/biography/Peter-Kurten
https://www1.wdr.de/lokalzeit/verbrechen/peter-kuerten-serienmoerder-duesseldorf-100.html
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
