Nebohá Judy Garland

Když se řekla zlatá éra Hollywoodu, většina z nás si vybaví 30., 40. léta, perfektní lokny, rudé rty, kožichy a nohy v punčochách s tenkou linkou na zadní straně. Napomádované elegány s doutníky, galantní krasavce, osudové ženy. Ale Hollywood je a vždy byl drsné místo, kde se omluvenky nepřijímají a už vůbec ne u dětských herců. Naopak – čím mladší hvězda je, tím tvrději se k ní tvůrci, producenti a často i vlastní rodiče chovají. Dnes už to není tak brutální, ale před těmi 90 lety bylo. Být dětská nebo náctiletá filmová hvězda v továrně na sny bylo spíš noční můrou.

Možná nejkrutěji to odnesla Judy Garland, zpěvačka a herečka známá z Čaroděje ze země Oz. Ta byla vázána kontraktem se studiem MGM od dětství až do dospělosti, a tak musela dělat to, co jí diktovali. A že to byl docela nářez. Asi nikdo by dvanáctileté dívce neřekl, že je tlusté prase s hnusnými copánky, no, právě to si však Judy vyslechla na svém prvním konkurzu. Měla ale nádherný hlas, a tak ji studio vzalo s tím, že ale budou muset provést změny. První na řadě byla dívčina váha. Garland měla asistentku, která jí počítala kalorie a hlídala vše, co dívka snědla. Judy se kolikrát snažila najíst potají, vždy se o tom ale nějak dozvěděla ona zlá hlídačka, spravila někoho z vedení studia a ten to pak oběžníkem rozeslal dál.

mohlo by vás zajímat

Zmar a bída malých slavných: Dětské hvězdy, které semlela popularita. Nebo spíš chlast a drogy

Když dosáhla osmnácti, začali ji nutit kouřit i čtyři krabičky cigaret denně, aby o apetit přišla. Ještě předtím jí ale MGM pomohlo vyvinout si závislost na amfetaminech a lécích na spaní. Judy Garland a její kolega Mickey Rooney kromě hraní jezdili i koncertní tour. Aby to vydrželi, studio do nich rvalo prášky na povzbuzení činnosti, nechali je třeba dva, tři dny pracovat beze spánku, pak do nich narvali něco uspávacího a mrskli s nimi na postel. Po několika hodinách je vzbudili a jelo se nanovo. Naprostým vrcholem pak pro Judy bylo, když ve dvaceti letech otěhotněla a studio ji donutilo jít na potrat, protože ještě stále hrála náctileté postavy. O dva roky později se situace opakovala a nebohé herečce se pak konečně podařilo se ze smlouvy vyvázat. Bohužel, závilosti, traumata a problémy si odnesla i do dalšího života a všechny vedly k tomu, že zemřela už ve 47 letech.

Poďobance a gaye nechceme!

Judy Garland je jedním opravdu odstrašujícím příkladem za všechny, ale ani další dětské hvězdy to v Hollywoodu neměly jednoduché. Třeba taková Shirley Temple, možná nejznámější americká dětská herečka všech dob, se v pouhých dvanácti málem stala obětí znásilnění. Slavný producent Arthur Freed si ji jednou pozval do kanceláře s tím, že s ní chce probrat, jak ji dostat z pomyslných dětských střevíců a sehnat jí pořádné role. Místo rozhovoru si ale Freed rozepnul poklopec a na malou Shirley vytáhl přirození. Protože dívka byla v šoku a taky z toho, co viděla, neměla rozum – ostatně, bylo jí přece dvanáct – začala se hihňat, což ji pravděpodobně zachránilo. Freeda to naštvalo, a tak svou chloubu zase schoval a na herečku zařval, ať vypadne. Stejné „štěstí“ ale neměla Natalia Wood, která v šestnácti letech naletěla hvězdnému kolegovi. Ten ji pozval do svého hotelového pokoje pod záminkou přípravy na konkurz a pak ji znásilnil. Dodnes se neví, kdo to přesně byl, ale zákulisní klepy hovoří o Kirku Douglasovi.

A nejen ženy v Hollywoodu tvrdý chleba maj. Třeba Tommy Kirk patřil dlouhá léta k nejzářivějším a nejpohlednějším Disneyho dětským hvězdám. V pubertě ale začínal přicházet na to, že se mu líbí kluci. Dlouho s tím nic nedělal, protože doba homosexualitě velmi nepřála. V sedmnácti nicméně navštívil první gay bar, kde sbalil patnáctiletého fešáka. Chlapcova matka na to ale přišla a Tommyho Disneymu napráskala. Ten s ním okamžitě rozvázal smlouvu.

GALERIE Dětské hvězdy ve zlaté éře Hollywoodu

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Zrovna Disneymu k ukončení spolupráce stačilo i mnohem méně. Ve 40. letech byl Bobby Driscoll chloubou jeho studia. Roztomilý, talentovaný, s dolíčky na tvářích a nosem jak knoflíček. Jenže studio míní a puberta mění a na Driscolla udeřila zrovna, když mu měla Walt Disney prodloužit konktrakt. Dětskému herci jeho prvotřídní obličej zasypalo výrazné akné a studio s argumentem, že to žádný make-up nezakryje, chlapci smlouvu neprodloužilo a vyhodilo jej. Driscoll se pak chvíli pokoušel dál provozovat hereckou kariéru, ale nedařilo se mu. Skončil bez peněz a závislý na drogách a nakonec zemřel v pouhých jednatřiceti letech. A protože neměl žádnou rodinu, která by se jeho těla po smrti ujala, odpočívá v hromadném hrobě. Tam, kam se dávají bezdomovci, utopenci a fetky z ulice.

A ne vždy jsou to producenti a šéfové studií, kdo dětským hvězdám škodí. Mohou to být i rodiče. Tedy, samozřejmě, že to mohou být rodiče – můžeme se bavit o tom, že svým potomkům škodí už tím, že jim kariéru u filmu v tak útlém věku povolí. Ale to je zas jiná písnička. Třeba takový Jackie Coogan vydělal jako dětská star odhadem odborníků něco mezi třemi až čtyřmi miliony dolarů, což je na 30. léta pěkná sumička. Jaké ale bylo jeho překvapení, když se v jednadvaceti dostal ke svému bankovnímu účtu a zjistil, že jeho vypečená maminka a otčím celý jeho výdělek rozfofrovali? Jackie je dal oba k soudu, který vyhrál, vzhledem k výlohám na soudní řízení ale nakonec dostal jen něco málo přes 120 tisíc dolarů. Podařilo se mu ale něco jiného – díky němu začal v roce 1939 v Kalifornii platit tzv. Cooganův zákon, který měl za úkol ochránit alespoň část výdělků dětských herců tím, že studio mělo povinnost ukládat minimálně 15 % z platu herce na speciální svěřenecký fond.