Píseň Víno jste nemohli neslyšet – neustále do kola ji do nás cpe rádio i televize, aktuálně i kvůli druhé sérii seriálu Vinaři na Primě. Pro jistotu je ale tady:
Hudebně je to vlezlá halekačka na úrovni Kroků Františka Janečka. A textově? „Kapela Chinaski opěvuje Pálavu a vinohrady,“ rozplýval se před časem na www.denik.cz jakýsi Roman Dolejský. „Slova písně popisují radost člověka, který se, unavený pracovním nasazením, vydává za hranice všedních dnů. V pátek po pracovní době sedá do auta a co nejrychleji odjíždí na Pálavu. Snaží se dostat pryč od stresu a tísně hlavního města. V dalších slokách písně zpěvák vychvaluje příznivé účinky vína a také moravský způsob života...“
Tak nafoukaná adorace Moravy mne zaujala. Malátného text jsem proto sloku po sloce „dekonstruoval“ s využitím běžných postupů sémantické analýzy textu. Tady je výsledek:
1. Banality a věcné nesmysly
Zase je pátek a mám toho dost,
tak beru kramle, za zády Černý most.
A pokud mi to D1 dovolí,
než minu Jihlavu, hodím Prahu za hlavu.
Komentář:
Banalita na banalitu. že v pátek člověk bývá unavený, nás opravdu moc nepřekvapí a „brát kramle“ je stokrát omleté klišé. Proč tam autor nedal něco originálnějšího, třeba „smekám se jak po hovně, za zády Černý most“ nebo „utíkám jako před Talibanem, za zády Černý most“?
Text silně pokulhává v logice a topografii. Aby totiž Malátný na cestě po D1 nechal za zády Černý most, musel by v Praze bydlet buď přímo na Černém mostě nebo někde v oblasti Štěrboholské spojky. A to je velmi velmi nepravděpodobné.
2. Kompenzace mindráků
Jedu jak Pražák, hlava nehlava,
mám jediný cíl a přede mnou je Pálava.
Už od Brna jsem jako na trní,
ta sladká píseň tak blízko zní.
Komentář:
Přehnané zobecnění („Pražáci jezdí hlava nehlava“) je stejný nesmysl, jako že všichni cikáni kradou nebo že všichni obyvatelé Jamajky mají dredy. Naznačuje, že autor má sám se sebou nějaký hluboký vnitřní problém. Podceňuje se, nevěří svým řidičským schopnostem… V příliš rychlé jízdě by psycholog možná odhalil kompenzaci mindráku z malého penisu nebo nedostatku mateřské lásky v raném dětství.
Že by Malátný už od Brna slyšel nějakou „sladkou píseň“ z Moravy? To má tak citlivé uši? Dobře, je to básnická licence, ale velmi velmi přehnaná. Zaprvé moravské viniční oblasti nejsou od Brna „blízko“ a zadruhé tam zní i něco jiného než sladké písně. Třeba pohrdání neználky z Prahy, kteří koupí a vychlastají sebehnusnější patok, jen když je „z Moravy“.
3. Klišé a logické nesmysly
My máme rádi víno,
milujeme krásné ženy a zpěv.
A na věc jdeme přímo,
v žilách nám proudí moravská krev.
Komentář:
Pokud má Malátný paušálně rád jakékoli víno, mám silné obavy o jeho zdraví. I krabičák z Lidlu? I rybízák, po kterém člověku ráno pukne hlava? To si opravdu nevybírá a lemtá všechno, co mu kdo podstrčí? No jo, holt Pražák…
Milovat „krásné ženy a zpěv“ je trapné klišé. Už jste snad někdy viděli někoho, kdo by obojí nenáviděl? Znám snad jen jediného člověka – Abú Bakra al-Bagdádího, šéfa Islámského státu. A i ten se nejspíš potají oddává sexu a chlastu.
abu-bakr-al-baghda_2965558k.jpg
Abú Bakr – tento muž nemiluje ženy a víno, ale Alláha (Foto: telegraph.co.uk)
Poslední řádek obsahuje logický nesmysl – jak může Malátnému v žilách proudit moravská krev, když je z Prahy, což navíc v písni sám několikrát zdůrazňuje?
4. Parareligiózní motivy
Jako papír hodím práci a všechny šéfy za hlavu,
pánové, omlouvám se, ale já mizím na Moravu.
Najdu tam všechno, co mi doma schází,
dobrý lid a klid a řád.
Najdu tam všechno, co na světě mám rád,
vodu, slunce a nekonečný vinohrad.
Komentář:
Malátný tu pracuje s pseudonáboženskou představou Moravy jako ráje, kde se mu splní všechny sny, kde je všechno v pořádku a kde konečně najde vše, po čem v životě touží. Do Moravy jako naivně promítá svoje sny.
Jenže realita je složitější. Morava není lepší ani horší než Praha, odkud Malátný přijíždí. I na Moravě se dá najít protiklad všeho, co jí přisuzuje. Místy tam kromě „dobrého lidu“ žije i „špatný lid“. Někdy je tam neklid, občas tam chybí řád a zdejší vinohrady ani zdaleka nejsou nekonečné (to je jen vesmír a Bůh). Prostě lež, přehánění a kýčovitý nesmysl.
9ecfbc0e61a135aa0fb04bd6ca8ae2c9.jpg
Ráj podle jehovistů. Vypadá to snad tak i na Moravě? (Foto: pinimg.com)
Tohle je základní problém celé písně: nesmyslná a hloupá představa, že někde jinde je to lepší než tam, kde žiju. Stačí jen změnit prostředí, skočit do auta, někam popojet a všechno se jakoby zázrakem změní. Skutečně moudrý člověk ví, že nejde o vnějšek, ale o naše vnitřní nastavení. Malátný ovšem asi moudrosti moc nenasbíral. Aby “našel všechno, co na světě má rád”, musí se štvát několik set kilometrů na jih od Prahy. Je mi ho líto…
5. Adorace Moravy a jejích obyvatel
My máme rádi víno,
milujeme krásné ženy a zpěv.
A na věc jdeme přímo,
v žilách nám proudí moravská krev.
My tady totiž máme
všechno, co na světě máš rád.
A ochutnat ti dáme,
slunce a nekonečný vinohrad.
Komentář:
„Všechno, co na světě máš rád“ na Moravě bezesporu nemají. Mají tam snad mnohakilometrové sjezdovky pokryté prašanem, tyrkysové mořské zátoky se zelenými palmami nebo nekonečné pouště? Nikdo si to reálně nemyslí, že? Až na Malátného, který by chtěl na Moravě najít všechno – úplně všechno. A to je z principu nesmysl.
Mezi řádky se skrývá paušalizace, že na Moravě žijí jen dobří lidé, kteří se nezištně dělí. Jistě je tam najdete, i já jich pár znám. Ale kromě nich tam žijí i zloději, flákači, podfukáři, hajzlové… Obyvatelé Moravy jsou prostě stejným statistickým vzorkem populace jako kdekoli jinde.
A vinaři? Ano, rádi nám „dají ochutnat”. Ale musíme jim za to pořádně zaplatit. Výroba vína a jeho nabízení Pražákům je na Moravě normální byznys. Existují jen tři varianty. 1. Buď dostanete ochutnat, abyste si vybrali a nakoupili. 2. Nebo za návštěvu sklípku zaplatíte. 3. A nebo máte dobrého kamaráda, který vás do svého sklípku vezme z přátelství. Ale že by si Moraváci hráli na charitu a tahali si do sklípků zdarma cizí lidi jen proto, že přijeli po D1?
6. Pleonasmus a rádoby filozofování
Tak se tu žije na padesátý rovnoběžce,
v mírném klima našeho podnebí.
Je krásné nemít nikdy dost
a dělat věci jen tak pro radost.
Komentář:
A jinde než na Moravě v mírném klimatu se snad nežije? Co třeba v Krušných horách, v okolí Bruntálu nebo na Šumavě? Obrat „mírné klima našeho podnebí“ je navíc klasickým příkladem tzv. pleonasmu, tedy užití nadbytečných (redundantních) slov. Klima a podnebí je to samé, takže není třeba to opakovat (pro srovnání si představte třeba umělou protézu, zasklenou vitrínu, závěrečné finále nebo bývalého veterána). Autor textu tím na sebe prozrazuje, že neumí pracovat s jazykem.
buddhasan.gif
„Je krásné nemít nikdy dost“ je rádoby filozofický výrok bez toho, aby ho autor důkladněji promyslel. Je to totiž přesně obráceně, než tvrdí Malátný. Buddha před pěti tisíciletími řekl, že podstatou lidské existence je principiální nemožnost dosáhnout na tomto světě uspokojení, z čehož logicky plyne utrpení. Pořád se za něčím ženeme, ale nikdy nemáme dost, což je děsivé a nenaplňující. Malátný si ale myslí, že z toho těkání plyne „krása“. Ten se ještě bude v životě divit…
Za výrok "Je krásné nemít nikdy dost" by Buddha každopádně Malátnému nakopal prdel.
7. Shrnutí
Z čistě literárního hlediska text písně Víno postrádá pointu, postrádá vtip, postrádá překvapení. S jazykem pracuje neuměle, nerozvíjí žádné paralelní významové roviny, nehraje si s fantazií... Prostě plochá a prvoplánová kýčovitá agitka na úrovni politických veršovánek z 50. let.
(Ivan Brezina studoval bohemistiku na FF UK. Literární kritikou se zabýval například v Literárních novinách, v Reflexu, v Revolver Revue, v Lidových novinách nebo v časopise pro nezavedenou literaturu Iniciály.)
A TADY si prohlédněte 5 populárních tváří české kolaborace.
Podobné články
Arian Ebrahimi
Martin Miko
Doporučujeme
