Zkáza Artemidina chrámu aneb Jak se šílenec Hérostratos svým žhářstvím navždy zapsal do historie – G.cz
Vyhledávání

Zkáza Artemidina chrámu aneb Jak se šílenec Hérostratos svým žhářstvím navždy zapsal do historie

Zdroj: Philip Galle - From en:wikipedia., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=65919

Artemidin chrám je jedním ze sedmi divů světa, přestože už dlouhá staletí neexistuje. V tehdejším řeckém světě se jednalo o monumentální stavbu, jednu z těch největších a nejkrásnějších. 21. července roku 356 př. n. l., v den narození Alexandra Velikého, ovšem došlo k jeho zničení. Šílený Hérostratos se v ten den procházel ulicemi města Efesos a rozhodl se chloubu města vypálit do základů. Proč? Aby se stal slavným a navždy se zapsal do historie.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 21.7.2021, 08:30

Sedm divů světa

Chrám bohyně Artemis je světově proslulou stavbou a jedním ze sedmi divů světa, přestože již dávno neexistuje. Chrám byl zbudován kolem roku 550 př. n. l. ve městě Efesos na pobřeží Malé Asie. Jednalo se o největší starověký řecký chrám a je jisté, že se uvnitř nacházela svatyně se sochou bohyně Artemis. Artemis byla bohyní lovu a Měsíce a její socha v chrámu byla zbudovaná ze zlata, stříbra, ebenu, drahokamů a černého kamene.

Jednalo se o skvostnou stavbu, která do Efesu lákala věřící z celého rozsáhlého řeckého území. Nejenže se jednalo o jednu z tehdejších největších staveb, šlo navíc také o jakési dobové obchodní centrum, které z Efesu činilo významné město. Chrám byl postaven v iónském stylu a byl víceméně považován za normu tohoto architektonického řádu. Jelikož šlo o jednu z nejkrásnějších staveb a prototyp iónské architektury, byl chrám zařazen mezi sedm divů světa.

Celý chrám byl postaven z mramoru s přibližnou obdélníkovou rozlohou o rozměrech 115 × 55 metrů. Střední uzavřená cella (vnitřní místnost antického chrámu) byla zdobená všemožnými drahokamy a vzácnými kovy. A jak je s touto skvostnou stavbou vlastně spojen šílený a „bezvýznamný“ Hérostratos? Svým ničemným činem se postaral o jeho zkázu. Hérostratos rozhodně nebyl řeckým hrdinou ani polobohem z bájí, ačkoli tak jeho jméno může znít.

Zkáza Artemidina chrámu

Psal se rok 356 př. n. l. a v řeckém městě Pelle se 21. července manželce krále Filipa II. narodil syn Alexandr Makedonský, později znám jako Alexandr Veliký. Tento slavný a radostný okamžik byl však zkažen ničemným činem, k němuž došlo ve městě Efesos. Právě 21. července roku 356 př. n. l. se totiž ulicemi Efesu procházel Hérostratos, snad jediný tamější občan, který nebyl na Artemidin chrám nikterak hrdý.

Hérostratos byl „nikdo“. Nevýznamný muž, jenž ovšem chorobně toužil po slávě. Neporazil minotaura, nezabil nemejského lva, lernskou hydru ani Medúsu, přesto se mu podařilo zapsat se do historie.

Jak to ale dokázal? Jednoduše. Při svých toulkách ulicemi Efesu se najednou zarazil u největší chlouby města – u Artemidina chrámu. Rozhodl se, že jej nechá shořet, čímž se zapíše do historie. O to, zdali to bude v pozitivním či negativním smyslu, Hérostratovi nešlo, lpěl pouze na slávě. Interiér chrámu byl celý ze dřeva, což Hérostratovi značně usnadnilo práci. Stačilo málo a chrám byl celý v plamenech.

Zachránit chrám se nepodařilo, celý se totiž zřítil. Druhý den ráno byl chrám nalezen v troskách, zbylo jen 36 mramorových sloupů. Hérostratos byl bez váhání zatčen a na mučidlech se poměrně rychle přiznal, že chrám opravdu zapálil on. A proč tak učinil? Chtěl dosáhnout nesmrtelné slávy, alespoň to tak tedy on sám svým „mučitelům“ sdělil.

Hérostratovský čin

Soudci odsoudili Hérostrata k trestu smrti. Věděli ale, že s tím Hérostratos počítal, a tak se rozhodli ještě pro jeden, mnohem horší trest. Sdělili Hérostratovi, že jeho čin upadne v zapomnění a vydali vyhlášku, která zakazovala zmiňovat Hérostratovo jméno, a to pod přísným trestem. Chtěli dosáhnout přesného opaku toho, po čem Hérostratos chorobně toužil. Hérostratos tak zemřel v domnění, že i přes své žhářství bude zapomenut.

Pravidlo o „zapomenutém jméně i činu Hérostratově“ bylo poměrně dlouho dodržováno. I tyto řádky jsou však důkazem, že svůj účel nesplnilo. Mnoho pozdějších historiků a dějepisců si totiž se starým zákazem již hlavu nelámalo. Jako první o Hérostratovi píše zeměpisec Strabón ve svém díle Geographica, dále například Theopompus Hérostrata zmiňuje v životopise krále Filipa. Dále se o žháři Hérostratovi zmiňuje například Jean-Paul Sartre, Ernest Reyer, Georg Heym nebo Grigorij Izrailevič Gorin ve své hře „Zapomeňte na Hérostrata!“. Hérostratos se tak do dějin nakonec přece jen zapsal.

Hérostratovský čin se stal frazémem. Jako hérostratovský se nazývá ten čin, který je proveden jen za účelem proslavit sebe sama. V tomto ohledu lze za hérostratovský čin považovat například vraždu Johna Lennona. A jak to dopadlo s chrámem? Byl znovu opraven a vybudován a byl ještě monumentálnější než před požárem. Nový chrám měl 127 osmnáctimetrových sloupů a rozloha činila 137 × 69 metrů. V této podobě vydržel stát po šest století, než byl zničen kmeny Gótů.

Podobné články

Doporučujeme

Další články