Včera všechny Word dokumenty světa zčernaly žalem, neb nás opustil jeden z největších velikánů, kteří kdy chodili po této planetě. Larry Tesler, přestože jste ho možná neznali jménem, vás dostal skrz vysokou školu, způsobil, že můžete na jednu perverzní zprávu nabalit čtyři holky najednou, ušetřil vám roky práce a umožnil, že si můžete dát na facebook ten debilní a stoprocentně nefunkční odstaveček o tom, že “Facebook nemá práva na vaše fotky!” LOL. Ano, Larry Tesler vymyslel funkci “Zkopírovat & Vložit”. A teď je pryč. Nechť všechny videoherní zbraně vypálí salvu do digitálního nebe pro padlého hrdinu.
Programátor z Bronxu
Larry Tesler zemřel před třemi dny ve svých čtyřiasedmdesáti letech. Svět na to upozornil Tweet společnosti Xerox, ve které průkopník informačních technologií před lety začínal. “Vynálezce funkcí zkopírovat, vložit, najít a nahradit byl bývalý vývojář společnosti Xerox Larry Tesler. Larry v pondělí zemřel.”
Larry se narodil v newyorském Bronxu v roce 1945 a měl celkem klasickou cestu vzhůru. Vychodil střední a během vysoké školy se věnoval počítačům a programování na zakázku. Což zní jako vážně těžký job, když si uvědomíte, že to bylo v šedesátých letech, kdyby bylo na světě asi osm počítačů celkem. V sedmdesátých letech několik roků pracoval na výzkumu umělé inteligence, ale když mu došlo, že technologie umělé inteligence je ještě desítky let vzdálená, z projektu odešel.
Do nekonečna a ještě dál
Přelom pro Larryho nastal právě, když nastoupil do Xeroxu. Konkrétněji do Palo Alto Research Center, tedy Xerox PARC. Právě v Palo Alto položil první základy pro svůj nejslavnější vklad do světa počítačů, tedy copy&paste, ale jeho práce byla prospěšná a významná obecně. U Xeroxu se například Larry stal posedlý myšlenkou, že ovládání počítačů by mělo být nemodální.
Co to znamená? Velice, ale velice, velice laicky řečeno to znamená, že u starých počítačů, pokud jste chtěli provést nějaký úkon, museli jste počítač nastavit na daný mód a pak jste mohli úkon splnit. To je modální fungování. Wiki jako dobrý příklad modálního ovládání uvádí CapsLock. Stisknete, tím nastavíte počítač na něco a pak píšete velkými písmeny. V sedmdesátkách takhle fungovalo na kompech v podstatě všechno. Ale Larry byl přesvědčen, že by měly být uživateli všechny funkce k dispozici neustále.
Přestože se mu u Xeroxu dařilo, v roce 1980 se nechal Jobsem nabrat do Applu. Když se ho později ptali proč, řekl, že Apple měl zcela evidentně vizi pro počítače, kdežto Xerox se pořád viděl jako společnost, která vyrábí kopírky. V Applu pak byl Larry celých sedmnáct let, dotáhl to až jednoho z hlavních technických hlavounů, podepsal se pod grafickým rozhraním, zdokonalil své kopírování a vkládání a navždy vstoupil do síně slávy počítačových pionýrů.
Larry patřil k druhé velké poturingovské generaci programátorů a techniků, kteří nám dali technologie tak, jak vypadají dnes. A všichni tihle staříci nás postupně opouštějí. Ale neměli bychom na ně zapomínat, protože se podepsali na každodením životě každého z nás víc než kdejaký politik.
Podobné články
Arian Ebrahimi
Martin MikoDoporučujeme
Jan Fiedler
