Železná opona rozdělovala svět

Železná opona patřila v dobách studené války k základnímu termínu, který světoví politici velmi rádi používali ve svých proslovech. Přesně před 77 lety se ho podařilo globálně zpopularizovat tehdejšímu britskému premiérovi Winstonovi Churchillovi, jenž ho použil 5. března 1946 na univerzitě Westminster College v americkém Fultonu ve státě Missouri. I z těchto důvodů se projev označuje jako fultonský, ačkoliv byl jeho oficiální název Sinews of Peace neboli Opory míru. Churchill v rámci své řeči vyzval k úzké spolupráci USA s Velkou Británií a zároveň v ní kritizoval politiku Sovětského svazu vůči poválečné východní Evropě, kterou si chtěl Stalin v podstatě přivlastnit. Stalin sice v rámci Jaltské dohody slíbil, že umožní státům východní Evropy demokratický vývoj, ale jak z historie víme, tak se tak bohužel nestalo.

„Napříč kontinentem se od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu spustila železná opona,“ řekl Churchill ve fultonském projevu, a díky těmto slovům se z termínu železná opona stal pojem, který začal používat celý svět. I když tento termín používali i nacisté jako například Joseph Goebbels v rámci fašistické propagandy, či se o železné oponě psalo už v Talmudu, tak až díky Churchillovi se dostal do světa. U tohoto památného projevu byl přítomen například i americký prezident Harry Truman. V době pronesení projevu se nicméně ještě věřilo v rámci světového veřejného mínění, že dojde k možnému mírovému jednání mezi Západem a Východem, na druhou stranu po tomto projevu odstartovala ve východním bloku studená válka, a někde se dokonce počítalo s hrozbou 3. světové války.

mohlo by vás zajímat

Příběh Vlaku svobody: Útěk za železnou oponu zničil desítkám cestujících nenávratně život

Churchill ve svém projevu tehdy několikrát zmínil i bývalé Československo. „Policejní vlády jsou běžné téměř všude a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie,“ řekl tenkrát. Jenže to se brzy změnilo. Od začátku 50. let se totiž velmi razantně změnilo vše a česká hranice se stala hlídanou a v podstatě nepropustnou. Naopak v Německu tento rozdělovací „nápad“ proběhl až o pár let později, když byla postavena Berlínská zeď, jež rozpůlila hlavní město Německa.

A co to vlastně ta zmiňovaná železná opona je? Jedná se o nepropustnou hranici mezi západním a východním blokem v dobách studené války. Opona v podstatě rozdělovala země pod nadvládou SSSR, kde panoval komunistický režim. Nacházela se na západní hranici Sovětského svazu, NDR, Československa a Maďarska, a z jižní části na hranici Albánie a Bulharska. Tímto způsobem existovala od konce 2. světové války až do konce studené války, tedy do roku 1991.

Železná opona nebyla jen imaginární čára na mapě, ani pohraniční cedule s nápisem Vítejte. Například v rámci československých hranic se jednalo o hlídanou oblast, která se nazývala hraniční pásmo s šířkou 4 až 10 kilometrů. Dostali jste se skrz něj jen se speciální propustkou. Navíc tato oblast tvořila neskutečných 1,5 % území státu. Zní to neuvěřitelně, ale vesnice, které se nacházely v této oblasti, byly vysídleny, aby se v nich nemohli skrývat potenciální uprchlíci. Hraniční pásmo bylo navíc tvořeno třemi ploty, přičemž první z nich měl 2 metry a byl vytvořen z ostnatého drátu, druhý z nich měl „jen“ 2 a půl metru a byl nabitý 3 až 6 tisíci volty a ten třetí plot byl na ochranu před srnkami a další divou zvěří, jež byla před elektrickým plotem chráněna. V případě, že se vám podařilo dostat se přes tyto ploty, čekalo vás pár kilometrů běhu, v rámci kterého vás ještě mohla pohraniční stráž bez problémů dopadnout a popřípadě zastřelit.

mohlo by vás zajímat

Útěky za železnou oponu: příběh Vlaku svobody, který před 67 lety dovezl cestující za čáru

Byla to ale zajímavá doba tenhleten socialismus, nemyslíte?