Když v roce 1492 objevil Kryštof Kolumbus se svou posádkou nový kontinent, všiml si, že původní obyvatelstvo nasává do plic kouř ze smotaného listu tabáku, která byla naplněná tabákovou drtí. Po návratu do Evropy s sebou přivezl rostliny tabáku a spustila se tak nová móda, která postupně sloužila k lékařským účelům, společenským událostem a následně dennímu užívání. Jak šel čas s cigaretou, bez které si dnes mnoho lidí nedokáže svůj život představit?
Rostlina nicotiana tabacum neboli tabák selský se poprvé objevil na území Ameriky už před 6000 lety před našim letopočtem. Indiáni ho používali zejména při léčebných procedúrách a náboženských rituálech. Do té doby se pouze žvýkal a sloužil k výrobě mastí, avšak kouřit se začal až zhruba před 1000 lety před naším letopočtem.
Za kouření do vězení
Evropané však poznali tabák až po návratu Kryštofa Kolumba z Ameriky na konci 15. století. O tajuplnou rostlinu přivezenou Kolumbem a jeho posádkou se začali zajímat botanici a medici, kteří ji začali používat k léčebným účinkům. Využívali ji zejména při bolestech, ale i k léčbě astmatu a moru. Evropané však byli zpočátku ke kouření skeptičtí.
Prvním kuřákem v Evropě byl jistý Rodrigo de Jerez, jeden z námořníků Kolumbovy posádky, který si tabák poprvé zakouřil na veřejnosti ve Španělsku. Španělskou inkvizici to však pobouřilo natolik, že ho poslala na 3 roky do vězeni.
Netrvalo dlouho a kouření se postupně rozšířilo díky námořníkům a diplomatům a stalo se běžnou součástí společnosti 16. století. Z počátku bylo však pouze výsadou vyšších vrstev, jelikož tabák byl na evropské půdě stále ještě vzácný, později se rozšířil i mezi střední a nižší třídu. Z Evropy se v 17. století postupně dostal i do Asie, oblíbený byl zejména v Číně a Japonsku.
Nový zvyk s sebou přinesl i vlnu negativních ohlasů v mnoha zemích. Například v Rusku se užívání tabáku trestalo krutými sankcemi, které zahrnovaly řezání rtů, bičování i trest smrti. V Turecku bylo pro změnu kouření dýmky tvrdě potrestáno propíchnutím nosu vlastní dýmkou.
Spor o vynález cigarety
Kromě kouření dýmek a doutníků, se Evropané po vzoru původních obyvatel Ameriky věnovali rovněž šňupání tabáku. Zejména prostý lid holdoval šňupacímu tabáku, jelikož dýmky a doutníky byly drahé a málokdo si je mohl dovolit a pro šňupání stačilo jen listy nasušit a nadrtit. Zlomovým okamžikem byl rok 1832, kdy se objevila první v papíru ubalená cigaretová trubička. Vynález cigarety je přisuzován egyptské armádě, která během turecko-egyptské války obdržela jako odměnu půl kilogramu tabáku, avšak nedisponovali žádnou dýmkou, proto ubalili tabák do papíru. Tento způsob inhalace tabákového dýmu se rychle ujal v celém Egyptě a Turecku. Jiný zdroj tvrdí, že cigarety vynalezla španělská chudina, která sbírala nedopalky od doutníků a balila je do papíru.
První šluk v Česku
Do Čech se tabák dostal až koncem 16. století, a to hlavně během třicetileté války díky žoldákům ze zahraničí. Prvním českým kuřákem byl pravděpodobně renesanční básník a kronikář Mikuláš Dačický z Heslova, který si oblíbil kouření dýmky. Kouření se v našich končinách oddávali jak chudé dělnické vrstvy, tak nejvyšší státní představitelé. Oblibou tabáku se netajili mnozí králové a císaři, ve dvacátém století i prezidenti napříč politickým spektrem. Klement Gottwald byl vášnivým kuřákem dýmky, Václav Havel si rád dopřával cigaretu a Miloš Zeman je svým těžkým kuřáctvím pověstný. Tři úplně odlišní muži a přesto mají něco společného.
Změna přístupu ke kouření
Ve druhé polovině jsme mohli sledovat obrat o sto osmdesát stupňů v přístupu ke kouření. Zatímco většina filmových hrdinů zlaté éry jak hollywoodských, tak českých filmů na plátnech kouřili, jelikož to platilo za společenský standard, dnes naopak panují snahy kouření na všech frontách vůbec nepropagovat a nabádat k nekuřáctví. Jsou to i zjištění o škodlivých účincích tabáku, která způsobila, že zatímco ještě v šedesátých letech nám v reklamách doktoři doporučovali, kterou značku cigaret kouřit, dnes z plakátů varují, že každá další cigareta je jen hřebíkem do rakve. Snaha omezit kouření se projevuje i na růstu ceny cigaret, která již i v Česku běžně překročila sto korun.
A zde si najdete 6 hrůzostrašných činů knížete Vlada III. Draculy.
Podobné články
Doporučujeme
