Po skončení Mostu! nasazuje Česká televize na pondělní večery další původní seriál, Zkázu Dejvického divadla. Herci jednoho z nejpopulárnějších českých divadelních souborů jsou tu sami za sebe, a ačkoliv dostávají rovnocenný prostor, každý díl téhle absurdní televizní šaškárny jednu hvězdu akcentuje. V první epizodě s názvem Režisér to padlo na Jaroslava Plesla.
Měl vychovávat děti
V pondělí 4. března startuje na České televizi výsledek už třetí spolupráce veřejnoprávního kanálu s Dejvickým divadlem. Po Čtvrté hvězdě a Dabing Street uvidíme Mirka Krobota a jeho partu v seriálu Zkáza Dejvického divadla (ZDD). Absurdní šestidílná taškařice vás bude rozhodně bavit - proč, to si můžete přečíst v naší recenzi tady. Zásluhu na tom má právě hvězdné obsazení. Herci jako Ivan Trojan, Hynek Čermák nebo Martha Issová hrají sami sebe.
Členové souboru v seriálu dostávají celkem vyrovnaný prostor, v každé epizodě ale můžeme vysledovat jednu vedoucí postavu. V té první je to Jaroslav Plesl, který padne za oběť netradiční metodě hostujícího rakouského režiséra. Čtyřiačtyřicetiletý rodák z Hradce Králové se na televizních obrazovkách i na plátně objevuje poměrně pravidelně, většinou ale spíš ve vedlejších rolích a zároveň zůstává věrný především divadelní scéně, v Dejvickém hraje od roku 2001. Proto ještě před premiérou ZDD nebude od věci si na kariéru herce s obličejem plachého chlapce trochu posvítit.
Babička byla učitelka, maminka je učitelka, na gympl byl moc slabý v matematice - a tak šel Jaroslav Plesl po základní škole na střední pedagogickou, obor vychovatel. Po maturitě se hlásil na DAMU, ale na přijímačky se moc nepřipravil, a tak tehdy před komisí ve složení Petr Čepek, Jiří Adamíra a Věra Galatíková neobstál. Úspěšnější byl ale v Brně, kde nakonec vystudoval divadelní fakultu JAMU, obor herectví. První angažmá dostal v Městském divadle Zlín, kde působil dva roky. Pak si ho vyhlédl Miroslav Krobot a zlanařil ho na dejvickou scénu. Plesl si ve Zlíně dosloužil civilní vojenskou službu a v roce 2001 vtrhl na velkoměstská prkna.
Lev pro Olina
Jaroslav Plesl divadlo miluje, a tak se ho drží. Ztvárnil řadu rolí, tou nejúspěšnější je ale asi vychloubačný Christy Mahon v Syngeově Hrdinovi západu. Za výkon na scéně Činoherního klubu Plesl v roce 2008 dostal Cenu Alfréda Radoka.
První příležitost na stříbrném plátně mu v roce 2006 nabídl režisér David Ondříček, když ho obsadil do role chcípáka Patky, přítele lásky hlavního hrdiny filmu Grandhotel. Při konkurzu byl prý nervózní a až zpětně zjistil, že ho Ondříček jen zkoušel - o tom, že ho jako Patku chce, se prý rozhodl dávno předtím. Druhou příležitostí byl part nevyzpytatelného, tichého Martina v dramatu Pravidla lži.
Fanoušci pohyblivých obrázků si Plesla mohou pamatovat také z dobové kriminálky Ve stínu či satiře Největší z Čechů. Za roli v počinu Bohdana Slámy Čtyři slunce byl Plesl nominován na Českého lva, za naivního balíka Olina v Krobotově Díře u Hanušovic ho nakonec i dostal.
V mezičase Plesl širší veřejnost zaujal i televizními výkony, ostatně ZDD je jen další v řadě jeho již mnoha seriálových zářezů. Zajímavá byla jeho devadesátková verze Václava Klause v Českém století, hodně zaujal jako rozporuplný filmový magnát a podnikatel Miloš Havel v Bohémě. Coby zavedený dejvičák se objevil i ve Čtvrté hvězdě, kde si s čírem na hlavě zahrál ambiciózního a záludného pomocného kuchaře Smutného a zkusil si tak spolupráci s autory Mostu! Petrem Kolečkem a Janem Prušinovským. S nimi po boku Petra Čtvrtníčka a Lucie Polišenské spojil síly ještě ve streamáckém Autobazaru Monte Karlo.
A tady zjistíte, jak by vypadalo 5 devadesátkových seriálů, kdyby vznikly v roce 2019.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
