Další diktátor v řadě

Když v roce 1960 svrhly v Jižní Koreji studentské nepokoje autoritářského prezidenta I Sung-mana, netrvalo příliš dlouho, než novou nestabilní a vnitřně rozpolcenou demokratickou vládu odstavil od vedení vojenský puč. Po pouhém roce se tak moci v zemi skrze vojenský převrat chopil armádní generál Pak Čong-hui, který se po dvou letech vojenské vlády rozhodl na nátlak Spojených států předat na oko moc civilní správě. V relativně svobodných prezidentských volbách roku 1963 se totiž povedlo Pakovi skrze masivní státní propagandu vyhrát, čímž mohl nadále vládnout zemi jako autoritářský prezident s dosti širokými pravomocemi. A aby si udržel moc, nechal Pak vytvořit Korejskou ústřední zpravodajskou službu (KCIA), která fungovala především jako tajná policie a stala se symbolem útlaku nového režimu proti civilistům. Do jejího čela si pak vybral svého dobrého přítele Kim Ča-gjue.

mohlo by vás zajímat

Tajemná smrt Roberta Kennedyho: Zabil pomatený atentátník prezidentova bratra nebo bylo všechno jinak?

Během 60. let se tak Pak Čong-huiovi podařilo z chudého státu, který významně zaostával za sousední nepřátelskou Severní Koreou (při dnešním pohledu nepředstavitelné), vytvořit jednu z nejsilnějších ekonomik v Asii. Přestože Pak sliboval, že dodrží ústavou daný limit dvou funkčních období, nakonec se v roce 1971 rozhodl kandidovat pod změněnou ústavou zase. Navzdory masivní předvolební státní kampani, na kterou padlo přes 10 % státního rozpočtu, a všemožným nedemokratickým trikům vyhrál Pak volby jen velice těsně. Ze strachu o svou moc proto následně vyhlásil stanné právo a nechal prosadit novou ústavu, která mu poskytla doslova neomezenou moc a prakticky doživotní vládu.

Krvavý rok 1979

Není divu, že na konci 70. let začaly i vlivem zhoršující se ekonomické situace propukat v zemi rozsáhlé demonstrace a nepokoje. Situaci posléze ještě vyostřila administrativa amerického prezidenta Jimmyho Cartera, která otevřeně tlačila na Paka, aby začal v zemi dodržovat lidská práva. Pak Čong-hui opakovaně tlačil na Kim Ča-gjue, aby skrze KCIA, klidně za cenu lidských obětí, nepokoje potlačil. Přestože byli oba muži blízkými přáteli z mládí, začal mezi nimi vznikat spor o představě vedení země – Kim později prohlašoval, že se cítil být Pakem po upevnění moci v roce 1971 zklamán, a proto plánoval jeho odstranění.

Nicméně, pozdější vyšetřování ukázala, že mezi oběma muži vznikl těžký osobní spor, kdy se Kim cítil být zrazen Pakem, který předával stále větší a větší moc do rukou svého osobního strážce. To všechno v Kimovi vyvolalo pocit, že bude v nejbližší době sezazen ze své funkce, což měl jeho rival skutečně plánovat. Tak či onak, 26. října 1979 se oba muži spolu s Pakovým osobním strážcem a vysoce postaveným členem armády tajemníkem Kim Gye-wonem sešli v prezidentském paláci na večeři. Během ní došlo k hádce mezi Pakem a Kimem, po níž Kim odešel z místnosti a na chodbě požádal jednoho ze svých věrných podřízených o pistoli.

Proč to udělal?

Dodnes není zcela jasné, kdy přesně a proč se Kim rozhodl prezidenta a svého blízkého přítele zabít. Ozbrojený Kim následně vtrhl do místnosti a nejprve zastřelil nenáviděného strážce a následně střelil šokovaného Paka do břicha, po čemž se mu zasekla jeho pistole. Kim nečekal a okamžitě vyběhl na chodbu, kde si vzal od dalšího podřízeného revolver a jen několik vteřin po prvním výstřelu doslova popravil Paka kulkou do hlavy.

Šokovanému Kim Gye-wonovi Kim přikázal, aby zůstal v místnosti, zatímco se atentátník vydal do sídla armády, kde doufal, že se mu podaří přesvědčit vojáky, aby se přidali na jeho stranu. Přestože Kim věřil, že se tajemník Kim přidá na jeho stranu, opak byl pravdou – druhý jmenovaný okamžitě po odchodu atentátníka nechal převézt Pakovo tělo do nemocnice s příkazem, že se mají lékaři tou dobou již zřejmě mrtvého Paka pokusit zachránit za každou cenu.

GALERIE Atentát na Pak Čong-huie

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

O několik hodin později byl Kim spolu s dalšími muži zatčen a po vyšetřování, které provázelo brutální mučení, byl nakonec jako zrádce popraven. Proč Kim zabil prezidenta, je dodnes naprostou záhadou – zpolitizované vyšetřování došlo k názoru, že se měl pokusit převzít moc, zatímco sám atentátník tvrdil, že chtěl v zemi znovu nastolit demokracii. Část historiků tvrdí, že se jednalo o zcela impulzivní akt. Pokud by chtěl Kim skutečně převzít moc, tak proč by o svém činu předem nikomu neřekl? Jednání po činu vypadalo spíše jako narychlo vymyšlený a dosti nereálný plán, jak z pouhé vraždy učinit pokus o převrat.

Většina historiků se tak shoduje, že jediný člověk, který skutečně věděl, proč byl Pak zabit, je jen sám Kim. Zůstává smutným faktem, že ani po smrti diktátora se Jižní Korea nedočkala demokracie – v nastalém zmatku převzala armáda opět moc a země se skutečné demokracie dočkala až v roce 1988.