8:00 – To je zase léto tohle. To je zase brigáda. Na osmou už musím být v práci, jelikož hlavní plavčík René pořádá každodenní ranní meeting.

8:10 – Už to začalo. Hlavní plavčík René důležitě mává u tabule fixkou, ladí strategii a rozděluje sektory. Dokonce pustil i motivační video a se slzou v oku odrecitoval nějakou básničku. Na to, že tady jsou dva bazény, stánek s langošema a jeden ubohej tobogán z laminátu, při jehož průjezdem se všichni pořežou, to bere nějak moc vážně.

8:30 – Tak bezva. René mi přidělil stanoviště. Mám na starost dětské brouzdaliště. No ty vole pro tohle jsem celé jaro chodil do posilovny a honil svaly? Koho jako mám na dětském brouzdališti sbalit? Svobodné matky? Hlavně, že ten vlezdoprdel Aleš, který se podílí na přípravě ranního meetingu a skládá pro Reného motivační básničky, zase dostal velkej plaveckej bazén se skokaňákem. Minule tam sbalil dvě osmnáctky během jednoho dne a to ani nechodí do posilovny a vypadá v obličeji jako kedluben.

moodle.weston.ac_.uk_.png

Takového vymazlence je na brouzdaliště škoda. K brouzdalištím by měli dávat jenom ošklivé plavčíky (Foto: moodle.weston.ac.uk)

9:00 – Už to začíná. Brány se otevřely a davy pěti lidí vnikly do areálu. Vidím tam dva kočárky, takže to abych se zase u brouzdaliště přetrhnul.

9:30 – V brouzdališti už mám sedm fakanů. Sedím znuděně na plastové židli a závistivě sleduju plavecký bazén. Aleš důležitě prochází kolem bazénu s píšťalkou v puse a celý si to tam koučuje. Dokonce se začal bavit s nějakou holkou.

10:00 – Jeden fakan se mi vydělal do brouzdaliště. Ty vole, co sem lezou bez plín, když neuměj chodit na záchod? Zatímco jsem síťkou na motýly, kterou mi hlavní plavčík René soucitně propůjčil, lovil z brouzdaliště hovno a hulákal na matku dítěte, ať už je tu nikdy nevidím, Aleš zrovna mazal záda krémem nějaký roštěnce. No je tohle spravedlnost?

11:00 – Mno mám tu celkem ucházející maminku s malým dítětem. Jako není to nic extra, ale tady není čas na hrdinství. Vstal jsem z židle, nahonil trochu svaly a zabředl jsem s ní hovor.

11:30 – Už to vypadalo slibně. Nabídl jsem se, že jí namažu záda, ale v tu chvíli přišel její manžel, přetáhl mě vodítkem na dítě přes záda a vyhnal mě zpět na mé stanoviště – plastovou židličku.

12:00 – Spravedlnost existuje. Alešovi se ve velkém bazénu začal někdo topit. Aleš nejdřív hystericky pobíhal kolem bazénu a zuřivě pískal na píšťalku. Občas zachroptěl, že ze stran bazénu se do vody neskáče. Kupodivu to moc nepomohlo a dotyčný se stále topil. Aleš tu zátěž neunesl, zahodil píšťalku a zdrhnul pryč. Moc to nezvládnul. Na druhou stranu ho chápu, neboť jediný, co nám řekli, když jsme nastupovali, že se nesmí běhat po kraji bazénu ani z kraje do bazénu skákat. Pokud to někdo přesto udělá, máme zapískat na píšťalku a upozornit ho na to. To je všechno, co umíme. Co máme dělat, když se někdo topí, to nám neřekli.

12:30 – Topící člověk se utopil a to je pro mě velká šance. Aleš se našel zašitý na záchodě, jak zvrací, takže René nám prohodil stanoviště. Aleš šel na brouzdaliště a já jdu k velkému bazénu. Konečně!

13:00 – Jsem velký pán. Cítím tu svou moc a odpovědnost. Obcházím velký bazén a důležitě všem oznamuju, že se z kraje bazénu do vody neskáče. Se mnou si není radno začínat. Mám píšťalku a tak. Jsem dráb celého areálu.

glossynews.com_.jpg

"Ty, ano, ty, s tebou mluvím. Podívej se, jakou boží píšťalku mám. Takže bacha na skákání ze stran bazénu, rozumíš?" (Foto: glossynews.com)

14:00 – Už jsem sbalil tři holky. To je na práci plavčíka úplně nejdůležitější.

15:00 – Kolem bazénu se mi poflakoval nějakej kořen. Házel očko po holkách, mrkal a podobně. Takovou nekázeň tu nestrpím. Já jsem tady plavčík s píšťalkou. Jenom já můžu házet očko po holkách. Okamžitě jsem toho páska vypískal píšťalkou, že po kraji bazénu se neběhá a ať okamžitě vypadne. Sice to na mě zkoušel, že neběhá, že jenom stojí, ale mě neoblbne. Vyrazil jsem ho a basta.

16:00 – Je to krásná práce ten plavčík. Jen co je pravda. Holky v bikinách se kolem mě natřásají, já mám svou píšťalku a Aleš z brouzdaliště loví síťkou na motýly další hovno. Co víc si přát?

A TADY se můžete mrknout na zápisky z deníčku diskutéra na serveru Novinky.cz