Motivem vražd může být leccos. U Iriny Gajdamačukové to byla závislost na vodce. Protože jí manžel odmítal dávat peníze na alkohol, rozhodla se získat je tím nejhorším způsobem. Bez váhání zabíjela seniorky, často jen kvůli několika rublům.
Vražda za pár drobných
Irina Gajdamačuková se narodila v roce 1972 ve městě Ňagaň a už v brzkém mládí si vytvořila silnou závislost na alkoholu. Její rodiče si s ní brzy přestali vědět rady, a nakonec byli zbaveni rodičovských práv. Irina se osamostatnila a začala vést vlastní život. Na počátku 90. let se přestěhovala do Krasnoufimsku ve Sverdlovské oblasti, kde poznala svého budoucího manžela Jurije. Ačkoli si u sousedů a známých získala velkou oblibu, situace doma byla zcela jiná. Jurij její zálibu v pití vodky odmítal podporovat a nedával jí žádné peníze, protože věděl, že by je okamžitě utratila za další láhve tohoto ruského národního pokladu.
Gajdamačuková začala zabíjet v roce 2002. Její závislost na alkoholu ji dohnala k tomu, že neváhala vraždit ani kvůli pár rublům. Využívala stále stejný trik. Představovala se jako sociální pracovnice. Když ji důvěřivé seniorky pustily do bytu, napadla je sekerou nebo kladivem. Poté prohledala celý byt a odnesla si veškeré nalezené peníze. Někdy po sobě zametla stopy tím, že v bytě založila požár.
Policie od počátku věřila, že pachatelem je sériový vrah. Během vyšetřování byla zadržena žena, která se dokonce k vraždám seniorů přiznala. Později však vyšlo najevo, že její doznání bylo vynuceno pod tlakem.
V roce 2010 se Irina Gajdamačuková pokusila získat peníze na alkohol další vraždou. Tentokrát si vyhlédla starší ženu, která se však dokázala ubránit a utéct. Její svědectví se ukázalo jako klíčové, protože až do té doby byla policie přesvědčená, že pachatelem je muž. Brutalita činů vedla vyšetřovatele k domněnce, že je vrah fyzicky silný a bezcitný muž, který se neštítí ničeho. Díky jedné svědkyni se ale pátrání obrátilo správným směrem.
Poslední obětí Gajdamačukové se stala Alexandra Povaritšinová. Po vraždě si sousedé všimli podezřelé ženy odcházející z bytu oběti. Jejich pozornost a výpovědi výrazně přispěly k usvědčení pachatelky. Tím se uzavřela série hrůzných zločinů, které po dobu osmi let děsily místní obyvatele.
Po zadržení se Gajdamačuková k vraždám přiznala. Během soudního řízení však své doznání odvolala a tvrdila, že je nevinná. Soudci její verzi neuvěřili. Znalci vyloučili, že by byla v době činů nepříčetná, a dokázali, že své zločiny páchala plně při vědomí. Za 17 vražd a jeden pokus o vraždu byla odsouzena k dvaceti letům vězení. Původně byl trest stanoven na 25 let, ale soud jej snížil s ohledem na to, že Gajdamačuková má dvě děti. Tento fakt vyvolal značnou kritiku veřejnosti, protože mnoho lidí považovalo trest za příliš mírný vzhledem k rozsahu a brutalitě jejích činů. Věznění alkoholičky přesto znamenalo konec jedné z nejděsivějších kapitol moderní ruské kriminalistiky.
Zdroje informací:
https://vocal.media/criminal/the-monster-of-russia-who-killed-her-elderly-victims-for-alcohol
https://en.wikipedia.org/wiki/Irina_Gaidamachuk
https://murderpedia.org/female.G/g/gaidamachuk-irina.htm
Podobné články
Doporučujeme
