Peter Stumpp zabil osmnáct lidí včetně vlastního syna. Úmyslně. S touhou po krvi a lidském mase. Z jeho popravy pak místní udělali spektákl sezóny, přijeli se podívat i přespolní. Protože smrt vlkodlaka může posloužit i politickým účelům.
Něco je špatně
Koncem šestnáctého století bylo západoněmecké městečko Bedburg sužováno válkami. Úrodné porýnské nížiny skýtaly naprosto ideální místo pro dlouhé táboření všech armád, které náhodou táhly okolo Kolína. Taková raně novověká armáda nebyla úplně… perfektně organizovaná. Pokud velitel zjistil, že mu přes víkend zmizelo několik chlapů, moc se nedivil, dezerce bývaly naprosto běžné. Na ztracené muže se vypsal zatykač, ale reálně je nikdo nehledal.
Co vzbuzovalo daleko větší pozornost, bylo velké množství skotu, které něco měnilo v krvavou kaši. Ale místní se prostě domnívali, že se kolem potlouká přehnaně agresivní smečka vlků. Na tom taky nebylo nic až tak podezřelého. Až když armády odtáhly a začali se ztrácet místní… teprve tehdy si Bedburg uvědomil, že se děje něco zlého. Velice, velice zlého.
Hrůza z lesa
Brutální útočník mezi lety 1564 a 1589 zabil osmnáct lidí. Kolik zavraždil vojáků nebo zvířat, nemáme tušení. Všichni byli nalezeni ošklivě potrhaní v lese za městem. Těla vypovídala známky napadení vlkem, ale řada stop i modus operandi ukazoval spíš na člověka. Mezi oběťmi byla řada lidí… i dvě těhotné ženy, jejichž plod se nikdy nenašel.
Až když padla vlkodlakovi od Bedburgu za oběť dcera bohatého měšťana, začalo město doopravdy jednat. Najalo řadu lovců, vyšetřovatelů, po ulicích chodily hlídky, chlapci hlídali děvčata na pastvě, městečko žilo v hrůze z toho, co je může pozorovat z neproniknutelné hradby lesa. Pozorným očím města unikly dvě další vraždy… až koncem léta 1589 udělal vlkodlak chybu.
Křik z pole přilákal muže až k raněné dívce, která nebyla hrůzou schopná ani mluvit. Lovci pustili ohaře po krvavé stopě a smečka vycvičených psů pronásledovala monstrum až do hlubin lesa. A tam pod skálou psi netvora také obklíčili. Když lovci dorazili, strnuli hrůzou. Ne proto, že by viděli vlkodlaka, ale proto, že viděli člověka. Svého známého souseda a bohatého farmáře Petera Stumppa.
Stumpp (někdy uváděný jako Stumpf nebo Stube) byl zatčen a souzen. Během procesu přiznal, že zabil desítky lidí většinou ve vlčí podobě. Tu získával díky čarodějnému opasku, který mu věnoval sám ďábel. Podle jiných zdrojů se u Stumppa našla vlčí kožešina, která jevila známky častého nošení, takže byl Peter nejspíš jenom vyšinutý magor. Nebo… nejspíš. Soudu řekl, že největší potěšení mu činilo chodit po městě, vybírat si oběti a pak zdravit ty rodiny, kterým někoho sežral. Těhotné byly jeho nejoblíbenější, protože mohl vyrvat a sníst plod. Jednou z jeho obětí byl i jeho vlastní syn, jemuž podle svých slov snědl mozek. A jen tak pro formu dodal, že znásilňuje svou dceru.
Stumpp byl odsouzen za škodu na majetku, praktikování černé magie, lykantropii, znásilnění a sérii vražd. Podle tehdejšího práva mu byla 31. října žhavými kleštěmi stažena kůže zaživa, kolem mu rozdrtili kosti v končetinách a nakonec byl sťat. Tělo bylo spáleno a hlava byla naražena na kůl společně s vlčím tělem a kolem, na kterém byl popraven. A protože jsme ve středověku, byla s ním upálena i jeho dcera a jeho družka. Obě ale byly před upálením „milosrdně“ uškrceny.
Spravedlnost, že? No. No…
Politika se nemění
Tuhle oficiální verzi známe hlavně díky šestnáctistránkovému pamfletu, který byl vydán v roce 1590 v Anglii a objeven někdy v devatenáctém století. Tyhle pamflety se často dělaly jako pozvánky na popravy, protože šlo o velkou společenskou událost, často dokonce spirituální událost. Ostatně, my tu nezabíjíme člověka, my skrze utrpení očišťujeme duši, aby mohla do nebe. A to je přeci krásné.
Zvláštní ovšem je, jak moc byla tahle poprava zprofanovaná a jak dlouho se s ní čekalo. Na představení „Peter Stumpp jde do nebe“ se sjela i řada šlechticů, a to u čarodějnických procesů nebývalo úplně zvykem. A pak je tu pár dalších podivných okolností. Tak třeba jedním z hlavních důkazů obžaloby bylo to, že při jednom vlčím útoku usekl místní sedlák vlkovi přední packu… a Stumpp měl useklou ruku v lokti. Ale celé město vědělo, že ruku ztratil už v mládí. Někteří historikové taky tvrdí, že byl Stumpp nachytán inflagranti s manželkou místního měšťana. Ona manželka byla shodou okolností Stumppova vzdálená sestřenice, což nebylo ve středověku nic neobvyklého. Zhrzený manžel však roznesl po městě fámu, že Stumpp je fanda incestu. Odtud prý měl vycházet ten jeho nezdravý vztah s vlastní dcerou. A v neposlední řadě, koncem šestnáctého století bylo Porýní v podstatě celé katolické, ale Peter Stumpp byl hrdý protestant.
„No jo,“ řeknete si. „Ale vždyť se přiznal!“ A já bych vám na to řekl: „No jo, ale na skřipci.“ Nikdo si asi reálně nemyslíme, že Stumpp byl opravdový vlkodlak. Ale je možné, že to byl šílený sériový vrah. A pak je tady druhá možnost. Možnost, že katolické město potřebovalo ukázat, že tady nebude protestanty trpět a vybralo nejvhodnějšího obětního beránka široko daleko, chlápka, co obšťastňoval ženu radnímu.
Pravdu se asi nikdy nedozvíme, takže si můžete svou verzi vytvořit sami. Bojíte se víc úplňku nebo… magistrátu?
Podobné články
Martin Miko
Kateřina HorákováDoporučujeme
Jan Fiedler
