Byl zřejmě nejnebezpečnějším agentem, kterého StB měla, svou činnost do konce života popisoval jako odboj. Jak je možné, že se z demokrata stane udavač? Stál za jeho zradou strach?
Major Král dr. Černý, dr. Sladký nebo agent Maison (francouzsky dům), toto jsou všechno krycí jména agenta StB Vlastislava Chalupy. Ten se narodil 4. listopadu 1919 v Opavě do rodiny prokurátora, záhy se přestěhovali do Brna. Jeho otec byl přesvědčený demokrat a Masarykovy myšlenky vštípil také svému synovi. Měl klidné a spokojené dětství. Vznik protektorátu jej zastihl coby studenta práv, byl mezi těmi vysokoškoláky, které nacisté přesunuli do koncentračního tábora – jednak jako inteligenci národa, tedy hrozbu, za druhé byli jakýmisi rukojmími. Chalupa byl vězněn v nechvalně proslulém Sachsenhausenu. Zde strávil 8 měsíců, poté dostal místo bankovního úředníka. Prostory banky využíval ke schůzkám své odbojové skupiny – mladých demokratů, kteří debatovali a připravovali se na pád nacistického režimu a toho, co přijde po něm. Po válce se každý z těchto „spiklenců“ přidal k jiné demokratické politické straně, kde prosazoval Masarykovy tradice. Chalupa si vybral stranu národně socialistickou. Stal se slavným díky memorandu v roce 1946, kde upozorňuje na sílu komunistické strany a možnost tragického výsledku pro národní socialisty. Jeho memorandum se skoro do puntíku splnilo, což jej vyneslo na výsluní. Mluvilo se o něm dokonce jako o budoucím předsedovi strany. Nejspíš již v této době je vytipován StB.
Agentem Státní bezpečnosti
Po únoru 1948 se toho v bezpečnostních složkách měnit moc nemuselo, již po válce měly v této oblasti obsazenu většinu pozic svými lidmi, což poté dokončily čistkami. Rok 1948 znamenal novou etapu také v životě Vlastislava Chalupy. Ihned po převratu začala StB pronásledovat své politické odpůrce, což pro Chalupu znamenalo vstoupit znovu do ilegality. V dubnu 1948, kdy má odejít do emigrace, záhadně zmizí. Před cestou na hraniční přechod jej zastavuje auto. Dle jeho vlastní výpovědi mu tvrdí, že je v nebezpečí, že se o jeho chystaném přechodu ví a mohl by být zastřelen. Jeho únosci z StB hrají role zachránců, kteří mu chtějí pomoct. Odvážejí jej na opuštěnou chatu. Zajímavé je, že Chalupa v takové chvíli usnul – jízdu prospal a na místě jej museli budit. On sám nikdy veřejně nepřiznal, že spolupracoval s StB. Celou záležitost popisuje následovně: Mělo se jednat o jakousi frakci v rámci StB, která není spokojena s poměry po únoru 1948 a chce pomáhat třetímu odboji. Mezi nimi měl být elitní estébák Otmar Kašina. Chalupa do konce života tvrdil, že s StB nespolupracoval, naopak oni pracovali tajně pro něj a jeho odboj. Vázací listiny a dokumenty, které prověřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) mluví zcela jasně. Tak začala estébácká akce Skaut, jež měl za úkol infiltrovat ilegální organizace. První z „rozkazů“ majora Krále (krycí jméno, které dostal) je převést jeho spolupracovníky do zahraničí – StB to udělá, v budoucnu z nich budou také agenti jako on. Chalupa s estébákem Damiánem, jenž pracoval v oddělení národně socialistické mládeže – zájemce o odboj posílal ke svému agentovi Královi/Chalupovi. Přesně tam je StB chtěla mít – když přešli do ilegality, stali se z nich lidé na úrovni teroristů. Takto bylo zničeno mnoho mladých životů lidí, kteří se v komunistické době chtěli bít za demokratické ideály. Petr Konečný, jeden z odborářů, se měl dozvědět o zrádcovské činnosti V. Chalupy (mjr. Krále) a byl zabit vražedným komandem v čele s Pichem-Tůmou. Chalupa také na popud StB (podle něj svých podřízených, kteří mu pomáhali v odboji) založil Stranu práce, která sloužila ke stejnému účelu jako zmíněné falešné ilegální skupiny.
Infiltrace zahraničního odboje
V září 1949 začíná další část jeho úkolu – je poslán do Francie (o jeho misi je informován dokonce i Gottwald). Zde se angažuje v Československém zahraničním ústavu, který má sledovat a archivovat veškerou činnost uměleckého i politického československého exilu. Tento ústav mimochodem založil jeden z Chalupových pomocníků, jenž byl předveden již dříve StB. Ve Francii pobývá dva roky. Znovu si musíme připomenout, že Chalupa svou spolupráci vydává za odbojovou činnost, informace o Češích a Slovácích v exilu tedy nepopisuje jako udávání, ale jako výměnu informací mezi odbojáři. Na jistou dobu se mu StB odmlčí, poté dostává rozkaz k další emigraci – tentokrát do USA. V den svých narozenin přilétá do Chicaga. Nachází místo v jisté americké bance. Píše články, ale nemají v USA skoro žádný ohlas – jeho příspěvky jsou levicového charakteru. Podává zprávy o tom, kterak se každý československý přistěhovalec snaží stát vlivným a vydává svůj vlastní časopis, kde šíří své myšlenky. Po jisté době se snaží rozvědku setřást – na chvíli skutečně ztratí kontakt, ale StB si jej najde i v Chicagu. Dostává nové jméno Director, jeho zprávy z té doby jsou však plné strachu z odhalení FBI. Chalupa přestal znovu spolupracovat, v roce 1961 je jeho spis uložen a styk s ním ukončen. Chalupa je dlouho považován za významného demokrata v emigraci, v roce 1991 dokonce dostává od Právnické fakulty Masarykovy univerzity čestný doktorát, o pár let později je odhalena jeho skutečná role. Chalupa žaloval ÚDV pro urážku na cti, soud však potvrdil, že zjištění úřadu jsou skutečná a Chalupa byl oficiálně označen za agenta StB bez možnosti odvolání. Umírá v roce 2002. Na své verzi, že nebyl agentem, ale odbojářem, si trval až do konce života. Alespoň před veřejností. Jeho činnost měla dostat do kriminálu na 700 lidí a 15 jich mělo být popraveno.
ZDROJE:
česká televize, wikipedie, idnes, muni
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
