fb pixel
Vyhledávání

Vlastislav Chalupa alias major Král: Falešný protikomunistický odbojář dostal 700 lidí do vězení a 15 na šibenici. Byl nejspíš nejvýkonnějším agentem StB

KGB
Zdroj: Wikimedia Commons/Multimotyl, CC BY-SA 3.0

Byl zřejmě nejnebezpečnějším agentem, kterého StB měla, svou činnost do konce života popisoval jako odboj. Jak je možné, že se z demokrata stane udavač? Stál za jeho zradou strach?

Václav Adamus
Václav Adamus 14.5.2022, 21:34

Major Král dr. Černý, dr. Sladký nebo agent Maison (francouzsky dům), toto jsou všechno krycí jména agenta StB Vlastislava Chalupy. Ten se narodil 4. listopadu 1919 v Opavě do rodiny prokurátora, záhy se přestěhovali do Brna. Jeho otec byl přesvědčený demokrat a Masarykovy myšlenky vštípil také svému synovi. Měl klidné a spokojené dětství. Vznik protektorátu jej zastihl coby studenta práv, byl mezi těmi vysokoškoláky, které nacisté přesunuli do koncentračního tábora – jednak jako inteligenci národa, tedy hrozbu, za druhé byli jakýmisi rukojmími. Chalupa byl vězněn v nechvalně proslulém Sachsenhausenu. Zde strávil 8 měsíců, poté dostal místo bankovního úředníka. Prostory banky využíval ke schůzkám své odbojové skupiny – mladých demokratů, kteří debatovali a připravovali se na pád nacistického režimu a toho, co přijde po něm. Po válce se každý z těchto „spiklenců“ přidal k jiné demokratické politické straně, kde prosazoval Masarykovy tradice. Chalupa si vybral stranu národně socialistickou. Stal se slavným díky memorandu v roce 1946, kde upozorňuje na sílu komunistické strany a možnost tragického výsledku pro národní socialisty. Jeho memorandum se skoro do puntíku splnilo, což jej vyneslo na výsluní. Mluvilo se o něm dokonce jako o budoucím předsedovi strany. Nejspíš již v této době je vytipován StB.

Agentem Státní bezpečnosti

Po únoru 1948 se toho v bezpečnostních složkách měnit moc nemuselo, již po válce měly v této oblasti obsazenu většinu pozic svými lidmi, což poté dokončily čistkami. Rok 1948 znamenal novou etapu také v životě Vlastislava Chalupy. Ihned po převratu začala StB pronásledovat své politické odpůrce, což pro Chalupu znamenalo vstoupit znovu do ilegality. V dubnu 1948, kdy má odejít do emigrace, záhadně zmizí. Před cestou na hraniční přechod jej zastavuje auto. Dle jeho vlastní výpovědi mu tvrdí, že je v nebezpečí, že se o jeho chystaném přechodu ví a mohl by být zastřelen. Jeho únosci z StB hrají role zachránců, kteří mu chtějí pomoct. Odvážejí jej na opuštěnou chatu. Zajímavé je, že Chalupa v takové chvíli usnul – jízdu prospal a na místě jej museli budit. On sám nikdy veřejně nepřiznal, že spolupracoval s StB. Celou záležitost popisuje následovně: Mělo se jednat o jakousi frakci v rámci StB, která není spokojena s poměry po únoru 1948 a chce pomáhat třetímu odboji. Mezi nimi měl být elitní estébák Otmar Kašina. Chalupa do konce života tvrdil, že s StB nespolupracoval, naopak oni pracovali tajně pro něj a jeho odboj. Vázací listiny a dokumenty, které prověřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) mluví zcela jasně. Tak začala estébácká akce Skaut, jež měl za úkol infiltrovat ilegální organizace. První z „rozkazů“ majora Krále (krycí jméno, které dostal) je převést jeho spolupracovníky do zahraničí – StB to udělá, v budoucnu z nich budou také agenti jako on. Chalupa s estébákem Damiánem, jenž pracoval v oddělení národně socialistické mládeže – zájemce o odboj posílal ke svému agentovi Královi/Chalupovi. Přesně tam je StB chtěla mít – když přešli do ilegality, stali se z nich lidé na úrovni teroristů. Takto bylo zničeno mnoho mladých životů lidí, kteří se v komunistické době chtěli bít za demokratické ideály. Petr Konečný, jeden z odborářů, se měl dozvědět o zrádcovské činnosti V. Chalupy (mjr. Krále) a byl zabit vražedným komandem v čele s Pichem-Tůmou. Chalupa také na popud StB (podle něj svých podřízených, kteří mu pomáhali v odboji) založil Stranu práce, která sloužila ke stejnému účelu jako zmíněné falešné ilegální skupiny.

Infiltrace zahraničního odboje

V září 1949 začíná další část jeho úkolu – je poslán do Francie (o jeho misi je informován dokonce i Gottwald). Zde se angažuje v Československém zahraničním ústavu, který má sledovat a archivovat veškerou činnost uměleckého i politického československého exilu. Tento ústav mimochodem založil jeden z Chalupových pomocníků, jenž byl předveden již dříve StB. Ve Francii pobývá dva roky. Znovu si musíme připomenout, že Chalupa svou spolupráci vydává za odbojovou činnost, informace o Češích a Slovácích v exilu tedy nepopisuje jako udávání, ale jako výměnu informací mezi odbojáři. Na jistou dobu se mu StB odmlčí, poté dostává rozkaz k další emigraci – tentokrát do USA. V den svých narozenin přilétá do Chicaga. Nachází místo v jisté americké bance. Píše články, ale nemají v USA skoro žádný ohlas – jeho příspěvky jsou levicového charakteru. Podává zprávy o tom, kterak se každý československý přistěhovalec snaží stát vlivným a vydává svůj vlastní časopis, kde šíří své myšlenky. Po jisté době se snaží rozvědku setřást – na chvíli skutečně ztratí kontakt, ale StB si jej najde i v Chicagu. Dostává nové jméno Director, jeho zprávy z té doby jsou však plné strachu z odhalení FBI. Chalupa přestal znovu spolupracovat, v roce 1961 je jeho spis uložen a styk s ním ukončen. Chalupa je dlouho považován za významného demokrata v emigraci, v roce 1991 dokonce dostává od Právnické fakulty Masarykovy univerzity čestný doktorát, o pár let později je odhalena jeho skutečná role. Chalupa žaloval ÚDV pro urážku na cti, soud však potvrdil, že zjištění úřadu jsou skutečná a Chalupa byl oficiálně označen za agenta StB bez možnosti odvolání. Umírá v roce 2002. Na své verzi, že nebyl agentem, ale odbojářem, si trval až do konce života. Alespoň před veřejností. Jeho činnost měla dostat do kriminálu na 700 lidí a 15 jich mělo být popraveno.

ZDROJE:
česká televize, wikipedie, idnes, muni

Podobné články

Doporučujeme

Další články