Život herečky Vlasty Chramostové se rozhodně nedá označit jako černobílý. Zažila úspěchy, ale také strmé pády, okamžiky štěstí, ale i osobní tragédie. „Měla jsem tři životy. Herecký, disidentský a život po návratu,“ charakterizovala se kdysi sama Chramostová. A všechny tyto cesty byly podle jejích slov bohaté, složité i dlouhé.

Život herecký

Vlasta Chramostová začala svoji hereckou kariéru v Brně, a to ve Svobodném divadle. Čtyři roky měla angažmá ve Státním divadle, posléze strávila dalších dvacet let v pražském Divadle na Vinohradech. Dostala zde řadu velkých hereckých příležitostí, byla titulní Marií Stuartovnou, ale i Annou Kareninou či Roxanou (Cyrano z Bergeracu). Zásadní zlom v její kariéře nastal po událostech osmašedesátého roku. V roce 1970 odešla do Krejčova Divadla za branou. Když bylo po dvou letech zrušeno, zahrála si ještě titulní roli Matky Kuráže v Západočeském divadle v Chebu. Právě tam její divadelní kariéra na dlouhou dobu oficiálně skončila. K velkému návratu na divadelní prkna došlo až po pádu komunistického režimu, kdy se Chramostová stala čestnou členkou Národního divadla.

Vlasta Chramostová je spojená také s filmovou a televizní tvorbou. Na stříbrném plátně debutovala roku 1949 ve Veliké příležitosti, výrazné portréty žen vytvořila ve Fričově Pasti a ve Weissově snímku Hra o život. Hrála také ve filmech Až přijde kocour nebo Klapzubova jedenáctka. Její bezpochyby nejvýraznější filmovou rolí byla Lakmé v Herzově Spalovači mrtvol. Stejně jako jí nebylo umožněno hrát v divadle, nesměla ani před kameru. Točit začala opět až v devadesátých letech. Připomeňme si její roli ve filmu Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala. V televizi patří k výrazným počinům její role ve filmu PF 77, který režíroval Jaroslav Brabec. Byla jedinou herečkou, kterou Václav Havel z divadelní verze přizval i do filmové adaptace svého Odcházení. Právě s Havlem ji pojilo celoživotní přátelství.

Život disidentský

Ironií je, že ač dlouhá léta nesměla vystupovat a byla trnem v oku tehdejšímu režimu, tak právě ten jí udělil v roce 1965 titul „zasloužilá umělkyně“. Vlasta Chramostová byla svého času členkou KSČ. Ze strany ale v roce 1968 vystoupila v reakci na vpád „spřátelených vojsk“ na naše území. Za své členství v komunistické straně se herečka opakovaně omlouvala se slovy, že„lepší je být blbý v mládí a zestárnout k moudrosti než naopak.“ Byla jednou z prvních osobností, která podepsala Chartu 77. Těsně před pádem komunistického režimu byla v dubnu 1989 odsouzena k podmíněnému trestu za Prohlášení k Palachovu týdnu. O to překvapivější bylo zjištění, že její jméno bylo uvedeno na neoficiálním seznamu spolupracovníků StB. Herečka přiznala, že v 50. letech StB podepsala vázací akt. „Ďábel mě dostal na pýchu a ješitnost. Spletl mě iluzemi o sobě i o společnosti. Koupil si mě za představu lehčího, úspěšnějšího života, jemuž nebudou napříště kladeny žádné překážky,“ popsala posléze ve svých pamětech.

GALERIE Vlasta Chramostová

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Život po návratu

V roce 1989 dostala Vlasta Chramostová nabídku z Národního divadla. S jejím přijetím dlouho váhala. Návrat pro ni po tak dlouhé době nebyl lehký. „Vrátit se pro mě bylo nepopsatelně těžké. Proto jsem půldruhého roku váhala,“ přiznávala. Do Zlaté kapličky se tak vrátila až v roce 1991. Diváci ji měli možnost vidět například v Lucerně nebo v Maryše. Na prknech Národního divadla se odehrála také její benefice Tři životy. S jevištěm se Vlasta Chramostová rozloučila v roce 2010 titulní rolí Babičky.

Život osobní

Nedá se nezmínit její osobní život. Vlasta Chramostová byla dvakrát vdaná. Její první manžel byl ředitel brněnského rozhlasu Bohumil Pavlinec, který po politickém procesu se svým známým Ottou Šlinkem upadl v padesátých letech v nemilost komunistických papalášů. Ze vztahu se sochařem Konrádem Babrajem měla Vlasta Chramostová jediného syna, který tragicky zemřel ve čtyřech letech při autonehodě. Šťastný osobní život prožila herečka až se svým druhým mužem kameramanem Stanislavem Milotou. Byli jeden druhému oporou i v nelehkých dobách disidentu, jehož byli oba aktivními členy. Minulý režim prý Chramostové a Milotovi pomohl přežít humor. „Člověk se musí dopracovat k nadhledu nad sebou samým. Nás tehdy držela jedině sranda. Bylo to nutné, protože připustit si řadu věcí bylo velmi bolestné,“ řekla herečka. Milota zemřel ve věku 85 let před třemi lety. Jeho žena ho tak přežila o pouhých 8 měsíců.

Nechce se vám už číst nic o úmrtích? Tak se podívejte, jak je to s koncem přátelství Číny a matičky měst.