Nemohli jste nezaznamenat, že během dnešní noci dorazil do Česka silný vítr. Hasiči měli a stále ještě mají plné ruce práce s odstraňováním škod, které způsobily převážně popadané stromy. V terénu jsou rovněž energetici, kteří usilovně pracují na odstraňovaní poruch dodávek elektřiny. Samozřejmě to není ani zdaleka první případ zásahu divokého žvlu na našem území.
Když ti vítr popožene chatku
Energetické společnosti hlásí po celé zemi tisíce domácností bez proudu, nejkritičtější je situace na severovýchodě Čech, kde živel řádil nejvíce. Dodávky elektrického proudu vítr přerušil na Semilsku, Trutnovsku, Jičínsku či Jablonecku, výpadky jsou hlášeny ale také ze středních a jižních Čech. Vítr si prostě nevybíral. Vítr ovlivnil i jízdní řád přívozů na Vltavě v Praze. Plavba nebyla bezpečná, a tak ráno nevyjely. Nyní již jsou přívozy opět v provozu. V následující galerii se můžete podívat, jaké starosti způsobilo noční řádění větru na našem území:
Jak vzniká vítr?
Vznik větru je dán rozmanitostí zemského povrchu, kvůli které se jednotlivé oblasti nezahřívají stejnoměrně. V atmosféře se z toho důvodu vyskytují místa s rozdílnou teplotou. Vznikají tlakové výše a níže, které si můžeme představit jako terénní útvary. A právě kvůli snaze o vyrovnání tlaku dochází k proudění vzduchu, tedy začíná foukat, laicky řečeno.
Větrná kalamita roku 1984
A někdy fouká opravdu pořádně. Aktuální povětrnostní podmínky, to je jenom slabý odvar toho, co může nastat, a co několikrát v minulosti nastalo. Větrná kalamita se přes naše území přežene a zanechá za sebou velkou spoušť průměrně jednou za deset let. Snad vůbec nejsilnější poryvy větru zasáhly naše území v listopadu 1984. Padlo kvůli nim více než 5 milionů m3 dřeva, což odpovídalo polovině tehdejší roční těžby. Jen pro zajímavost, ve Znojmě byl naměřen náraz větru o rychlosti 48 metrů za sekundu (173 kilometrů za hodinu). V 21. století postihly naše území dvě větrné katastrofy. A to relativně krátce po sobě. V lednu 2007 tu řádil orkán Kyrill a v březnu 2008 o něco mírnější vichřice Emma.
Orkán Kyrill přivál rekord
Hluboká tlaková níže, která později dostala pojmenování Kyrill vznikla nad Severní Amerikou a následně se vydala na pouť přes Atlantský oceán směrem do Evropy, kde se mezitím nad Pyrenejským poloostrovem začala vytvářet mohutná tlaková výše. A bylo zle. Orkán zasáhl v plné síle Česko 18. ledna 2007. Nejsilnější byl kolem půlnoci. Největší nárazy větru byly naměřeny na Sněžce, a to až 60 metrů za sekundu, což odpovídá rychlosti 216 kilometrů za hodinu, což je rekordní rychlost větru naměřená na našem území. Pro srovnání, během dnešní noci dosahovala rychlost větru rychlosti 160 kilometrů za hodinu, což odpovídá rychlosti orkánu. Jen na našem území Kyrill vyvrátil nebo poškodil stromy o celkovém objemu více než 6 milionů metrů krychlových dřeva. Nejhůře pak dopadly šumavské lesy.
Větrná bouře Emma
Rok na to naši krajinu zasáhla další tlaková níže doprovázená vydatnými srážkami a silným větrem - vichřice či lépe větrná bouře Emma. Těžce zkoušená byla opět Šumava, kde vál vítr v nárazech rychlostí až 43 metrů za sekundu! Co do plochy zasáhla Emma větší část území, avšak kvůli menší síle větru hlásili lesníci menší škody (kolem 1,7 milionu metrů krychlových dřeva). Škody vyčíslené energetiky však byly o několik desítek milionů vyšší než po Kyrillovi. Emma totiž na rozdíl od něj poškodila i několik sloupů vysokého napětí.
A zde se můžete podívat, co všechno umí vítr: 5 zajímavých videí, jak si s různými objekty může pohrát vichr.
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
Jan Fiedler
